Štěch chce, aby zákonodárci se soudci připravovali Nejvyšší radu soudnictví

Předseda Senátu Milan Štěch jedná s Josefem Baxou a Pavlem Šámalem v Senátu Ilustrační foto: Senát

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) je pro vytvoření Nejvyšší rady soudnictví. Shodl se na tom dnes s předsedy Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem a Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou. Návrh by podle něj mohli připravit zákonodárci se zástupci soudců, předložit by jej ale měla vláda.

Justice o vytvoření tohoto zastřešujícího orgánu, který by měl mít na starosti i její správu, usiluje dlouhodobě. Současný ministr a koaliční partner Štěcha Robert Pelikán (ANO) je ale pro vytvoření rady jako spíše reprezentativního orgánu, který by v sobě soustředil existující samosprávné prvky.

„Snaha vytvořit Nejvyšší radu soudnictví je dlouhodobá a já se domnívám, že tímto směrem by se mělo jít,“ řekl po jednání s tím, že podobné orgány má většina zemí v Evropě. Připomenul, že se vládní strany v koaliční smlouvě zavázaly předložit návrhy na zřízení samosprávy justice. Podobně hovořil už na sněmu Soudcovské unie, kde ostatně ochotu se soudci jednat avizoval.

Jednání zorganizoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se ale ze schůzky nakonec omluvil z důvodu nemoci. „Mimochodem už v roce 1999 Otakar Motejl hovořil o potřebě zřídit Nejvyšší radu soudnictví, bohužel jsme se ale dodnes nedokázali na jejím vzniku dohodnout,“ řekl také předseda Senátu.

Schůzka trvala asi hodinu Foto: Senát
Schůzka trvala asi hodinu Foto: Senát

Štěch chce dát dohromady skupinu zainteresovaných zákonodárců, kteří by mohli s představiteli soudů „dát dohromady návrh, na kterém by se dále pracovalo“. Příslušný zákon by ale měla předložit vláda a měla být na jeho přijetí panovat shoda. „Nesmí se stát předmětem nějakého politického boje. Potřebujeme soudnictví, které by bylo rychlé, kvalitní a nezávislé a nemělo by podléhat nějakým krátkodobým politickým změnám,“ dodal Štěch.

Potřebu co nejširší dohody potvrdili také předsedové obou soudů. Podle Baxy se už zlepšila komunikace s ministerstvem spravedlnosti. Baxa uvedl, že žádné koncepční změny v soudnictví nelze provést bez dohody se zástupci soudů, neboť justice je na rozdíl od měnícího se složení vlád a parlamentů kontinuální a zná své problémy, jejich příčiny i nějaké možnosti řešení. „Žádné ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě nemůže spravovat justici tak, jak justice být spravována má,“ uvedl Baxa.

Podle něj je nejprve třeba vytvořit justiční správní orgán, který by pomohl koncepčním změnám v soudnictví a zaručil by její nezávislost, zatímco Pelikána chce tento orgán vytvořit až po změnách v justici.

Nejvyšší rada soudnictví by podle Baxy neměla být orgánem složeným jen ze soudců. Šámal souhlasil s ministrovými záměry, že by do nejvyšších soudů měli přicházet osobnosti z akademické sféry. Otázkou dalších jednání je podle něj pravidelné hodnocení soudců či postavení justičních koncipientů. Vyjasnit si je ale třeba nejprve koncepčnější otázky soustavy soudů nebo vyvážení moci výkonné, zákonodárné a soudní. Ustavit pravidla výběru soudců nebo změnu procesních pravidel nelze podle Baxy bez definování, jaké soudce by společnost měla mít.

(epa, čtk)