Foto: archiv

Rakousko odmítá archivovat otisky cizinců mířících do Německa. Kvůli soukromí

Rakousko archivuje otisky prstů jen u těch cizinců, kteří v zemi požádají o azyl. Otisky tisíců těch, kteří pokračují do Německa z databáze maže. Podle rakouské vlády se tak děje s ohledem na pravidla ochrany dat a soukromí. Podle Schengenského hraničního kodexu se však rakouské hranice změnily na vnější hranice EU, říká expert na evropské právo. Střetne-li se několik evropských regulací, zdravý rozum a realita, vzniká problém.

Takový problém odhalil německý veřejnoprávní web Deutsche Welle. Podle DW každý den překročí hranice se Slovinskem do Rakouska 1000 migrantů. „Asi tak 100 požádá o azyl, desítky jsou vráceny do Slovinska a ostatní cestují do Německa. A jejich otisky prstů? Většina jich bude smazána,“ upozorňuje na rakouskou praxi DW.

Podle kritiků této praxe je však uchovávání otisků prstů migrantů zásadní ke zjištění, zda nejsou žadateli o azyl v několika zemích a k odrazení těch, kteří již byli odmítnuti, aby se pokusili vstoupit na území podruhé s falešným pasem. „Proč Rakousko uchovává otisky pouze u žadatelů o azyl v Rakousku, je záhada,“ píše DW, který cituje profesora práva a odborníka na tzv. evropské právo Steva Peerse. Podle jeho slov vyžaduje regulace EU ve spojení s Dublinskou Úmluvou, podle které se řídí pravidla azylu, aby všechny členské země odebíraly otisky prstů každému, kdo požádá o azyl nebo vstoupí do země nelegálně. „Je legitimní odebírat osobní data držitele pasu ke kontrole nelegálního přistěhovalectví,“ tvrdí Peers.

Avšak rakouská vláda tuto evropskou regulaci interpretuje tak, že řečené platí pouze pro hraniční státy EU jako je Chorvatsko nebo Slovinsko a pro státy, kde cizinec požádá o azyl. Tyto státy musí uchraňovat otisky prstů. Ostatní otisky musí být vymazány z důvodů ochrany dat a soukromí, cituje stanovisko Rakouska Deutsche Welle.

Zavedením kontrol se vnitřní hranice stává vnější hranicí

Zdá se, že se chtějí vyhnout odpovědnosti za azylový proces, okomentoval praxi Steve Peers. Odborník na lidská práva Alev Korun dokonce obvinil země na balkánské stezce, kudy stále každý den přicházejí tisíce přistěhovalců a žadatelů o azyl, že neregistrují migranty, protože za ně nechtějí nést odpovědnost.

Steve Peers k tomu dodává, že znovu zavedením hraničních kontrol se původně vnitřní hranice Schengenu stává vnější hranicí Schengenu, a proto taková země musí odebírat a uchovávat otisky prstů vstupujících: „Jestliže členská země znovu zavede hraniční kontroly, tak Schengenský hraniční kodex říká, že takové hranice jsou potom vnější. Takže nejsem přesvědčen, rakouským argumentem, pokud hovoříme o lidech zastavovaných prostřednictvím znovuobnovených hraničních kontrol.“ Rakousko ohlásilo znovu zavedení hraničních kontrol minulý týden podle Schengenského hraničního kodexu.

O hranicích a jejich ochraně ve vztahu k Schengenskému hraničnímu kodexu a dalším úmluvám Česká justice informovala již dříve.

Mluvčí štýrské policie, která odpovídá za hraniční kontroly na hranicích se Slovinskem Fritéz Grundig však uvedl, že nevidí žádný důvod v uchovávání záznamů poté, co byla osoba zkontrolována a prohlásila, že si přeje pokračovat do Německa. „Budeme v současné praxi pokračovat,“ řekl. „Jak se to vyvine v budoucnu, nevím“.

(ire)