Nejtlustší, máte padáka a další malé velké zprávy

Na tlusté vojáky není zrovna pěkný pohled, usoudil Evo Morales. Foto: Dvorak.org

Bolivijští vojáci musí být fit. Být v Anglii modelkou. Cena benzínu není to jediné co ropnému trhu klesá. Sopky budou vyrábět energii. Australské námořnictvo vyšetřuje sexy hru.

MORALES UŽ SE NEMŮŽE DÍVAT NA SVÉ OTYLÉ VOJÁKY

Bolivijský prezident se patrně už nadále nemůže dívat na svoje obtloustlé vojáky. Proto se rozhodl zahájit armádní čistku, spočívající v kontrole tuku u ozbrojených sil. Nejtlustší dostanou padáka.

Přinejmenším od dob kdy se Klement Gottwald začal oblékat do maršálské uniformy víme, že to nevypadá nijak dobře. Autor digestu má na mysli uniformu, která je ve své přední části naditá blahobytným bachorem. V tom se shoduje dokonce i s Evo Moralesem, kterého jinak považuje za pošuka, který není nebezpečný jen proto, že k tomu nemá dostatek vloh a vůle (zaplať za to Pán Bůh).

Nejnovější výnos bolivijského prezidenta říká: „Vojáci musí být připraveni ke službě vlasti po intelektuální i tělesné stránce.“

V bolivijské armádě tedy v posledních dnech roku vypuká velká dieta. Armádní komisárek je totiž značně vydatnější než cokoliv co může Bolivie jinak nabídnout. Země je totiž kvůli nedomyšleným pokusům o reformy na nejlepší cestě k bankrotu a Morales ekonomické problémy řeší například uzákoňováním dětské práce. Je vcelku pochopitelné, že se tlustí vojáci nechtějí zařadit mezi nezaměstnané. Morales navíc očividně nedomýšlí jednu vcelku zásadní záležitost: V subtropické Americe je velice populární disciplínou státní převrat a nastolení vojenské vlády. A právě tohle by nespokojení důstojníci klidně mohli udělat. Armáda je totiž asi tak to jediné, co v Bolívii aktuálně funguje.

LITEVSKÁ MODELKA SVOU KARIÉRU UKONČILA SKOKEM Z OKNA

Příběh krátkého života Laury Pahomovy je nejvíc ze všeho smutný. Přišla do Anglie studovat, pracovala, stala se modelkou a otrokyní eskort servisu. Pak si vzala život.

Laura Pahomova je mrtvá a Britové se ptají, zda musela zemřít. Foto: Necropole.info
Laura Pahomova je mrtvá a Britové se ptají, zda musela zemřít. Foto: Necropole.info

Velká Británie a problémy její politické reprezentace s imigrací jsou notoricky známé a věnuje se jim dost prostoru, než abychom se jím zabývali i v našem digestu. Pod povrchem politické debaty ale vřou a převalují se hrozné příběhy imigrantů. Jeden z nich si dnes povězme.

Laura Pahomova do Velké Británie přišla poprvé v roce 2008. Pracovala na směny v továrně, aby si vydělala na studium a dařilo se jí to. Pak přišla nabídka na modeling a Laura přijala. Jenže kolotoč ji semlel. Před několika dny našli mrtvé tělo třiadvacetileté modelky pod okny jednoho hotelu. V její krvi se nenašly drogy ani alkohol, své rodině rozeslala krátce před smrtí řadu textových zpráv, v nichž je žádala, jak už to sebevrazi dělají, o odpuštění.

Vyšetřování ukázalo, že se Laura dostala do spárů eskort servisů. Jednou uklouzla a její tehdejší přítel – a nejspíš také pasák – ji měl v hrsti. Patrně ji vydíral tím, že zveřejní fotky a video s nahou, sexuální služby poskytující Laurou, pokud nebude brát další zákazníky. Laura svůj problém vyřešila skokem z okna hotelového pokoje a britská veřejnost se teď ptá: Kolik dalších Laur právě teď sedí v hotelových pokojích a píše zprávy na rozloučenou? Je totiž více než pravděpodobné, že pokud by Laura měla stejné možnosti právní obrany jako „nepřistěhovalci“, nemuselo k tragédii nakonec vůbec dojít.

