Keňské školství vyměňuje krávy za školačky. Květované košile místo uniforem. Pekingský Halloween bez masek. Indie si zvyká na alkoholovou prohibici. Lesotho a pstruzi. Digest v digestu.
KDO NESTUDUJE, AŤ NEDOJÍ
Keňské školství řeší dvojici zásadních problémů: Jak dostat dívky do školy a jak dívky udržet ve škole. Řešením by měly být krávy, které guvernér provincie Laikipia nabízí otcům rodin výměnou za to, že nechají své dcery dokončit vzdělání.
Centrální keňské vláda si uvědomuje, že se jí boj o vzdělání pro všechny děti, nikoliv jen pro chlapce, vymyká z rukou. Nepomáhají ani tresty hrozící rodičům, kteří své dcery nenechají chodit do školy. Vězení prostě není dostatečně hrozným strašákem. Jedna věc je někomu vězením hrozit – jak ale zjistit, že někdo do vězení vůbec patří a pokud patří, jak ho do něj dostat? Keňský vzdělávací bič práská do prázdna. Guvernér Joshua Irungu jej proto odložil ke starému harampádí a sáhl do cukřenky.
Od nynějška má každá rodina, jejíž dcera vychodí školu, výměnou získat až devět krav. Jakmile dcera přestane do školy chodit, rodina o krávy přijde. Centrální vláda na oko vyjadřuje jisté pohoršení. Podle jejích činovníků se jedná skoro až o znesvěcení vznešeného institutu vzdělání, které by přece nemělo být vyvažováno skotem. Ono to ale funguje a fungovat bude, alespoň dokud v Keni nedojdou krávy.
VESELÝ DIKTÁTOR VLÁDNE FIDŽI
Ačkoliv jsme tu jeden vedle druhého samý vzdělanec, přiznejme si, že o Fidži patrně nevíme nic víc než že se jedná o ostrov kdesi v jižním Tichomoří. A to by asi nestačilo.
Měli bychom vědět například to, že v tohle tropické místo má k ráji o něco dál než odpovídá vžité představě. Před osmi lety tu došlo k nekrvavému státnímu převratu. Provedl ho generál Voreqe Bainimarama zvaný Frank jménem všech etnických Fidžanů, údajně utlačovaných dosavadní vládou Laisenia Qaraseho. Frankova vláda se až na pár politováníhodných přehmatů k jakým při převratech vždycky dochází, vyznačovala zejména tím, že měla všechny znaky vydařeného mejdanu v tropickém stylu. Podařilo se mu něco oč marně usilovaly generace politiků před ním.
Rasové napětí mezi etnickými obyvateli Fidži (je jich asi čtyřicet procent) a přistěhovalci, které jen v letech 1987 – 2006 vedlo celkem k pěti státním převratům, skutečně polevilo. Frankův přístup k řešení problémů vyvolal značný odpor v dalších zemích britského Commonwealthu – Fidži v něm bylo pozastaveno členství a Austrálie a Nový Zéland stihly Fidži sankcemi. Frank totiž už osm let nevypsal žádné volby. Až doteď. Všechno nasvědčuje tomu, že mejdan bude pokračovat. Frank totiž ve volbách, jejichž demokratičnost potvrdili mezinárodní pozorovatelé, získal přes šedesát procent hlasů.
MASKY ZAKÁZÁNY
Pekingské úřady během Halloweenu zakázaly lidem v maskách vstup do hromadné dopravy. Nevedly je k tomu estetické a etnografické pohnutky, ale fakt, že se pod maskou může skrývat kdokoliv.
Nařízení bylo součástí opatření k zajištění bezpečnosti v průběhu ekonomické konference o ekonomické spolupráci v Asii. Pekingská policie vydala varování zhruba následujícího znění: „Občané se vyzývají, aby do prostředků městské hromadné dopravy nevstupovali v maskách, které by mohly vyvolat zájem ostatních. Mohlo by dojít ke srocením lidu a tím k dopravním zácpám, které jsou nežádoucí.“ Současně policie upozornila, že kdo tohoto nařízení nebude poslušen, „dostane se do potíží.“
Stejným způsobem pekingská policie postupovala už v roce 2008. Tehdy zákaz halloweenských masek souvisel s konáním olympijských her. Autor digestu se ostatně domnívá, že bychom se v tomto ohledu od Číny opravdu mohli poučit. Nejen ve věci Halloweenu, ale také ohledně jiného importu, svátku svatého Valentýna. Prostě to zakážeme, což?
