Středa, 19. ledna, 2022

Majetková přiznání soudců míří do sněmovny. Návrh má nebývalou podporu poslanců

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Soudci a státní zástupci zřejmě brzy budou muset podávat majetková přiznání podobně jako zákonodárci. Už příští týden poslankyně ČSSD Marie Benešová předloží svůj návrh v rámci zákona o střetu zájmů na ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny. Kromě poslanců návrh pravděpodobně získá i podporu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). „Nejsem proti,“ řekl České justici.

Bývalá Nejvyšší státní zástupkyně už má podle svého vyjádření pro svůj návrh, aby soudci a státní zástupci museli veřejně přiznávat svůj majetek, neformální podporu poslaneckého klubu ČSSD. Podle Benešové nejsou profese soudců a státních zástupců a jejich majetkové poměry dostatečně kontrolovány, přestože se někdy objevují pochybnosti o původu jejich majetku. Podobný návrh byl na stole už v minulosti, nikdy se ho ale nakonec nepodařilo „protáhnout“ legislativním procesem až do zdárného konce.

Pro státní zástupce by majetková přiznání mohlo evidovat ministerstvo

Současná iniciativa Marie Benešové má podle zjištění České justice u politiků velkou podporu bez ohledu na to, zda jde o koaliční či opoziční poslance. „V zahraničí je běžné, že majetková přiznání podávají i soudci a státní zástupci. Je třeba jen vyjasnit, kdo bude evidenční orgán. Pro soudce by to mohly být kárné senáty a pro státní zástupce Ministerstvo spravedlnosti,“ řekl právní expert TOP 09 Martin Plíšek.

Proti tomu, aby přiznání soudců případně skončila v rukách moci výkonné, se důrazně postavil předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. „To je úplně vyloučené.“ Podle Vávry je problém, že justice nemá Nejvyšší radu soudnictví, takže není jasné, kdo by mohl majetková přiznání schraňovat a analyzovat. „Princip majetkových přiznání jinak považuji za logický. Věcně s argumenty, které má Marie Benešová, souhlasím,“ dodal Vávra s tím že ví, že s tímto názorem patří mezi soudci spíše k menšině.

Pro by podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury byla i ODS. „Spíše se lehce kloním k tomu, že by takový návrh měl být přijat. My jsme z toho kdysi soudce vyňali. Od té doby bohužel předvádějí, že jsou kasta, která se staví nad všechny systémové složky státu. Teď mě rozlobilo rozhodnutí Ústavního soudu, který zvláštním způsobem ve věci platů na Nejvyšším kontrolním úřadě řekne, že soudci jsou zvláštní kategorie, která musí mít trojnásobný plat proti ostatním. A při enormně stoupající moci státních zástupců pokládám za správné, aby do toho byli zahrnuti i oni,“ myslí si poslanec ústavně právního výboru Marek Benda (ODS).

Poslanecký klub lidovců o návrhu zatím nejednal. „Budeme to mít na programu,“ řekl pouze předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jíří Mihola.

Pelikán chtěl přiznání v Bílé knize

S podporou návrhu nemají problém ani komunisté. „Naopak, v hlubších souvislostech má zařazení soudců do kategorie, pobírající neprůměrné veřejné příjmy, nepochybný význam. Pro KSČM by to bylo logické doplnění skupiny veřejných funkcionářů, které státu, potažmo společnosti, odvádí službu. Upozorňovali jsme na tento problém již v minulosti,“ reagoval na dotaz České justice poslanec Stanislav Grospič.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán pak se zavedením majetkových přiznání soudců počítal v části své koncepce justice, „Bílé knize“. Nebyl by ale proti, aby se tato idea realizovala už dříve.  „Všichni z nás máme reálnou zkušenost, jak významnou roli ve společnosti hrají soudci a jejich rozhodování v citlivých kauzách a jaké dalekosáhlé a vážné následky jejich činnost na život nás všech má. Za této situace je požadavek, aby tyto osoby a jejich majetkové poměry podléhaly větší veřejné kontrole naprosto legitimní a logický,“ sdílí jeho názor stranický kolega z hnutí ANO a poslanec ÚPV Radek Vondráček.

Už to tady bylo

Soudci jsou ve vyjádřeních zdrženlivější. „To už tady bylo. A bylo dost dobrých důvodů, proč se od toho upustilo. Myslím, že to nikomu nechybí,“ odmítl myšlenku pro MF Dnes předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. „U politiků je to trošku něco jiného, tam je důležité vědět, s jakým majetkem nastupují do veřejných funkcí a s jakým vystupují. Jestli třeba pobyt v politice nevyužili nějak jinak a veřejnost to asi taky má právo vědět. U soudců jsou nastaveny jiné mechanismy, kterými lze zkontrolovat, jestli má opravdu jen svůj příjem, nebo nějak zázračně zbohatl a má to původ třeba v úplatcích,“ říká Baxa s tím, že soudci mají zakázáno podnikat a škála jejich možných přivýdělků je ohraničená.

Nadšená není z nápadu ani vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Podle ní by to boji s korupcí v řadách soudců a státních zástupců nepomohlo. „Navíc pokud se najde nesoulad mezi majetkem a příjmy, tak to automaticky neznamená důkaz, že bychom o někom mohli říci, že se dopouští korupčního jednání či že zneužívá své funkce,” uvedla a doplnila, že pokud soudci žádají o bezpečnostní prověrku, kontroluje jejich majetek Národní bezpečnostní úřad.

Na Slovensku se přiznávají

Majetková přiznání soudců platí například na Slovensku. Podle zákona je soudce povinen po celou dobu výkonu funkce soudce deklarovat své majetkové poměry do 30 dnů ode dne, kdy se ujal funkce a potom do 31. března každého kalendářního roku působení ve funkci soudce. Majetkové přiznání musí obsahovat údaje o právním důvodu ao datu nabytí nemovitého majetku a jeho pořizovací ceně. Soudce musí v přiznání uvést každou svou movitou věc nebo majetková práva a jiné majetkové hodnoty, jestliže hodnota přesahuje 6 600 eur.
Česká Soudcovská unie se k návrhu vyjadřovat nechce. „Majetková přiznání soudců jsou otázka, ke které se nechci vyjadřovat v několika větách, bez kontextu,“ sdělila České justici bez dalších podrobností přezidentka Daniela Zemanová.
Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY