Ústavní soud odmítl stížnost odvolané soudkyně, která měnila rozsudky

Soudkyně Sedláková v roce 2007 Reprofoto Tv Nova

Někdejší soudkyně Okresního soudu v Blansku Dana Sedláková se do taláru nevrátí. Ústavní soud odmítl její stížnost proti rozhodní kárného senátu Nejvyššího správního soudu. O funkci Sedláková přišla kvůli tomu, že v šesti případech po vyhlášení rozsudku změnila znění výroku rozsudku v jeho písemném vyhotovení a nezákonně tak manipulovala s vyhlášeným rozhodnutím.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Fialy a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje). Sedláková se domnívá, že rozhodnutím NSS byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v článku 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a dále práva obsažená v článku 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Sedláková v ústavní stížnosti uvádí, že kárný senát učinil závěr o jejím kárném provinění na základě důkazů, aniž by však tyto důkazy provedl.  Stěžovatelka je přesvědčena, že k tomu, aby si kárný senát mohl učinit úsudek o jejím jednání, musí disponovat komplexními informacemi o veškeré její rozhodovací činnosti, v této souvislosti poukazuje stěžovatelka na usnesení Nejvyššího správního soudu. „Stěžovatelka v průběhu řízení před Nejvyšším správním soudem navrhla vypracování znaleckého posudku, který by se zabýval mj. i přidělováním věcí do senátu stěžovatelky a posouzením jejich složitosti, a to ke všem agendám, které stěžovatelka vyřizovala, včetně složité agendy s cizím prvkem. Kárný senát však navržený důkaz neprovedl,“ uvádí se v rozhodnutí ÚS, které má Česká justice k dispozici.

Rozhodnutí si můžete stáhnout zde.

Bývalá soudkyně se také domnívá, že předseda kárného senátu Karel Šimka jí nepředal písemné vyhotovení usnesení, a k jejím námitkám jí vyhrožoval, že povolá justiční stráž. „Z protokolů o jednáních je zřejmé, že výtky předsedy kárného senátu směřovaly vždy k usměrnění stěžovatelky za účelem dosažení shora uvedeného cíle, jeho jednání přitom bylo vždy zdvořilé a korektní, stěžovatelce byl dán nadstandardně široký prostor pro její vyjádření, byla řádně informována o zamýšleném postupu soudu a poučena o svých procesních právech,“ uvedl ÚS. O chování Sedlákové při projednávání kárného deliktu Česká justice informovala. 

Ústavní soud v usnesení uvádí, že do základních práv stěžovatelky zasaženo nebylo. „Z obsahu vyžádaného spisu Nejvyššího správního soudu, který Ústavní soud včetně všech podání stěžovatelky a protokolů o jednání důkladně prostudoval, je zřejmé, že Nejvyšší správní soud postupoval ve věci řádně, pečlivě a s důrazem na ochranu ústavně zaručených práv stěžovatelky, kterou v tomto směru vždy srozumitelně poučil,“ stojí v usnesení.  Nejvyšší správní soud se podle ÚS také nedopustil stěžovatelkou namítaného pochybení, „neboť postupoval při shromažďování, provádění i hodnocení důkazů v souladu se zákonem, a ve svých závěrech vycházel z řádně provedených důkazů, kterými byl skutkový stav věci dostatečně zjištěn“.

ÚS se také zabýval domnělou podjatost soudce NSS, zesnulého Jana Vyklického. Ani u této námitky neshledal její oprávněnost.  Veškerá tvrzení stěžovatelky podle ÚS pouze popisují běžný styk mezi soudci.

Dana Sedláková byla dlouholetou soudkyní blanenského okresního soudu. Jeho předsedkyně na ni podala kárnou žalobu pro průtahy ve spisech už v minulosti. V roce 2007 Sedlákové tehdy kárný senát Vrchního soudu v Olomouci snížil za průtahy v řízení v téměř pěti desítkách případů plat na tři měsíce o deset procent.

(epa)