Soudci se zlobí. Pelikán je vyšachoval z připomínkového řízení k Lex OKD

Společnost OKD byla největším zaměstnavatelem v moravskoslezském regionu a jedním z největších soukromých zaměstnavatelů v České republice Foto: OKD

Soudcům vadí, že nebyli osloveni v rámci připomínkového řízení k novele insolvenčního zákona, pro niž se vžil název Lex OKD. Podle Ministerstva spravedlnosti nebyly soudy osloveny kvůli „poměrně urgentní a zároveň citlivé situaci“.

S takovým vysvětlením ale nesouhlasí prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Nemohu se vyjadřovat k tomu, jestli to byla „urgentní a citlivá“ situace, to si musí obhájit MS. Předpokládám, že zástupci soudnictví jsou schopni reagovat rychle.“  Jak zjistila Česká justice, ministr spravedlnosti Robert Pelikán chtěl dokonce celé připomínkové řízení vynechat.

Jak dále Zemanová uvádí, ani Soudcovská unie v případě návrhu novely insolvenčního zákona nebyla oslovena jako připomínkové místo. „Měli bychom jím být u všech zákonů, které se podstatně dotýkají pravomoci soudů a způsobu jejího výkonu, dále u zásadních opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců a výkonu státní správy soudů podle paragrafu 175 zákona o soudech a soudcích.“

Josef Baxa, Daniela Zemanová a Pavel Šámal na jednání ústavně právního výboru Archivní foto: Eva Paseková
Josef Baxa, Daniela Zemanová a Pavel Šámal na jednání ústavně právního výboru Archivní foto: Eva Paseková

Podle Zemanové by tedy mělo MS vždy posoudit, zda se novela zákona dotýká výše uvedených oblastí, pokud ano, poslat Soudcovské unii zákon k připomínkám, nebo ho jiným způsobem se SU projednat. „Určení insolvenčního správce je v insolvenčním řízení zásadní úkon, dosud ho činí soudy, považovala bych nejméně za vhodné, pokud by o změně této povahy předem proběhla diskuse, které bychom se mohli účastnit,“ konstatuje Zemanová k avizované změně, podle níž by v případě insolvence hornických firem neexistovalo tzv. rotační kolečko při výběru insolvenčního správce, ale soudce by byl vázán návrhem ministerstva financí.

Urgentní a citlivá situace

 Z odpovědi Ministerstva spravedlnosti na dotaz České justice vyplývá, že vzhledem k „poměrně urgentní a zároveň citlivé situaci“ šlo o zkrácené připomínkové řízení, přičemž vyměřenému času pět pracovní dní bylo zapotřebí přizpůsobit i volbu na povinná připomínková místa podle Legislativních pravidel vlády (čl. 5 odst. 1 písm. a)). „ Nadto je zapotřebí uvést, že systém eKLEP nevylučuje, aby se k rozeslanému materiálu vyjádřila i další místa než ta, jimž byl materiál oficiálně rozeslán, “ píše v odpovědi Jakub Říman z tiskového odboru MS.
Zemanová nezná ohledně novely žádné podrobnosti. „V poslední době se toho objevilo hodně a nestíhám sledovat vše, ale obecně je možno říct, že tyto situace prohlubují názor, že MS nemá k zástupcům soudnictví důvěru, nepovažuje je za partnery pro diskusi. To je velmi špatná pozice pro všechny zúčastněné,“ dodala.

MS se odvolává ve své odpovědi na článek 5 Legislativních pravidel vlády. Je zde ale ještě ustanovení podle písmene e) tohoto článku, podle něhož musí být osloveny Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství, pokud se jich jako organizačních složek státu, nebo jejich působnosti, anebo procesních pravidel, jimiž se řídí, věcný záměr týká. Jenže Nejvyšší soud, u nějž končí insolvenční kauzy v případě mimořádných opravných prostředků, a kterého se tedy novela rovněž týká, nebyl osloven.
Jak vyplývá z vyjádření mluvčího Petra Tomíčka, NS bude kvůli tomu požadovat vysvětlení. „Předseda Nejvyššího soudu prof. Pavel Šámal se dopisem obrátil na ministra Roberta Pelikána s dotazem, proč nebyl Nejvyšší soud osloven v připomínkovém řízení.“ Osloven nebyl ostatně ani Krajský soud v Ostravě, s jehož vedením se kvůli insolvenci OKD Pelikán nedávno sešel.  „K Vašemu dotazu sděluji, že návrh novely Insolvenčního zákona nebyl Krajskému soudu v Ostravě zaslán k připomínkám,“ sdělila České justici Lucie Olšarová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě.

Pelikán nechtěl žádné připomínkové řízení

Z legislativních pravidel vyplývá, že lhůta pro sdělení připomínek činí patnáct pracovních dnů ode dne vložení návrhu vyhlášky do elektronické knihovny, pokud orgán, který návrh vyhlášky k připomínkám předkládá, nestanoví lhůtu delší. Kratší lhůtu může tento orgán stanovit pouze v případě, že byla udělena výjimka předsedy Legislativní rady podle čl. 76 odst. 1. „Z vyjádření Odboru vládní legislativy (OVL) plyne, že, ministr Pelikán žádal v tomto případě o výjimku, ale ne o zkrácení, nýbrž dokonce o úplnou výjimku, tj. úplně bez připomínkového řízení. Ta mu nebyla udělena, jen mu bylo povoleno zkrátit lhůtu na pět dni, a s tím, že nebude nutné provést proces RIA,“ píše ve vyjádření Jiří G. Souček z Oddělení vnějších vztahů Odboru kabinetu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera.

