Soudce před kárným senátem nepotvrdil, zda je autorem textů o muslimech a uprchlících

Podle předsedy kárného senátu Radovana Havelce mohl Pytloun volit důslednější postup

Soudce Miloš Zbránek dnes před kárným senátem Nejvyššího správního soudu (NSS) nepotvrdil, zda je autorem tří satirických článků publikovaných na internetu, které mu vyčítá kárná žaloba. Senát však přesto považuje jeho autorství za nesporné a odmítl provést další důkazy prostřednictvím dotazu v redakcích nebo znaleckého posudku. Verdikt vyhlásí 6. června.

Podle žaloby psal Zbránek dehonestujícím způsobem o muslimech, uprchlících a lidech, kteří jim pomáhají. Zbránek hodnocení považuje za subjektivní a uvedl, že satira nemůže být shovívavá a laskavá.

Příběhy fiktivních uprchlíků jsou stereotypní, plné předsudků, uvedl předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl, který žalobu podal. Soudce by se prý takto vyjadřovat neměl. „Hranice existovat musí,“ řekl Dörfl. Zbránek působí u liberecké pobočky krajského soudu, řeší obchodněprávní agendu a k jeho práci jinak nemají nadřízení výhrady.

Dörfl už dříve vyzýval Zbránka k umírněnosti. Když publikační činnost pokračovala, podal kárnou žalobu. Týká se článků „Zpráva o putování do Němec“, „Zpráva evropského komisaře o stavu lidských práv v Musulmanské Lhotě“ a „Dopis dezorientovaného běžence“, které vyšly na webech Pravý prostor a D-Fens. Jako autor je tam uveden Zbránek, aniž byla specifikována jeho profese. Podle Dörfla to ale není podstatná okolnost, soudce se má chovat eticky i v osobním životě.

Se soudcovskou funkcí se pojí řada omezení, nicméně literární, publicistické a umělecké činnosti se soudci věnovat mohou. Nesmí to však narušovat důstojnost soudcovské funkce a ohrožovat důvěru v nezávislost justice. Podle kárné žaloby Zbránek pomyslnou hranici překročil. Jeho texty kritizoval také ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Zbránek dnes připustil autorství některých starších článků na internetu, nikoliv však těch, které dnes řešil kárný senát. V obecné rovině hájil právo na satiru a pojmenovávání věcí pravými jmény. Poukázal na obecně známá fakta o takzvaném Islámském státu, praxi radikálního islámu či migrační krizi. Na projednávaných textech nevidí nic dehonestujícího. „Podle mého názoru ani uprchlíci, ani muslimové tam pomlouváni nejsou, jsou tam spíše vedeni jako oběť určitého jednání osob kolem,“ řekl Zbránek.

(čtk)