Hodnocení soudců musí být v našich rukách, varovali zástupci justice na sněmu

Předsednictvo Soudcovské unie Foto: Eva Paseková

Zástupci justice i dalších právnických profesí oceňují posun ve stylu jednání s ministrem spravedlnosti. Chvála na adresu nového šéfa resortu spravedlnosti Jana Kněžínka v tomto směru opakovaně zazněla na 28. Výročním shromáždění delegátů Soudcovské unie (SU). Zástupci profesní unie soudců na sněmu v Táboře nejvíce diskutovali o tom, jak by mělo probíhat hodnocení soudců a výběr kandidátů na soudce.

Sněm soudci zahájili tichou vzpomínkou na nedávno zesnulého čestného předsedu SU Jana Vyklického. Celé setkání se neslo v mnohem klidnějším duchu, než loni v Ostravě, kdy byl sněm volební a ve vyhroceném souboji proti sobě stáli prezidentka SU Daniela Zemanová a místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Daniela Zemanová při příležitosti oslav sto let založení republiky na úvod letošního sněmu zrekapitulovala vývoj tuzemského soudnictví v historickém kontextu. Upozornila, že již soudní soustava převzatá z Rakouska-Uherska trpěla nedostatkem soudců, což se poté opakovalo například po stranických čistkách v justici po roce 1968. Právě kvůli naší minulosti se podle Zemanové česká společnost i dnes bojí velkých slov a gest, protože trpí obavou, že zítra může být vše jinak. „Říkám tomu společenská opatrnost,“ uvedla.

Česká společnost je podle Zemanové opatrná a uvážlivá, což ale není jen negativní vlastnost. „Je otázkou, zda v dobách svobody tyto vlastnosti stačí k tomu, abychom se rozvíjeli,“ uzavřela svůj proslov šéfka SU s tím, že soudnictví je na tom nyní velmi dobře, ale tento stav je velmi křehký a narušitelný a proto je v dobrých časech třeba řešit skryté nedostatky. V justici je totiž skryto mnoho hlubokých problémů, které se projeví, když bude oslabena. Tuzemské soudnictví není podle Zemanové připraveno na špatné časy.

V projevech členů SU a hostů sněmu často zaznívalo téma Nejvyšší rady soudnictví. Daniela Zemanová upozornila na to, že stávající systém správy soudnictví je stále nevyhovující a je třeba jít buď modelem soudcovské samosprávy, anebo ministerského modelu s kontrolními mechanismy, jak jej známe z Německa či Rakouska.

Účastníci sněmu Foto: ČJ

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka však nenazrál čas na zřízení soudcovské samosprávy. Z rozhovorů se zástupci justice má pocit, že není jasné, jak by měla v praxi fungovat.

Nejvyšší rada soudnictví je v hibernaci?

Ani podle předsedy Senátu Milana Štěcha nebo nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana již soudcovská samospráva není takovým tématem, jako v minulosti. To ve svém projevu odmítl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. „Model Nejvyšší rady soudnictví by byl v současné době pro ČR nejvíce funkční,“ uvedl s tím, že SU by měla v této záležitosti přijmout jednoznačné stanovisko. Otázka zřízení soudcovské samosprávy je podle Šámala o to naléhavější, pokud se mluví o zavedení kariérního řádu nebo o novém systému hodnocení soudců. „Hodnocení soudců musí být v rukách soudců, ministerstvo spravedlnosti do něj nemůže zasahovat,“ varoval předseda NS před možným vlivem moci výkonné na moc soudní. V podobném duchu hovořil i předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. V tom se s ministrem spravedlnosti Kněžínkem shodl. Ten už v rozhovoru pro Českou justici uvedl, že se chce inspirovat na Slovensku, kdy hodnocení také probíhá uvnitř justice.

