Hackeří rozložili emailovou síť Pentagonu

Americká televizní stanice NBC s odvoláním na nejmenované představitele tvrdí, že útok na Pentagon přišel z Ruska Foto: wikipedia

Google odmítá zapomnění. Pentagon pod palbou. Tenkrát v Mexiku. Dědo, to si nechte. Facebook po thajsku.

Společnost Google dál odmítá plošné uplatnění práva být zapomenut

Americká společnost Google oznámila, že se nepodřídí rozhodnutí francouzského regulátora, který požaduje, aby aplikovala tzv. „právo být zapomenut“ na všechny své globální domény. Za to Googlu hrozí vysoké pokuty.

Francouzská agentura na ochranu dat (CNIL) v červnu Googlu přikázala, aby v rámci tzv. práva být zapomenut začal mazat data ze všech svých domén včetně Google.com, nikoli jen těch evropských. Právo být zapomenut, které občanům EU přiznal v květnu minulého roku Evropský soudní dvůr umožňuje, aby lidé žádali poskytovatele webových vyhledávačů o smazání starých či irelevantních informací. Google však odmítá data na požádání mazat i ze své domény Google.com, jelikož podle jeho slov přes 95 % hledání v Evropě pochází z lokálních verzí jeho vyhledávače.

Nyní Google na svém blogu prohlásil, že podle jeho názoru by žádná země neměla mít možnost ovlivňovat, k jakým informacím mohou mít přístup lidé v jiné zemi. Spolu s tím americký gigant uvedl, že proti rozhodnutí CNIL podal odvolání. Očekává se, že francouzská agentura o odvolání rozhodne do dvou měsíců. Pokud by CNIL nakonec rozhodl v neprospěch Googlu, mohl by americké společnosti udělit finanční sankci.

Hackeří rozložili emailovou síť Pentagonu

Emailová síť s neutajovanými textovými zprávami generálního štábu v Pentagonu se stala v červenci terčem důmyslného počítačového útoku a dosud je mimo provoz. Sdělili to ve čtvrtek podle agentur američtí představitelé. Podle stanice NBC byl útok veden někým z Ruska, lépe informovaný web Wired si identitou hackerů už tak jistý není.

Američtí představitelé věří, že počítačový útok před zhruba 15 dny je spojený s nějakým cizím státem. Z útoku, který postihl čtyři tisíce vojenských a civilních pracovníků Pentagonu, zatím nebyla obviněna konkrétní země.

Americká televizní stanice NBC s odvoláním na nejmenované představitele tvrdí, že útok přišel z Ruska. Poznamenala, že ale podle těchto zdrojů není dosud jasné, zda za tím stojí ruská vláda nebo jednotlivci. Vyšetřování pokračuje.

„Z principu a z operačních bezpečnostních důvodů nekomentujeme počítačové incidenty či útoky proti našim sítím,“ uvedla mluvčí Pentagonu Valerie Hendersonová.

Mexický aktivista, který pátral po unesených studentech, byl zastřelen

V mexickém státě Guerrero byl zabit policejní aktivista Miguel Ángel Jiménez, který vedl skupinu pátrající po třech stovkách zmizelých lidí, včetně čtyř desítek podle všeho zabitých studentů. V oblasti bylo během víkendu zabito nejméně 15 lidí, píše list USA Today.

Aktivistu Jiméneze, který vedl skupinu pátrající po zhruba třech stovkách zmizelých lidí, policie nalezla v sobotu v noci zastřeleného v taxíku na předměstí Acapulka. Jiménez pomáhal objevit masové hroby u města Igualy, kde loni zmizely čtyři desítky studentů.

Guerrero trpí jedním z nejvyšších výskytů násilných úmrtí v Mexiku a patří mezi oblasti nejhůře postižené násilím spojeným s obchodem s drogami, únosy a vydíráním. Loni zde bylo zabito 1514 lidí a v prvním pololetí tohoto roku to bylo 943 případů.

U Igualy se za posledních deset měsíců při pátráním po zmizelých studentech nalezly desítky tajných hrobů se 129 těly. Žádné z ostatků ale nepatří studentům z Igualy, kteří zmizeli loni 26. září.

Skandál kolem případu studentů vyvolal v zemi ohromné pobouření. Za zločinem stál již zatčený starosta města Iguala José Luis Abarca, který se nepohodlných studentů chtěl zbavit a jeho zkorumpovaná policie je předala zločineckému gangu. Jeho členové je pak údajně povraždili, jejich těla spálili a ostatky zahrabali.

Důchodce, který za pakatel koupil kradené obrazy, si je může nechat

Italský důchodce, který před čtyřiceti lety za pakatel v dražbě koupil kradené obrazy Paula Gauguina a Pierra Bonnarda, si smí plátna v hodnotě desítek milionů eur ponechat. Rozhodl o tom soud v Římě, podle nějž muž díla získal legálně. Dvě malby byly ukradeny v Londýně v roce 1970 a později skončily ve ztrátách a nálezech v Itálii.

Nález dvou významných děl visících na stěně kuchyně továrního dělníka na Sicílii letos vzbudil senzaci. Malby totiž přes čtyři desítky let nikdo neviděl. Gauguinovo zátiší a Bonnardovo plátno Žena se dvěma křesly ukradli neznámí zloději ze soukromého domu rodiny Marků-Kennedyů v britské metropoli.

Později zřejmě pašeráci v tísni nechali obrazy ve vlaku u Turína a umělecké poklady se o pět let později dražily v rámci aukce předmětů ze ztrát a nálezů, o něž se nikdo nepřihlásil. Současný majitel za ně tenkrát zaplatil v přepočtu jen několik stovek korun.

„Dostal jsem ty obrazy zpátky a mám právo si je ponechat. Zaplatil jsem za oba asi 20 eur. Byl to dobrý obchod,“ komentoval Ital rozhodnutí justice v deníku La Repubblica. Podle odhadu odborníků mají nyní díla hodnotu zhruba 35 milionů eur.

Toto se thajskému králi nelíbí

Jeden z nejpřísnějších trestů za urážku krále vynesl thajský král. Za to, že se do krále nevhodně navážel na Facebooku, dostal muž třicet let vězení. Kdyby neuznal pochybení, mohl dostat dvojnásobný trest, napsala BBC.

Soud 48letému Pongsaku Sriboonpengovi původně udělil trest 60 let, ale zmírnil ho na polovinu, protože muž přiznal, že pochybil. Za mříže ho dostalo šest příspěvků na sociálních sítích. Přiznání viny snížilo trest na polovinu, tedy na 28 let z původních 56 roků, také pro 29letou pokojskou z provincie Čchíengmaj. Začátkem týdne dostal pětileté vězení i duševně chorý muž, prohřešil se tím, že si krále vyfotil.

V Thajsku stále platí stanné právo, a proto muže i ženu soudil vojenský soud. Podle přísných thajských zákonů o urážce majestátu se každý přečin trestá třemi až 15 lety vězení.

V případě opakovaných prohřešků – například několika různých poznámek na internetu – se tresty sčítají. I proto například dostal Sriboonpeng 60 let za šest příspěvků.

Ondřej Fér, Ekonomický deník