Podle NS nelze jako důkaz použít posmrtný vzorek DNA, pokud s tím zesnulý nebo oprávněná osoba předem nesouhlasili. Stanovisko bylo vydáno na základě kauzy, v níž se žena snažila dosáhnout na dědictví po biologickém otci, a proto usilovala o popření otcovství svého matrikového otce. Foto: NIST.gov

Nejvyšší soud: Majetkový zájem není důvodem k popření otcovství

Čistě majetkové zájmy nejsou dostatečným důvodem k soudnímu zásahu do rodinných vztahů. Nejvyšší soud (NS) proto zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce v kauze ženy, jež se snažila dosáhnout na dědictví po biologickém otci, a proto usilovala o popření otcovství svého matrikového otce.

Nejvyšší soud zároveň potvrdil, že posmrtný odběr DNA je nepřípustný. Rozsudek ze září je na webu soudu, upozornil na něj server Aktuálně.cz.

Matrikový otec už se ženě nehodil 

Soudní spor se táhne od roku 2009, řešil jej Okresní soud v Berouně a Krajský soud v Praze, poslední dva roky pak spis ležel u Nejvyššího soudu. Justice opakovaně zdůraznila morální rozměr věci. Matrikový otec celý život plnil své rodičovské povinnosti, žena jej oslovovala „tati“, vedl ji k oltáři. Otcovství začala zpochybňovat až v okamžiku, kdy zjistila, že nebude dědit po svém biologickém otci, kterého znala spíše jako rodinného známého.

„Čistě majetkový zájem (…) nelze považovat za dostatečný důvod k zásahu do nastolených rodinných vazeb,“ stojí v rozsudku senátu se zpravodajem Lubomírem Ptáčkem. NS také potvrdil, že pokud matrikový otec převážnou část ženina života zastával svou roli v rodině a plnil veškeré své povinnosti, není dán zájem na popření otcovství.

Posmrtný odběr DNA narušil pietu

Justice se v kauze zabývala také otázkou posmrtného odběru DNA. Žena totiž vzorek navrhovala jako důkaz v řízení, soudy to nepřipustily. „Jestliže tedy v přezkoumávané věci zůstavitel sám za svého života neurčil, jak má být s jeho ostatky naloženo, a nebyl ani získán souhlas osob oprávněných takový souhlas udělit, bylo svévolným odběrem vzorků DNA zemřelého zasaženo do práva na pietní ochranu osobnosti,“ stojí v rozsudku NS.

Spory kvůli otcovství jsou u českých soudů časté, a to včetně Nejvyššího a Ústavního, který shodou okolností ve středu rozhodne o stížnosti matky a dcery proti soudnímu rozhodnutí o odběru DNA. Matrikový otec dívky zpochybnil své otcovství po 17 letech, právě kvůli tomu justice nařídila odběry genetického materiálu, s nimiž matka s dcerou nesouhlasí.

-čtk-