Hrad považuje vydání Nikulina za nezákonné, opírá se o analýzu ústavního právníka Gerlocha

Údajný hacker Nikulin Foto: Instagram

Rozhodnutí ministra spravedlnosti Roberta Pelikána o vydání ruského občana Jevgenije Nikulina do USA, které jej podezřívají z hackerství, údajně spojeného s nezákonným zasahováním do amerických prezidentských voleb, bylo podle prezidenta Miloše Zemana nezákonné. Své stanovisko opírá o analýzu, kterou pro prezidenta vypracoval bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ústavní právník, profesor Aleš Gerloch. České justici závěry Gerlochovy analýzy poskytl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Prezident Miloš Zeman o existenci materiálu informoval v pořadu Týden s prezidentem TV Barrandov tento čtvrtek.

Jevgenij Nikulin byl v Praze zadržen na podzim 2016 na základě amerického zatykače, který ho spojuje s celkem devíti skutky z let 2012 až 2013. Údajně se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox.
K vydání do USA došlo letos 30. března poté, co Ústavní soud zamítl jako neopodstatněnou jeho stížnost proti rozhodnutí soudu o přípustnosti o jeho vydání do USA. Ve věci však ještě nebylo rozhodnuto o kasační stížnosti, kterou Nikulin podal a možná byla také ústavní stížnost proti samotnému rozhodnutí ministra. Pelikán se však domnívá, že kasační stížnost nemá odkladný účinek a mohl tak o vydání rozhodnout.

Ústavní právník Aleš Gerloch Foto: SKCP

To však rozporuje právě ona analýza profesora Gerlocha, o níž svůj názor opírá prezident Zeman. Podle tohoto stanoviska měl Pelikán vyčkat do vyčerpání všech prostředků právní ochrany, popřípadě do pravomocného rozhodnutí o již podaných opravných prostředcích.

„Udělení mezinárodní ochrany dle zákona o azylu je mj. naplněním práva podle čl. 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, podle nějž nesmí být nikdo vydán do státu, v němž by byl ohrožen život či osobní svoboda dotčené osoby na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení. Soudní judikatura považuje tento závazek za závazek státu chránit lidské právo, a proto realizace takového požadavku má mít přednost před čistě vnitrostátní úpravou (čl. 10 Ústavy České republiky). Z tohoto důvodu se zdá žádoucí, aby vydání osoby do cizího státu bylo provedeno až poté, kdy tato osoba nemá (např. z důvodu plynutí času) žádné prostředky ochrany svého práva před soudem. Vzhledem k tomu, že daná situace je z hlediska procesního dosti specifická, může být takovým prostředkem ochrany též ústavní stížnost. Ratio takového závazku České republiky by proto předpokládalo, že vydání osoby bude realizováno nejdříve tehdy, uplynou-li lhůty pro uplatnění případných opravných prostředků. Pokud budou opravné prostředky podány, pak by k vydání osoby mělo dojít až v okamžiku, kdy o takových prostředcích bude rozhodnuto“, stojí ve shrnutí právního stanoviska Gerlocha pro Kancelář prezidenta republiky, které má Česká justice k dispozici.

Prezident už dříve vydání Nikulina do USA kritizoval s tím, že Česko by se do situace v USA  nemělo vůbec zapojovat.

(pd)