Šedesát procent zastupitelů bylo obžalováno nedůvodně, vyplývá z analýzy NSZ

    Nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman prezentoval na tiskové konferenci konané dne 19. 7. 2018 „Analýzu trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků“. Vzhledem k tomu, že se v rámci mé činnosti v Unii obhájců ČR této problematice dlouhodobě věnuji, očekával jsem výsledky Analýzy s velkým napětím.

    Připomeňme si úvodem, že to byla v pořadí již druhá analýza týkající se uvedené problematiky. První byla prezentována na podzim roku 2014[1] a právě její obsah přiměl Unii obhájců věnovat se problematice trestně stíhaných zastupitelů měst a obcí. Výsledkem bylo Stanovisko k trestnímu stíhání zastupitelů z dubna 2015[2]. Od té doby průběžně aktualizujeme údaje o počtu stíhaných zastupitelů a sledujeme, jak jednotlivá trestní řízení dopadla. Výsledky pak prezentujeme ve sdělovacích prostředcích[3] a odborných seminářích a snažíme se, aby trestnímu postihu zastupitelů byla věnována patřičná pozornost.

    Podle aktuálních statistik Unie obhájců bylo v předchozím období od roku 1995 obviněno celkem 364 zastupitelů v 101 trestních řízení. K 30. 6. 2018 evidujeme 74 pravomocně ukončených trestních řízení vedených proti 178 zastupitelům. Z nich bylo podle našich statistik pravomocně odsouzeno 32 zastupitelů. Trestní stíhání 16 zastupitelů bylo ukončeno státním zástupcem, 130 zastupitelů bylo zproštěno obžaloby soudem. Jednoduchým výpočtem jsme tedy dospěli k informaci, že 82 % zastupitelů bylo stíhání neoprávněně.

    Z aktuální Analýzy NSZ vyplývá, že z celkového počtu 91 zastupitelů postavených před soud bylo 36 zastupitelů odsouzeno, 40 zproštěno obžaloby, případ 2 zastupitelů byl postoupen ke správnímu řízení a případ 13 zastupitelů byl soudem zastaven z důvodu promlčení. Procentuálně vyjádřeno bylo odsouzeno 40 % obžalovaných zastupitelů a 60 % zastupitelů bylo obžalováno nedůvodně.

    Úvodem je třeba ocenit, že se Nejvyšší státní zastupitelství uvedené problematice v tomto roce věnovalo. Vznikl tak vůbec první oficiální přehled o počtu trestně stíhaných zastupitelů, o nejčastější trestně právní kvalifikaci jejich jednání a o výsledcích, jak jednotlivá trestní řízení dopadla. Budiž neskromně připomenuto, že k tomu došlo právě díky aktivitám Unie obhájců, která nenechala tento problém zapadnout a opakovaně na něj upozorňovala, a nakonec i díky usnesení ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny[4], který zpracování této analýzy Nejvyššímu státnímu zastupitelství uložil.

    Výsledky Analýzy NSZ a Unie obhájců lze porovnávat jen s obtížemi. Vzhledem k dosavadní neexistenci jakékoliv statistiky o počtu trestně stíhaných zastupitelů (zde selhalo Ministerstvo spravedlnosti, které se problematice ani po šesti letech diskusí na toto nevěnuje) je zřejmé, že Unie mohla vycházet pouze z  veřejně dostupných informací sdělovacích prostředků a informací svých členů. NSZ až v letošním roce a poprvé právě pro potřeby Analýzy oslovilo všech 96 státních zastupitelství a právě z jejich interních informací vypracovalo předmětnou Analýzu.

    Závěry Unie obhájců vycházejí z analýzy všech trestních řízení probíhajících od roku 1995, o nichž se Unie dozvěděla, Analýza NSZ vychází pouze z údajů o trestních řízeních, která byla zahájena a současně ukončena v letech 2013 – 2017. Zatímco Unie do svých statistik započítává například i 30 zastupitelů, jejichž stíhání bylo zahájeno v roce 2012, v závěrech NSZ se tyto údaje vzhledem k časovému omezení Analýzy neobjevují. Jestliže z uvedených 30 zastupitelů byli následně pouze 4 odsouzeni a 26 jich bylo viny zproštěno, pak ani tento údaj není v Analýze NSZ zohledněn. Pokud by tomu tak bylo, pak by aktuální údaj Analýzy NSZ vzrostl na 67 % nedůvodně obžalovaných zastupitelů. Je tedy až překvapující, jak přesné jsou údaje publikované Unií obhájců, uvědomíme-li si naše možnosti sběru informací, s nimiž disponujeme, ve srovnání a možnostmi celorepublikové dotazníkové akce provedené NSZ.

