Lex Babiš? Podle odborníků spíše napomáhá naplnit ústavní pořádek

Sněmovna vydala předsedu hnutí ANO Adreje Babiše k trestnímu stíhání Foto: FB

Zástupci vládního hnutí ANO 2011 se podle jeho místopředsedy Jaroslava Faltýnka možná obrátí na Ústavní soud, pokud by Parlament v rámci novely o střetu zájmů přijal návrhy omezující podnikání členů vlády. Podle ústavních právníků, které oslovila Česká justice, je ale jejich šance na úspěch mizivá. „Předkladatel byl ostatně opatrný a normu vztahuje až na nově jmenované členy vlády, aby se zcela vyhnul možnému nebezpečí retroaktivity,“ říká člen Legislativní rady vlády Jan Kudrna.

Pokud norma projde, půjde podle Faltýnka o omezení ústavního práva vlastnit majetek. „Ve většině států Evropy není zakázáno členům vlády vlastnit majetek. Z našeho pohledu je tato záležitost i protiústavní,“ řekl Faltýnek k navrhovaným úpravám.

Pokud návrh podepíše alespoň 41 poslanců, což pro poslanecký klub ANO zřejmě nebude problém, je možné navrhnout ústavní přezkum jakéhokoliv zákona. Podle právníka Jana Kudrny ale není pro podání stížnosti k Ústavnímu soudu žádný věcný důvod. „Osobně nevidím, v čem by měla navržená novela zákona o střetu zájmů kolidovat s ústavním pořádkem, spíš naopak pomáhá k jeho naplnění a vytvoření podmínek pro odstranění jakýchkoliv pochybností o tom, zda některý politik jedná v osobním anebo veřejném zájmu,“ řekl České justici.

Podle ústavního experta Marka Antoše záleží na tom, jaká bude konečná podoba omezení, ale principiálně je navrhované opatření přípustné. „Článek 70 Ústavy zmocňuje zákonodárce, aby omezil konflikt zájmů člena vlády, a pokud to omezení nebude ryze svévolné či nepřiměřené, není důvod ho považovat za protiústavní,“ dodává Antoš.

Podle Kudrny se co se týče západní Evropy z komparativního hlediska nejedná o žádný unikát. „Unikátní je spíše naše současná právní úprava, která připouští už popsané pochybnosti. O tom, že objektivně existují, a jsou ostatně vyjadřované i mimo prostředí České republiky, není třeba sáhodlouze mluvit, to je zcela zjevné,“ dodává expert na ústavní právo.

ANO s navrženými úpravami nesouhlasí, neboť zjevně míří na jeho předsedu a ministra financí Andreje Babiše, který vlastní skupinu Agrofert. Úpravy nazývané „lex Babiš“ chtějí spolu s opozicí podpořit vládní partneři ANO, tedy ČSSD a KDU-ČSL. „Všechny strany deklarovaly, že je sjednocuje ten boj proti hnutí ANO a proti panu Babišovi a zášť vůči podnikatelům a úspěšným lidem,“ uvedl Faltýnek.

Návrh poslance Jana Chvojky (ČSSD) předpokládá, že budoucí člen vlády, který by měl ve firmě aspoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit. V případě porušení zákona by takový člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc. Obdobný návrh podal i Martin Plíšek z TOP 09, předpokládá ovšem finanční postihy za porušení pravidel.

(epa)