Trable se souzením starců a další malé velké zprávy

Guatemalský diktátor Rios Montt, usměvavý, ve formě. Tehdy vybíjel své protivníky po stovkách. Foto: Livedoor.jp

Obžalovaný na nosítkách. Kritika cvičných terčů. Poprava ve dvou. Kamarádi ve vesmíru.

JAK SOUDIT DIKTÁTORA, KDYŽ NEVÍ, KTERÁ BIJE

Guatemalský soud se zabývá procedurální stránkou monstrprocesu proti někdejšímu diktátorovi Riosu Monttovi. Skoro devadesátiletého muže nosí k soudu připoutaného k nosítkům a není vůbec jasné jestli stařec vůbec ví co se s ním děje.

V osmdesátých letech minulého století vládl Montt Guatemale až příliš pevnou rukou. Potíže s etnickou skupinou ixilských Mayů vyřešil tak brutálně, že to 1771 lidí stálo život. V roce 2013 ho za tyto skutky první podobný soud konaný v Guatemale odsoudil k osmdesáti letům vězení (čti k doživotí), obhájci starého muže se ale odvolali. Teď měl soud pokračovat, ale záhy bylo rozhodnuto, že je ho třeba odložit. Skoro devadesátiletého Montta totiž před tvář spravedlnosti přinesli připoutaného k nosítkům, napojeného na kapačku a zcela očividně ve stavu, který mu neumožňoval sledovat trestní řízení.

Odpovědná místa v Guatemale teď vedou spor, zda Montta vůbec soudit anebo čekat jestli se jeho zdravotní stav nějakým zázrakem třeba nezlepší. V tomto případě zřejmě Boží mlýny zamlely se zpožděním rovnajícím se fatálnímu prodlení.

SNAJPŘI STŘÍLELI NA TERČE S TVÁŘEMI ČERNÝCH PODEZŘELÝCH

Floridská policie řeší typicky americký problém. Ukázalo se, že tamní snajpři při tréninku používali terče s připevněnými obrázky hledaných podezřelých, získaných při předchozích zadrženích. Potíž je v tom, že šlo výhradně o černé podezřelé.

Floridští policisté stříleli do cvičných terčů s podobiznami stíhaných. Ilustrační foto: Behance.net
Floridští policisté stříleli do cvičných terčů s podobiznami stíhaných. Ilustrační foto: Behance.net

Celá věc se pronikla na veřejnost, když seržantka Valerie Deantová našla mezi použitými terči ze střelnice také jeden, na kterém byla připevněná prostřílená podobizna jejího bratra, kterého policie kdysi už zatkla a aktuálně ho opět hledá.

„Řekla jsem si, že ano, můj bratr je lump, ale to neznamená, že si kolegové z jeho tváře budou dělat terč. Je to pořád můj bratr,“ nechala se slyšet Deantová.

Podrobnější prohlídka ukázala, že takových terčů měli floridští ostrostřelci celkem šest, na všech byly tváře hledaných mužů – a všichni byli Afroameričané. Policejní šéf v Miami J. Scott Dennis prohlásil, že se jeho podřízení provinili špatným vkusem, ale nespáchali nic co by se dalo považovat za rasismus nebo xenofobii. V době střelby totiž byli všichni hledaní podezřelí černoši. Jeho konstatování vyvolalo další vlnu nevole ze strany černé komunity. O tom, že by v rámci rasové vyváženosti policie začala stíhat přiměřený počet bělochů není autorovi digestu zatím nic známo, každopádně by ale nechtěl být v kůži policistky Deantové. Práskače totiž nemá nikdo rád, ani když se jim říká whistlebloweři.

AUSTRALSKÁ SNAHA VYŠLA NAPRÁZDNO, POPRAVOVAT SE BUDE

Termín „Bali Nine“ našinci nic neřekne, na opačné straně Země ale tohle slovní spojení hýbe veřejnou diskuzí. Bali Nine je totiž stručné označení trestního případu spojeného s distribucí drog, na jehož konci už zanedlouho bude poprava dvou Australanů v Indonésii.