Kromě hodnocení předpisů by se v rámci rozsáhlé novelizace zákona o soudech a soudcích mělo podle ministra diskutovat i o možnosti zavedení etického kodexu, vyjasnění role přísedících, stáží soudců na ministerstvu nebo dvojstupňového kárného řízení. Předseda ústeckého krajského soudu Luboš Dörfl při svém proslovu zdůraznil, že každou změnu zákona o soudech a soudcích je třeba brát jako společenskou událost. Zásadní podle něj bude určení způsobu výběru nových soudců. „Výběr soudců v posledních letech je velmi nestabilní a toto prostředí negativně dopadá na zájemce o funkci soudce a o řadu z nich tak přicházíme,“ řekl předseda.

Dalším velkým tématem byla novelizace procesních předpisů. Milan Štěch nebo předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS) upozornili na neustálé „látání“ procesních předpisů z 60. let minulého století. Štěch soudcům nabídl veřejné slyšení v Senátu k věcnému záměru civilního řádu soudního.
Kněžínek Bendu zaskočil prohlášením, že na ministerstvo bude na procesních předpisech pracovat, ale v tomto volebním období je do Poslanecké sněmovny nepředloží.

Palčivé téma justice odhalil na sněmu nový předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec. Správní úseky krajských soudů i samotný NSS jsou přetížené a situace si žádá řešení. „Bez pomoci soudců z obecné soustavy nejsme schopni pohnout s problémy, kterým správní soudnictví čelí,“ uvedl a připomněl, že v tuzemsku se správnímu soudnictví věnují asi 4 procenta soudců z celkového počtu, zatímco v Německu jde o celou pětinu.

Účastníci sněmu Foto: ČJ

NSS navíc nemá vliv na finanční ani organizační uspořádání správních úseků krajských soudů. Soudce NSS navíc zatěžují kárná řízení, kdy fungují jako předsedové senátů. Velkým problémem je příchod nových soudců na krajské soudy. Podle současného zavedeného systému by měl být začínající soudce přidělen k okresnímu soudu, kde ale nefungují správní úseky. Jeho schopnosti směrem ke správnímu soudnictví se tak podle Mazance časem „umrtví“. Nový šéf NSS tak apeloval na předsedy krajských soudů, aby na své soudy umisťovali asistenty, kteří dříve působili na stáži na NSS. Správní úseky by se také měly otevřít odporníkům ze správní praxe, pokud obecná soustava nedokáže správní soudnictví dostatečně novými soudci „zásobovat“.

Nenarušujme jednotu

Sněmu se zúčastnil i Mazancův předchůdce Josef Baxa, kterému Zemanová poděkovala za práci, kterou za poslední roky odváděl při reprezentaci názorů justice.

Nejvýraznější projev měl na sněmu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nejdříve kritizoval policisty za vyjadřování se k trestnímu řízení ještě před vyhlášení rozsudku v souvislosti s případem policisty Šimona Vaice. Takové jednání podle něj nepřispívá k důvěře v justici.

Zeman také hovořil o záměru zavést hodnocení soudců. „Nedělejme si iluze, že od zavedení hodnocení bude vše růžové,“ varoval s tím, že u žalobců již hodnocení funguje čtyři roky, ale probíhá volnou formou.

Nejvyšší státní zástupce poté vyzval k jednotě v rámci justice. „Problémy které máme, jsou společné,“ uvedl. Naznačil, že se mu nelíbil výrok Libora Vávry na akci Pražského právnického podzimu „Trestní právo a politika“. Státní zastupitelství se podle něj na přípravném řízení aktivisticky podílí společně s policií, namísto aby v něm napravovalo její zřetelné chyby a neví tak, „čí je“.

Podle Zemana státní zastupitelství přesně ví, čí je. „Pokud chcete, aby státní zastupitelství dělalo něco jiného, je třeba se obrátit na legislativce,“ řekl Zeman a varoval právníky, že je třeba zvažovat, jak a o čem mluví ve veřejném prostoru, protože svými výroky mohou narušovat společnou jednotu.

Vávra poté přednesl zprávu z Kolegia předsedů krajských soudů. Jako úspěšné v poslední době vidí vyjednávání o lepším zabezpečením soudního aparátu. Prospěšná byla také dohoda s ministrem o pozastavení instrukce pro výběr nových soudců, která vznikla za exministra Roberta Pelikána.

Eva Paseková, Petr Dimun