Týden v české justici: V hlavní roli David Rath

Krok bývalého hejtmana najmout si nového advokáta těsně před pronesením závěrečných řečí totiž vyvolal diskuze o tom, jak široká jsou práva obhajoby. Reprofoto: ČT

Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Stránky médií plnily v uplynulém týdnu především nejznámější tuzemské kauzy v čele se soudním procesem s Davidem Rathem. Pozornosti se opětovně dostalo i diskuzím kolem Nejvyšší rady soudnictví nebo výběrovému řízení na českého soudce u evropského Tribunálu.

Pozornost nejen ze strany médií, ale i odborníků z justičního prostředí, na sebe po čase strhl soudní proces s Davidem Rathem. Krok bývalého hejtmana najmout si nového advokáta těsně před pronesením závěrečných řečí totiž vyvolal diskuze o tom, jak široká jsou práva obhajoby a jak pomalu probíhá v ČR soudní řízení. „Nemusí se nám to líbit, není to ale nic nezákonného. Rath využívá prostoru, který mu zákony umožňují,“ citovaly ve středu Lidové noviny jednoho z oslovených advokátů. „Výměna obhájce po ukončení dokazování, kdy jsou na řadě závěrečné řeči, je vcelku nestandardní jev, ale není v rozporu se zákonem,“ řekl pak listu i viceprezident Soudcovské unie Roman Lada.

Zatímco v kauze exhejtmana Ratha se snášela kritika na kroky obhajoby, v procesu s Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) si negativní komentáře vysloužila soudkyně Helena Králová. Ta totiž nechala veřejně přehrát odposlechy v této kauze včetně intimních rozhovorů bývalého premiéra a jeho někdejší milenky. Podle Petra Honzejka, který svůj názor vyjádřil ve středečním vydání Hospodářských novin, se soudkyně zachovala mimořádně necitlivě a odposlechy výrazně poškodily bývalou manželku Petra Nečase. „Radka Nečasová je důkazem, že v současném Česku se musí bát úplně každý. Vedlejší obětí odposlechového třeštění může být kdokoli,“ upozornil Honzejk. Etické rovině případu se věnoval inovinář Ondřej Kundra z Respektu a šéfredaktor měsíčníku Reportér Robert Čásenský ve čtvrteční diskuzi na DVTV.

A do třetice další významná korupční kauza byla rozebírána ve čtvrtek v deníku Právo. V něm se Radim Vaculík zaměřil na argumenty obžaloby v případu kolem bývalého soudce Ondřeje Havlína, který podle pražských vrchních žalobců za peníze ovlivňoval trestní případy spojené s dopravními delikty. Vaculík ve svém článku popsal některé z inkriminovaných případů a závěrem připomněl, že Havlínovi hrozí až deset let za mřížemi.

Nejen v tiskové zprávě na portálu ministerstva, ale taktéž na svém twitterovém účtu avizoval ministr Pelikán, že pracovní komisi pro nový trestní řád povede profesorka Dagmar Císařová. Ministr si angažování Císařové pochvaloval, uvedl ji jako „legendu trestního práva“ a nechal se slyšet, že „nemůžeme mít lepší záruku pro zpracování nového trestního řádu, než je paní profesorka.“ Nicméně ministrovo nadšení nesdílel ve čtvrtek v Lidových novinách Jan Januš, který by za logičtější považoval, kdyby komisi vedl docent Tomáš Gřivna. Navíc Januš napsal, že někteří členové komise očekávají obtížnou spolupráci s Císařovou, která je v akademických kruzích mj. známá tím, že studenty často vyhazuje od zkoušek. Na to ostatně na Twitteru narážel i šéfredaktor odborného měsíčníku Právní rádce Jaroslav Kramer. „Jen aby ze starého zvyku celou komisi nevyhodila,“ vzkázal Kramer Pelikánovi.

V týdeníku Ekonom pak Jaroslav Kramer zavzpomínal na vládní návrh ústavního zákona z roku 2000 (sněmovní tisk 541/0), ve kterém tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl navrhoval zřízení Nejvyšší rady soudnictví. Návrh však schválen nebyl. Kramer napsal, že po 15 letech od neúspěchu stojí ČR opět na křižovatce. „I dnes je nutné se rozhodnout, jakým směrem se naše soudnictví bude vyvíjet. Tak ať se rozhodneme dobře,“ uzavřel svůj text.