NEKLESÁ JEN CENA BENZÍNU. GLOBÁLNĚ SE ZAVÍRAJÍ I BENZÍNKY

Česká republika vykazuje největší počet benzinových pump na počet obyvatel v Evropě. Celkem jich je 6551, což je oproti stavu z loňského roku (6872) úbytek, 3649 pump je veřejných.

Česko je rájem čerpacích stanic. Je jich tu nejvíc na hlavu v celé Evropě. Ilustrační foto: Pinterest
Česko je rájem čerpacích stanic. Je jich tu nejvíc na hlavu v celé Evropě. Ilustrační foto: Pinterest

Zatímco počet čerpacích stanic klesá, stoupá naopak počet alternativních čerpacích míst. Především jde o stanice CNG a dobíjecí stanice pro elektromobily. V Evropě je tento trend daleko patrnější než u nás.

Například francouzský průmyslový gigant Bolloré ohlásil, že po Francii během následujících čtyř let vybuduje síť šestnácti tisíc veřejných dobíjecích stanic za asi 150 milionů euro.

A další podobné projekty v Evropě i ve zbytku světa pokračují.

Dánská společnost CLEVER aktuálně ohlásila, že ve spolupráci s ABB vybuduje 100 nových rychlodobíjecích stanic napříč Švédskem, Dánskem a v dalších okolních zemích. Půjde o rychlodobíjecí stanice ABB Terra 53 DC podporující standardy CHAdeMO, CCS a Type 2 AC.

Nové rychlodobíječky budou podpořeny v rámci Evropské unie a budování páteřní dopravní sítě TEN-T.

Podívejme se ještě k nejbližším sousedům: Na Slovensku je 700 veřejných čerpacích stanic. Česko, narozdíl od západních zemí, nemá zákon, který by určoval minimální rozestup mezi čerpacími stanicemi. Navíc, začít podnikat v tomto oboru může prakticky kdokoliv.

AMERIČANÉ SE POKOUŠEJÍ ZAPOJIT SOPKY DO SÍTĚ ELEKTRÁREN

Američtí výzkumníci a technologové z  koncernu AltaRock Energy si pohrávají s myšlenkou na využití oregonského spícího vulkánu pro netradiční způsob výroby energie. 

Američané zatoužili po zapojení sopek do energetické sítě. Ilustrační foto: Home Activities.
Američané zatoužili po zapojení sopek do energetické sítě. Ilustrační foto: Home Activities.

Prostřednictvím několika vrtů by rádi žhavé sopečné podloží cíleně zaplavovali vodou, a substrát ohřátý magmatem by se pak postaral o zvýšení teploty vody, respektive páry, jež by stoupala vzhůru dalšími vrty a nakonec roztáčela turbíny elektrárny na povrchu.

Základním prvkem je pokročilá technologie ohřevu vody s využitím geotermálních principů, kterou pro tuto příležitost dodává společnost Davenport Newberry Holding LLC.

Nejdůležitější otázkou, kterou nyní vědecké týmy v čele s geology řeší, je aby oněch přibližně 90 milionů litrů vody, která má vrtem zamířit k žhavému podloží, nezmizelo v kapilárách půdních horizontů, a nakonec dorazilo zase zpět k povrchu.

Projekt, který by geotermální zdroje energie postavil na zcela novou úroveň, podporuje částkou 21,5 milionů dolarů i americké Ministerstvo pro energetiku a 6,3 miliony přispěla i společnost Google.

O osudu celého odvážného podniku nyní rozhodne série testů v demonstračním objektu, které mají zjistit, jestli skutečně bude možné dostat 2400 litrů vody každou minutu do hloubky 3,4 kilometrů. Že by pokusy vyvolaly zemětřesení, se vědci nebojí. Přesto pro jistotu celý pokus provádějí v odlehlé a lidíprosté krajině.

Ondřej Fér, Start-up.cz