Přes opakované dotazy ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera po smyslu opatření, kterým se budou u Nejvyššího soudu hromadit majetková přiznání soudců bez možnosti kontroly finanční správou a veřejností, prošel společný návrh poslankyň Marie Benešové a Heleny Válkové hlasováním ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Soudci a státní zástupci budou zřejmě muset přiznávat svůj majetek.
Obě bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD) a Helena Válková (ANO11) se nakonec dohodly na společném návrhu, který byl podle slov poslankyně Benešové projednán se soudci a do společného návrhu byly zapracovány jejich připomínky. Marie Benešová proto v úvodu středečního jednání ústavně-právního výboru vzala svůj původní návrh zpět a současně oznámila, že společný návrh poslankyně rozšířily o změnu zákona o soudech a soudcích.
Poté slovo převzala Helena Válková, která vysvětlila principy společného návrhu, tedy rozšíření okruhu osob povinných předkládat majetková přiznání o soudce a státní zástupce. Zatímco státní zástupci by měli majetková přiznání vkládat do evidence u Ministerstva spravedlnosti, místem pro evidenci majetkových přiznání soudců má být Nejvyšší soud ČR. Při nesplnění této povinnosti v termínu by proti soudci bylo možné zahájit kárné řízení.
Co se týče režimu registru u Nejvyššího soudu, navrhly obě poslankyně tento pozměňovací návrh ke stávajícímu §14 návrhu zákona o střetu zájmů: „Nejvyšší soud vede zvláštní registr písemných oznámení soudců jako soubor dokladů podávaných veřejnými funkcionáři uvedenými v §2 odst. 2 písm. f) a zajišťuje ve vztahu k nim činnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), e) a h). Do tohoto zvláštního registru nelze nahlížet.“
Dienstbier: Přiznání mají být veřejná
Právě poslední věta se stala terčem kritiky ze strany ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD). „Umím si maximálně představit rozšíření o povinné osoby, pokud v zákoně zůstane jednotný registr, ale už ne rozšíření o další zvláštní registr pro soudce. Současně mám pochybnosti o účelu takového návrhu. V odůvodnění píšete, že návrh by měl přispět k transparentnímu fungování justičního systému. Kde je transparentnost, když je registr neveřejný a vylučuje přístup dokonce i orgánů veřejné správy – konkrétně finanční správy?“ ptal se důrazně obou poslankyň ministr Dienstbier s odkazem na praxi v USA, kde existuje povinnost majetkových přiznání soudců, která jsou ale vedena ve veřejném registru.
Už na minulém jednání výboru se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal ohradil, že srovnávat v tomto směru USA s ČR je nesmyslné. Podle soudců majetková přiznání korupci v justici nezabrání.
Návrh zvláštního registru pro zvláštní skupinu osob – soudců označil poté ministr Dienstbier za nesystémový, na což reagovala Helena Válková: Já upozorňuji od začátku, že celý zákon je nesystémový. Podezření, že jde o Lex Babiš, je velké,“ uvedla v narážce na další pozměňovací návrhy, podle kterých má být například zakázán souběh funkce člena vlády a podnikání, člen vlády by neměl vlastnit sdělovací prostředky. Helena Válková dále argumentovala tím, že justice nemá samosprávu, přestože je to dlouhodobě diskutováno. Je podle ní nutné chránit soudce i před tím, co se v současnosti děje na ministerstvu spravedlnosti, které vydává různé vyhlášky a pokyny.
K Heleně Válkové se připojila druhá z předkladatelek Marie Benešová, která odpověděla na Dienstbierovu otázku: „Jaký to bude mít význam? No preventivní. Soudci a státní zástupci nikdy nepodléhali žádné kontrole. Máme-li majetková přiznání policejních funkcionářů neveřejná, mají snad být u soudců veřejná?“, ohradila se Marie Benešová.
Na to Jiří Dienstbier kontroval, že soudci rovněž nemají zvláštní evidenci dopravních přestupků a že se jistě nepočítalo s tím, že evidenci přestupků soudců povede soudcovská rada. K Jiřímu Dienstbierovi se přidal další bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který uvedl, že jak většinou nesouhlasí s Jiřím Dienstbierem, nyní je to naopak. „Moci jsou v demokratickém státě tři a žádná z nich není zvláštní, tyto moci jsou v rovném postavení,“ uvedl, proč nemají mít soudci zvláštní zacházení.
Plné znění odůvodnění důvod návrhu vysvětluje
Jenže z odůvodnění pozměňovacího návrhu Marie Benešové a Heleny Válkové vyplývá, že argumenty Dienstbiera a Blažka obě velmi dobře znají a že smysl návrhu obou poslankyň je jinde. Takto zní celé odůvodnění poslankyně podávaného pozměňovacího návrhu:
Předmětem tohoto pozměňovacího návrhu je primárně zajistit povinnost soudců a státních zástupců podávat oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích do registru oznámení, a to by mělo přispět k transparentnějšímu fungování justičního systému. Fungování justice je jedním ze základních prvků demokratického právního státu. Pokud se občané mají se státem ztotožňovat a věřit jeho základním institucím, tak stát musí zajistit, aby občané věřili nejen jeho institucím, ale zejména osobám, které instituce reprezentují.
Předložený návrh zákona v původní verzi opomíjí dvě zásadní skupiny osob, které rozhodují o lidských životech a majetcích. Těmi jsou soudci a státní zástupci. O ovlivňování členů justice ze strany organizovaného zločinu se pravidelně zmiňuje Bezpečnostní informační služba ve svých výročních správách. Zahrnutí soudců a státních zástupců do navrhovaných změn je proto žádoucí a mělo by přispět ke zvýšení důvěry v justici jako celek, která dle výzkumů veřejného mínění v poslední době neustále klesá.
Povinnost podávat majetková přiznání existuje také v zahraničí. Ve Spojených státech amerických mají soudci a státní zástupci povinnost podávat majetková přiznání zákonem z roku 1978. Tato přiznání jsou dokonce veřejně přístupná.
Návrh tohoto pozměňovacího návrhu vychází z respektu ke klasické dělbě moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, a proto svěřuje některé zvláštní pravomoci Nejvyššímu soudu a Ministerstvu spravedlnosti, čímž chrání před nechtěnou diskrecí moci zákonodárné a výkonné do moci soudní. Jelikož dosud nebylo rozhodnuto, jaký bude v budoucnu zvolen model správy soudnictví, tak se tento návrh také snaží respektovat specifický vývoj postavení soudců v českém prostředí bez toho, že by předikoval, jaký model správy bude v budoucnu zvolen.
Návrh poslankyň Marie Benešové a Heleny Válkové byl hlasováním členů ústavně-právního výboru přijat. Z rozpravy vyplynulo, že ani debata na plénu nebude jednoduchá. Návrh na majetková přiznání jako takový má ale podporu politických stran napříč stranickým spektrem.
(ire)
