Daniela Zemanová o zprávě Rady Evropy: Ministři spravedlnosti nepřejímají práci předchůdců

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Foto: NSS

Česká justice nemá vlastní rozpočet ani samosprávu, je řízena z ministerstva spravedlnosti a ovlivňována ministrem financí, který horoval proti jmenování soudce Jana Sváčka. Komisi pro soudcovskou samosprávu ministr Pelikán zrušil. Tak zní opět poznatky o české justici ve zprávě poradních orgánů Rady Evropy. „Výsledek ovlivnil Robert Pelikán, který udělil JUDr. Sváčkovi 0 bodů a my to nemůžeme zpochybnit,“ říká předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová o průběhu výběrového řízení na místopředsedu VS v Praze.

Ve zprávě je opakovaně uveden zásah ministra financí Andreje Babiše do jmenování soudce Jana Sváčka místopředsedu VS v Praze prostřednictvím ministra spravedlnosti. Jednala o této události Soudcovská unie? Pokud ano, s jakým výsledkem?
Soudcovská unie se k tomu nevyjadřovala. Na náš dotaz nám Ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že JUDr. Sváčka nenavrhlo na jmenování místopředsedou zcela v souladu s výsledky výběrového řízení. Soudcovská unie se soustředí na kritiku úpravy výběrových řízení pro soudní funkcionáře. Jednotlivá výběrová řízení kritizujeme jen ve zcela výjimečných případech, když máme objektivní informace o jejich rozporu se zákonem. V tomto výběrovém řízení ovlivnil výsledek nynější ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který udělil JUDr. Sváčkovi 0 bodů – my nemůžeme objektivně zpochybnit jeho hodnocení. Mediální komentáře Andreje Babiše jsme hodnotili i označili za zcela nevhodné. Podle Soudcovské unie je ale zásadní problém v samotné úpravě výběrových řízeních.

Ve zprávě je uvedeno, že česká justice nejen že nadále nemá samosprávný orgán, ale ministr spravedlnosti zrušil komisi pro jeho vytvoření. Reaguje nějak Soudcovská unie? Jaké je stanovisko vaší Unie k samosprávného orgánu?
Soudcovská unie zásahy současného ministra spravedlnosti do přípravných prací k vytvoření reprezentativního orgánu soudnictví opakovaně a veřejně kritizovala. Tímto jednáním ministr spravedlnosti podle našeho názoru pouze potvrdil potřebu existence takového orgánu, protože ministři spravedlnosti pravidelně nepřejímají výsledky práce svých předchůdců, každý z nich začíná své vlastní projekty, tímto postupem se stále oddaluje řešení problémů justice – zvláště těch koncepčních.
Soudcovská unie poukazuje na nutnost zřízení orgánu, který by reprezentoval soudnictví a převzal některé kompetence od Ministerstva spravedlnosti v podstatě od svého vzniku, tj. více než dvacet let let. Ovšem pozor na pojmy – neprosazujeme „samosprávu“, ale orgán, který by se podílel na správě soudnictví – samospráva je trochu něco jiného.

Co se týče rozpočtu, bude justice rovněž po vzoru některých států vyžadovat samostatný rozpočet tak, aby nebyla závislá na rozhodování vlády a hlasování parlamentu?
To je otázka budoucích jednání, ale zatím spíše převažují názory, že by představitelé soudů neměli vést politická jednání o rozpočtu. Hospodářské a finanční kompetence by podle těchto názorů měly zůstat Ministerstvu spravedlnosti, orgán typu Nejvyšší rady soudnictví by se k návrhu rozpočtu vyjadřoval, upozorňoval na důsledky, pomáhal tvořit argumentaci pro prosazení podstatných položek. Justice bude logicky vždy financována z peněz státu, jednání o objemu státních prostředků budou probíhat vždy.

Jako ukázku ovlivňování soudců politiky a nemístného komentáře k rozhodnutí soudu uvádí zpráva ze 15. ledna 2016 případ, který se v ČR stal v roce 2003, tedy před třinácti lety. Považujete toto za standardní praxi při sestavování takového hodnotící zprávy? Nevidíte za tímto postupem například úmysl – právník, který zprávu sestavoval nemůže přece vycházet ze 13 let starých informací?
K tomu se nemohu vyjádřit, nevím. Nerada spekuluji.

Irena Válová