Ministr Pelikán připravil tzv. Lex OKD Foto: MSp
Ministr Pelikán připravil tzv. Lex OKD Foto: MSp

Podle již zmíněného článku 76 Pravidel předseda Legislativní rady může na návrh člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy výjimečně pro jednotlivé případy změnit lhůty stanovené těmito legislativními pravidly nebo omezit okruh připomínkových míst anebo stanovit, že se připomínkové řízení neprovede. Jak ale potvrdil Souček, ve svém vyjádření, „k omezení (zúžení) připomínkových míst nedošlo.“ Není proto jasné, na základě jakého právního předpisu MS neoslovilo nejvyšší soudní instance, přestože se novela dotýká procesních pravidel soudů.

Čtěte také: Soudce Jan Kozák: Lex OKD povyšuje stát nad ostatní věřitele

Není to první případ, kdy se MS snažilo obejít soudy při připomínkovém řízení u novely insolvenčního zákona. V případě již vládou schválené novely nevypořádalo připomínky soudů, včetně Nejvyššího soudu, a návrh poslalo do LRV bez nich, ačkoli obsahovaly desítky zásadních připomínek, tedy takových, které v případě nevypořádání mají jít do LRV s rozpory. „Taková situace zde nastala až v poslední době“ komentuje soudce KS v Brně a bývalý místopředseda tamějšího soudu Jan Kozák. Ten připomíná, že soudy byly vyšachovány z přípravy insolvenčních norem už v době, kdy náměstkyní pro legislativu na MS byla Hana Marvanová. Ta totiž zrušila expertní skupinu pro insolvenční právo, tzv. S 22, v níž působili i zkušení insolvenční soudci a která se podílela na tvorbě a hlavně připomínkování všech novel insolvenčního zákona a souvisejících předpisů.

Pochybnosti vzbuzuje i to, jakým způsobem novela vznikla. Z překládací zprávy vyplývá, že Ministerstvo spravedlnosti předkládá vládě návrh zákona, který byl zpracován na základě usnesení vlády č. 353 ze dne 18. dubna 2016. Podle informací České justice ale dostal ministr spravedlnosti Robert Pelikán zmíněné zadání již 14. dubna, přes víkend novelu vypracoval legislativní odbor MS, a na zmíněném jednání vlády ji předložil vzápětí poté, co bylo schváleno příslušné usnesení. Novelu navíc nepřipravil insolvenční odbor MS, jako obvykle, ale pouze odbor legislativní.

Hrozí střet zájmů?

Zcela jasné není ani to, jakým způsobem chce stát do již zahájené insolvence OKD vstupovat. Podle tiskové zprávy z mimořádného jednání předsednictva vlády, konaném 4. května, jsou „zástupci vlády připraveni jednat s insolvenčním správcem, nejprve je ale nutné, aby celou věc řešil soud, ke kterému byl podán příslušný návrh na insolvenci.“

Jenže insolvenční správce v kause OKD nebude mít v první fázi řízení zřejmě žádné pravomoci. S ohledem na fakt, že OKD navrhlo úpadek a současně povolení reorganizace, bude zřejmě nejprve rozhodnuto o úpadku OKD a o způsobu řešení úpadku až po schůzi věřitelů, kterou lze očekávat v horizontu dvou až tří měsíců od rozhodnutí o úpadku. I po rozhodnutí o úpadku bude mít dispoziční oprávnění  k majetku dlužníka dlužník sám, Insolvenční správce bude především přezkoumávat přihlášky věřitelů. Soud ale může svým rozhodnutím některé pravomoci přenést na insolvenčního správce, to je ale na uvážení soudu.  „Přezkum pohledávek se bude týkat i státu a jeho organizačních složek. Z tohoto pohledu je setkání insolvenčního správce a vlády také poměrně problematické, zvláště když k tomu připočteme navrženou změnu Insolvenčního zákona (lex OKD), kde stát zastoupený MF by chtěl v podstatě určovat sám osobu insolvenčního správce a to také v insolvenčních řízeních zahájených před účinností navržené novely, tj. i v aktuálním insolvenčním řízení na majetek dlužníka OKD. Bude-li novela (lex OKD) přijata v navrženém znění, mohla by nynější jednání zástupců exekutivy s insolvenčním správcem vést k závěru o jeho podjatosti směrem k organizačním složkám státu“ konstatuje Kozák.

Jak dále soudce uvádí, insolvenční správce bude také po svém ustanovení  zkoumat úkony dlužníka učiněné cca 1-5 let před zahájením insolvenčního řízení, bude zkoumat, zda v tomto období dlužník neučinil úkony, které by bylo možno označit za neúčinné nebo za neplatné, to znamená, že bude procházet účetnictví dlužníka. Pokud by IS na takové úkony narazil, musel by do jednoho roku od rozhodnutí o úpadku podat žaloby na neúčinnost resp. neplatnost některých úkonů dlužníka a současně se může domáhat vydání majetkového prospěchu nabytého těmito úkony a to po těch subjektech, které takto majetek  od dlužníka nabyly. „Postup v těchto otázkách může být věc, kterou může chtít vláda s insolvenčním správcem v této chvíli projednávat. Není vyloučeno, že žalovaným v případných žalobách na neplatnost respektive neúčinnost úkonů dlužníka může být také stát nebo jeho organizační složky; pak by setkání insolvenčního správce se zástupci vlády mohlo být vnímáno jako střet zájmů a jako možná snaha ovlivnit insolvenčního správce v otázce, zda takové žaloby např. vůbec podá, případně v jakém rozsahu.

Dušan Šrámek