K negativnímu postoji ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ke zřízení Nejvyšší rady soudnictví se v pátečním vydání MF DNES vyjádřil soudce Vrchního soudu v Praze Jan Sváček. Poukázal na to, že situace je již několik let stejná – dokud strana není u moci, tak osamostatnění soudců podporuje, jakmile se však dostane do vlády, tak nechce ztratit možnost „personálně ovlivňovat dění v soudnictví k obrazu svému.“ Sváček dále připomněl, že ČR je jednou z mála zemí EU, kde soudnictví řídí ministerstvo. Také upozornil na judikaturu Ústavního soudu, který takový systém označil za protiústavní. Podobně kritického ražení byl vůči postoji politiků v čele s ministrem Pelikánem i článek z pera Roberta Maleckého na serveru Česká justice. Podle něj se ministrova mediální strategie nese ve stylu „justice je žumpa“ a jeho úkolem jako „vyslance Andreje Babiše“ je pohlídat, aby do rukou soudců nepřešly personální pravomoci.

Výběrová komise ministerstva spravedlnosti prozatím nerozhodla, kdo bude druhým českým soudcem u evropského Tribunálu. Podle Jana Januše a Kristiána Léka z Lidových novin za tím může být snaha přilákat do výběrového řízení zářivější právnická jména a vyhnout se tak fiasku, které předloni nastalo u Petra Mlsny, jenž neprošel přísným procesem prověřování unijního výboru expertů. Komise vybírala ze tří kandidátů, které autoři pondělního článku ve stručnosti představili – jednalo se o Davida Petrlíka, Darinu Leuchterovou a Lenku Pítrovou.

Vojtěch Blažek se ve čtvrtečních Hospodářských novinách věnoval kárné žalobě na exekutora Tomáše Vránu, kterou minulý týden podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ten chce Vránovi, jednomu z nejobávanějších exekutorů, zakázat činnost kvůli události z loňského října, kdy exekutor vešel do domu jednoho dlužníka spolu s dalšími deseti lidmi, kteří si na místě prohlíželi věci určené do budoucí dražby.

Legislativní rada vlády oznámila, že na svém čtvrtečním zasedání přijala návrh ústavního zákona, který upravuje některé z pravomocí prezidenta. Nicméně, jak upozornily např. servery ČTK či Česká justice, učinila legislativní rada několik podstatných změn. Krom jiného by nově měla být přímo v Ústavě uvedena pravomoc prezidenta jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, přičemž by již nebyl vyžadován podpis premiéra. Vláda by o novele měla jednat na některém z nejbližších zasedání.

Server iHNed.cz v pondělí upozornil, že resort spravedlnosti odeslal novelu insolvenčního zákona do připomínkového řízení. „Připravili jsme velmi ambiciózní novelu, proti které se nepochybně vzedme silná lobbistická vlna odporu. Tím se ale určitě nenecháme odradit,“ citoval server ministra Pelikána. Ministerstvo si od nového předpisu slibuje zvýšení transparentnosti insolvenčního prostředí a také konec tzv. šikanózních návrhů. Na ty se pak podrobněji zaměřil deník Právo. „Skoro desetina firem, konkrétně devět procent, zakusilo tuto praktiku na vlastní kůži a 16 procent se s účelovým podáním insolvenčního návrhu setkalo u svých obchodních partnerů,“ řekl listu výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Petr Manda.

Advokátní kancelář Schönherr přivítala do svých řad novou advokátku. Stala se jí Denisa Zezulka, jejíž specializací je především pracovní právo. Ve středu o tom informoval server iHNed.cz.

OČEKÁVANÁ AGENDA:

26.5.2015
19:00
Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny bude projednávat kapitoly z návrhu státního rozpočtu na rok 2016, které se týkají Ústavního soudu a Veřejné ochránkyně práv.
28.5.2015
13:00
Na půdě Senátu bude probíhat kulatý stůl k petici vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana.

hi-banner