Společně prodávali drogy a společně zemřou. Foto: ABC.net
Společně prodávali drogy a společně zemřou. Foto: ABC.net

Indonéská legislativa je nesmiřitelná: Za prodej drog smrt. Nic na tom nezměnilo ani gesto dobré vůle, ve kterém indonéský prezident Joko Widodo změnil všem odsouzencům na smrt jejich trest na doživotí. Dealerů se tato (vzhledem k peklu indonéských věznic beztak sporná) milost netýkala. A to ani pánů Sukumarana a Chana, dvojice australských státních příslušníků zadržených na ostrově Bali se zavazadly naditými kokainem a heroinem.

Australský prezident John Abbott udělal všechno co mohl, aby pro ně získal milost, indonéská strana zůstala neoblomná. „Společně prodávali drogy, společně byli zatčeni a společně také zemřou,“ prohlásil prezident Widodo.

Australská média i lidskoprávní organizace vystavila premiéra Abbotta silné kritice za to, že se za dva dealery nebral důsledněji. Lidé, kteří si zachovali chladnou hlavu, se premiéra naopak zastávají a ptají se co by měl Abbott ještě udělat. Vyhlásit dobrému spojenci a spřátelené zemi válku kvůli dvěma mužům, kteří navíc do Indonésie nedováželi mír, lásku a další fajn věci, ale tvrdé drogy, které mrzačí a zabíjejí?

BEZ OHLEDU NA UKRAJINU EVROPSKO-RUSKÁ SPOLUPRÁCE VE VESMÍRU POKRAČUJE

Dění na Ukrajině staví Evropskou unii a Rusko proti sobě, mimo stratosféru ale jakékoliv sankce, spory a řinčení zbraněmi slyšet nejsou. Evropská vesmírná agentura oznámila, že bude i nadále využívat ruské nosné rakety.

Evropská vesmírná agentura (ESA) hodlá v letošním roce vyslat na oběžnou dráhu tři družice dálkového sondování Země, jednu z nich má vynést na oběžnou dráhu ruská nosná raketa Rokot.

V únoru roku 2012 podepsala společnost Eurockot s ESA smlouvu týkající se startu dvou družic Sentinel 3A a Sentinel 2B zkonstruovaných v rámci evropského projektu globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti Kopernik (původní název GMES). Družice budou startovat z kosmodromu Pleseck a na oběžnou dráhu je vynese nosná raketa Rokot. Jejich start je plánován na druhé čtvrtletí roku 2015 a první čtvrtletí roku 2016.

ZPRÁVIČKY

Aby testovací figuríny poskytovaly přesné údaje, budou muset ztloustnout. Ilustrační foto: Flickr
Aby testovací figuríny poskytovaly přesné údaje, budou muset ztloustnout. Ilustrační foto: Flickr

Britové přišli na to, že dosavadní zkušební figuríny používané při crash testech automobilů poskytují nepřesná data. Má to jednoduchý důvod. „Crash Test Dummies“ mají ideální tělesné proporce, což se o lidech říct nedá. Výsledek je jasný: Figuríny musí ztloustnout.

BBC nachystala moc pěknou infografiku pojednávající o armageddonech, které nás mohou potkat v blízké i nekonečně vzdálené budoucnosti. Jedno je jisté: Nikdo to tu nepřežije.

Velká Británie by mohla mít zákon, umožňující smrtelně nemocným lidem ukončit svůj život. Jak ale upozorňuje právní rubrika Guardianu, je to už takový folklór. Jakmile jsou na dohled nějaké volby, a to je vlastně pořád, začne se mluvit o právu na smrt – a jakmile je po volbách, skončí zákon zas u ledu.

Ondřej Fér