Texas a pistole, to se rýmuje. Turecko a záchody, to taky. Neodolatelná přitažlivost osobních dat. Polepšení Amazonu.
Americký Texas chce obnovit možnost viditelného nošení zbraní
Texas plánuje vydat nový zákon, který povolí viditelné nošení zbraní. Přestože je stát symbolem kovbojů třímajících své pistole zavěšené u pasu, od 70. let 19. století je v něm zakázáno nosit střelnou zbraň veřejně.
Nový zákon má snížit kriminalitu tím, že údajně zločince zbraň u boku vystraší. V Texasu bylo dlouho legální chodit se zbraní v ruce, jestliže úmyslem dotyčné osoby nebylo vystrašit ostatní obyvatele. Od 70. let 19. století nicméně stát viditelné nošení střelných zbraní zakázal. Podobný zákaz nyní platí i v dalších čtyřech amerických státech – na Floridě, v Illinois, Oklahomě a Kalifornii.
Texaský guvernér Greg Abbott ale podle britského deníku The Times slíbil, že to změní a podepíše nový zákon upravující tuto praxi. „Je to dobrá zpráva pro občany, kteří dodržují zákony,“ citovala americká televizní stanice Fox News republikánskou političku Debbie Riddleovou. „Všude, kde dochází k popírání práv vyplývajících ze druhého dodatku, je zločinnost na vzestupu. Jde o odstrašení. Jestliže se někdo rozhodne vyloupit obchod a uvnitř jsou lidé se zbraněmi na bocích, možná si to rozmyslí,“ dodala. Druhý dodatek americké ústavy zaručuje občanům držet a nosit zbraně.
„Zločinci se nebojí vězení, bojí se toho, že budou postřeleni,“ doplnil ji CJ Grisham, který vedl kampaň za přijetí nového zákona. Texas by chtěl rovněž uzákonit nošení zbraní na univerzitních kampusech. Odpůrci tohoto kroku se ale domnívají, že umožnit ozbrojování v místech proslulých bujarými večírky a nevázaným životním stylem by bylo chybou. „Mám z nošení zbraní v univerzitním prostředí plném stresu a bouřlivých emocí obavy,“ uvedl José Rodríguez, demokratický senátor z El Pasa.
Tento krok nicméně zvažuje i dalších deset států. Stoupenci nošení zbraní na univerzitách tvrdí, že to odradí možné pachatele znásilnění.
Turecké záchody se staly volebním tématem
V Turecku, kde jinde. Krátce před dnešními volbami totiž tamní opozice obvinila prezidenta Erdogana, že má pozlacená sedátka tam, kam i prezidenti chodí sami a pěšky, případně o holi.
Palácový komplex, do kterého se Erdogan nastěhoval loni v srpnu, zabírá 20 hektarů a stál prý 350 milionů dolarů (8,8 miliardy Kč). V sousedství stavby nyní vyrůstá ještě nová mešita.
Erdogan oznámil, že v případě nálezu zlatem vykládané toalety uvnitř paláce rezignuje. Pokud se ale žádná nenalezne, odstoupit z funkce by prý měl předák opozice.
Předseda Lidové republikánské strany (CHP) Kiliçdaroglu ale odmítl byť do jediného z 1150 pokojů prezidentského paláce vstoupit. Tvrdí, že kromě mrhání státních peněz výstavbu doprovázelo i porušování zákona a soudních rozhodnutí.
Erdogan sice v nadcházejících parlamentních volbách nekandiduje, otevřeně ale podporuje Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), které dlouhá léta předsedal. Podle analytiků se bude snažit po červnových volbách pomocí AKP změnit ústavu a zavést v zemi prezidentský systém.
Erdogan, obviňovaný odpůrci z autoritářství a islamismu, byl loni v srpnu po jedenáctiletém působení v premiérském křesle zvolen hlavou státu. Dosud přiznává turecká ústava prezidentovi pouze ceremoniální pravomoci.
Hackeři ukradli osobní data čtyř milionů amerických federálních zaměstnanců
FBI oznámila, že zatím neznámí hackeři pronikli do počítačových sítí americké
federální organizace Office Of Personnel Management a ukradli osobní informace čtyř milionů současných i bývalých zaměstnanců americké vlády.
Podle vyšetřovatelů byl nový kybernetický útok podobný tomu, který byl nedávno proveden na počítačové sítě amerických pojišťoven Anthem a Premera Blue Cross. Jak uvedla FBI, útok na Office Of Personnel Management (OPM) je jedním z největších v historii, při němž byly ukradeny osobní informace vládních zaměstnancích. OPM byl zřízen právě proto, aby spravoval osobní údaje zaměstnanců různých federálních agentur, včetně informací o jejich bezpečnostních prověrkách. Podle agentury Reuters za útoky stojí hackeři najatí „cizí vládou“. Nejvíce se mluví o tom, že útok mají na svědomí Číňané.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí pouze uvedl, že podobná nařčení jsou „častá a nezodpovědná“. Podle bezpečnostních expertů budou nyní hackeři kradená data filtrovat a osobní údaje zaměstnanců americké vlády využijí při dalších útocích. Jak uvedl John Hultquist ze společnosti iSight Partners, nový kybernetický útok „splňuje všechny znaky špionáže prováděné příslušníky cizího státu.“
Amazon vychází vstříc Evropské unii
Americká společnost Amazon oznámila, že přestane svádět své evropské tržby do Lucemburska, ale začne platit daně v jednotlivých evropských zemích.
Mluvčí Amazonu uvedl, že dceřiné firmy amerického gigantu začaly od prvního května platit daně v jednotlivých evropských zemích, v nichž generují svůj příjem. Podle listu Guardian, který o změně politiky Amazonu informoval jako první, tak americká společnost bude odvádět vyšší daně, než doposud. Amazon podle svého mluvčího začal změny připravovat již před dvěma lety. „Strukturu našeho byznysu přezkoumáváme pravidelně,“ uvedl mluvčí.
Změna politiky Amazonu přichází v době, kdy Evropská komise brojí proti praktikám amerických firem, které v Evropě peníze zdaňují v zemích, jež nabízejí nízkou daňovou sazbu. Kromě Amazonu Evropská komise dříve poukázala i na obdobné praktiky společností Apple, Google, či Starbucks, jež své příjmy zdaňují v Nizozemí či Irsku. Evropská komise zahájila formální šetření toho, jak Amazon v Evropě daní své příjmy, na podzim minulého roku. Obdobnému šetření čelí také Apple.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