    Výsledkům Analýzy NSZ se budou mnozí, které to zajímá, v budoucnu nepochybně věnovat podrobněji. Již nyní lze ale na některé nové, dosud neznámé informace upozornit:

    • překvapující je údaj o množství udání, kterými se musí orgány činné v trestním řízení věnovat. Z celkového počtu 438 trestních řízení jich bylo 334 zahájeno na základě trestního oznámení. Tedy více jak ¾ z nich. Jestliže si tedy zastupitelé stěžují na kriminalizaci jejich práce, je třeba kriticky přiznat, že si ji z velké části způsobují vzájemným udáváním sami;
    • vysokému počtu udání odpovídá i vysoký počet trestních řízení ukončených již ve fázi prověřování (299 věcí);
    • z celkového počtu 438 trestních řízení se před soud dostalo 13,8 % řízení, ostatní byla skončena ještě před podáním obžaloby;
    • nejrizikovější je činnost zastupitelů na Moravě. Nejvíce trestních řízení vyřizovala státní zastupitelství v Brně (114 věcí) a hned za nimi v Ostravě (95 věcí). Z celkového počtu 438 trestních věcí v celé republice je na Moravě řešena polovina z nich;
    • nejklidněji pracovali zastupitelé v Jihočeském (7 věcí) a Královéhradeckém kraji (23 věcí);
    • jednání zastupitelů je nejčastěji kvalifikováno jako trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 TrZ a porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 TrZ.

    Vzhledem k pětiletému časovému omezení Analýzy NSZ nebyl vyhodnocen raketový nárůst počtu trestně stíhaných zastupitelů od roku 2012 ve srovnání s předchozími lety. Právě tento nárůst stál na počátku tolikrát kritizované kriminalizace činnosti zastupitelů měst a obcí, na kterou upozorňovala jak Unie obhájců, tak i poslanci, kteří vypracování analýzy NSZ uložili.

    Analýza konstatuje, že pouze ve 49 % věcí byl vynesen odsuzující rozsudek a zastupitelé uznáni vinnými a že 44 % zastupitelů postavených před soud bylo nakonec zproštěno obžaloby. Unie obhájců toto číslo relativizuje, výše jsou uvedeny odlišné výsledky. Ale i bez ohledu na to a vycházeje z aktuální Analýzy NSZ lze tvrdit, že více než každý druhý zastupitel obce postavený v letech 2013 až 2017 před soud nebyl odsouzen. A to je vysoké číslo bez ohledu na to, kolik obcí a kolik zastupitelů v České republice máme. Zastupitele, který je prověřován, který je stíhán a který je obžalován nezajímá, kolik je v Česku zastupitelů a kolik z nich je stíháno. Řeší jen sám sebe, svoji rodinu a svůj osobní a společenský život. A je-li každý druhý nakonec zproštěn obžaloby, zatímco v celkovém průměru je zproštěno obžaloby pouze 5,2 % obžalovaných, pak se strachu kandidovat do zastupitelstva nedivím. Označit diskusi o tomto tématu za „umělé vyvolávání ad hoc kampaní k neúměrné kriminalizaci“ považuji za přehnané.

     JUDr. Petr Toman, LL.M.

    [1] Trestní odpovědnost osob činných ve volených orgánech územních samosprávných celků č.j. 7 NZN 613/2014 ze dne 24. 9. 2014

    [2] Stanovisko Unie Obhájců č. 3/2015 k trestnímu stíhání zastupitelů měst a obcí ze dne 12. 4. 2015

    [3] Naposledy Advokát Toman: Práce zastupitelů je srovnatelná s prací ošetřovatele lvů. Já osobně bych nekandidoval, Česká justice 8. 9. 2017

    [4] Usnesení ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 23 ze dne 14. 2. 2018

    Sdílejte
    Předchozí článekAby bylo jasno
    Další článekDůkazy z trestního řízení v civilním řízení
    Petr Toman
    JUDr. Petr Toman, LL.M. absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 1984. Po složení advokátní zkoušky v roce 1987 vykonává nepřetržitě advokacii. Je společníkem a jednatelem AK TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI. V roce 2014 se stal zakládajícím členem Unie obhájců ČR a je členem jejího prezidia. Od roku 2006 je předsedou redakční rady Bulletinu advokacie a spoluautorem knihu Nestoři české advokacie. V roce 2017 byl zvolen náhradníkem představenstva České advokátní komory.