ŠIVA, VIŠNA, PROHIBICE, ÓM
Indický stát Kerala dlouhodobě vykazuje nejvyšší konzumaci alkoholu v přepočtu na hlavu z celého miliardového státu. Tamní administrativa se rozhodla proti opilství bojovat nejjednodušším a jak je historicky známo také nejméně účinným způsobem, totiž prohibicí.
Rozhodnutí keralského nejvyššího soudu v praxi přinese uzavření zhruba sedmi stovek barů, výčepů, kořalen, hospod, krčem, knajp a náleven. Jejich majitelé se rozhodli odvolat k vyšší instanci, kterou je indický nejvyšší soud. Tvrdí, že prohibice negativně ovlivní hospodářství celé Keraly. Koneckonců 5,7 litru vypitého čistého alkoholu na hlavu ročně už přece jenom přináší nezanedbatelné zisky. Od nynějška se bude smět alkohol nalévat pouze v barech luxusních hotelů. Touto úlevou by keralská administrativa chtěla vyjít vstříc alespoň turistickému ruchu. A do deseti let by Kerala měla být „suchá.“
Uvidíme. Do té doby si můžeme přečíst něco pěkného o Al Caponovi.
PSTRUZI ZE ZEMĚ, O KTERÉ NIC NEVÍME
Lesotho patří do skupiny zemí, o kterých nejsme s to s jistotou tvrdit ani to, že opravdu jsou. Důkazem existence Lesotha budiž fakt, že se tato vnitrozemská africká země stává jedním z nejvýznamnějších exportérů komodity, kterou by s pouštním kontinentem spojoval asi jen málokdo – pstruhů.
Ještě před dvěma lety patřilo Lesotho mezi skupinu afrických států, o kterých do okolního světa doléhaly zprávy v zásadě pouze tehdy pokud tam právě skončila nebo opět začala jedna z nepřehledných a nekonečných občanských válek. Politická reprezentace Lesotha se rozhodla z tohoto koloběhu rázně vykročit. Podařilo se jí to prostřednictvím pstruhů, pro jejichž chov je v lesothských náhorních planinách pozoruhodně příznivé prostředí. Začaly se budovat velkoobjemové sádky – a dnes patří pstruzi made in Africa k nejvyhledávanějším pochoutkám i na tak zmlsaném trhu jako je ten japonský.
Aktuálně Lesotho produkuje zhruba 1500 tun pstruhů ročně, kilogram se prodává asi za pět dolarů za kilogram. Osmdesát procent míří do Japonska, patnáct procent odebírá Jihoafrická republika, zbytek produkce se za zvýhodněné ceny spotřebovává v samotném Lesothu. Do roku 2018 by středoafrická zemička chtěla exportovat čtyři tisíce tun pstruhů ročně. O občanských válkách, chudobě a nemocech přestaly z Lesotha přicházet. Tohle se neviditelné ruce trhu docela povedlo.
DIGEST V DIGESTU
Autor digestu došel k názoru, že ať dělá co dělá, vždycky se mu do přehledu malých velkých (nebo velkých malých, jak je libo) zpráv něco nevejde. Proto se rozhodl zkušebně vytvořit „digest v digestu,“ stručný seznam zpráv, které stojí za pozornost, ale na které by se jinak nedostalo.
Anglický lump George Thatcher strávil ve vězení pěkných pár let právem, trest za podíl na loupežné vraždě mu ale přišili nejspíš neprávem. O jeho příběhu vyšla zajímavá kniha. Více se dozvíte ZDE. Čte se jako dobrý thriller a vystupuje v ní třeba Ronnie Biggs, známý z Velké vlakové loupeže.
Jmenování soudců amerického nejvyššího soudu je milionový obchod, podvazující celou činnost této instituce. Jak se ve Spojených státech korumpuje spravedlnost si můžete přečíst ZDE.
Zdravotní sestra vyhrála svůj spor s justicí o nařízenou karanténu v souvislosti s ebolou. Více si můžete přečíst ZDE.
V indickém státe Kerala vyhlásili prohibici nejen alkoholovou, ale také líbací. Více se o problému s polibky dočtete ZDE.
Ondřej Fér, Start-up.cz
