Starostové, provozuje hospody jménem obce, vzkázal zastupitelům v souvislosti s uzavíráním malých vesnických hospod kvůli elektronické evidenci tržeb ministr financí Andrej Babiš. Není přebírání uzavíraných hospod obcemi pro zastupitele příliš riskantní? Případy radním hrozícího kriminálu kvůli desetitisícové škodě, ke které nedošlo, jsou stále čerstvé.
Nyní si zastupitelé dle rady ministra financí mají vzít na starost z hlediska podnikání velké sousto – hospodu. Na otázku, jak velké, jak obtížné a jak riskantní odpověděl právník a advokát ze Znojma Pavel Nevrkla, který se dlouhodobě specializuje na právo územně správních celků. Otázkami trestně právní odpovědnosti se zabýval už ve své diplomové práci. Pro Českou justici v souvislosti s boomem stíhání starostů a radních označil tento jev za výrazný zásah do práva na samosprávu.
Jak má obec založit hospodu, aby se starosta a zastupitelé vyhnuli eventuálním trestně právním následkům? Například když bude hospoda ve ztrátě? „Je to celkem jednoduché. Jedna z obcí, pro kterou pracuji, provozuje jídelnu, což je téměř totéž, a ta jídelna je pravidelně ve ztrátě,“ říká Pavel Nevrkla.
Podle znojemského advokáta Pavla Nevrkly totiž výdělečnost takového obecního podniku není hlavní a jediné kritérium, protože jde především o službu občanům. Ta hlavní podmínka, kterou musí obec pro založení obecní hospody splnit je, že v místě není jiná hospoda. „To by potom byla nedovolená podpora,“ vysvětluje situaci, kdy by některá obec zřídila k již existující hospodě svoji obecní hospodu za obecní peníze.
Avšak ani ztrátovost není samozřejmostí. Do ztráty lze podle něho jít jen za určitých podmínek. „Všechny výdaje musí být odůvodněné a například není možné, aby taková hospoda měla pivo za 16 korun, což není standardní cena,“ zdůrazňuje právník s tím že stále jde o podnik zakládaný za účelem výdělku.
Na dotaz, zda ve „svém revíru“ v okolí Znojma zaznamenal zájem o provozování hospod obcemi odpovídá, že nikoli, avšak v tuto chvíli je předčasné to posuzovat. Situaci přirovnává k době, kdy se Česká pošta rozhodla rušit vesnické pobočky: „Je to vždy o starostovi a o tom, jak je nebo není akční. Někde byli těžce proti předávání poštovních poboček obcím, jinde po tom starostové skočili.“
Přes společenský rozměr jde stále o podnikání
Podle jeho slov a zkušenosti není investice do zřízení hospody na malé obci, činí tam kolem 150 tisíc korun, investici musí většinově odhlasovat zastupitelé v rámci rozpočtu. „Hospoda je ale pořád podnikání za účelem dosažení zisku, a to i když vezmeme v úvahu její společenský rozměr a zájem občanů. Proto jsem přesvědčen, že by měla být provozována prostřednictvím korporace, kterou obec založí, nejlépe jako společnost s ručením omezeným,“ říká Pavel Nevrkla.
Na možnost provozovat hospodu právní formou „sociálnhoí podniku“, právník obratem odpovídá: „Tak to si ani při nejlepší vůli nedokážu představit“.
Ztráta půjde za obcí, nikoli za občanem
Pokud bude provozovatelem tohoto podnikání ve stravování za účelem dosažení zisku společnost ručením omezeným, bude se na ni vztahovat EET. Rozdíl bude v tom, že ztráta nepůjde za občanem – živnostníkem nebo soukromou firmou, nýbrž za obcí.
Ostatně přesně to ministr Andrej Babiš zastupitelům vzkázal: „Starostové, pokud obec svým jménem na svůj účet provozuje hospodu a příjmy plynou obci, tržby se nemusí evidovat,“ napsal doslova. To se týká situace, kdy by hospodu neprovozovala obcí založená korporace, nýbrž sama obec. Pak jde eventuální ztráta rovněž za obcí, ale obec nemusí evidovat tržby.
Podle zákona o elektronické evidenci tržeb se kromě dalších tržeb neevidují tržby a) státu, b) územního samosprávného celku, c) příspěvkové organizace.
Irena Válová
