Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ostře kritizuje skupinu senátorů, která napadla u Ústavního soudu zákon umožňující vládě regulovat ceny pohonných hmot. Podle ní politici hájí zájmy provozovatelů čerpacích stanic na úkor spotřebitelů a firem. Signatáři stížnosti v čele s Tomášem Goláněm z ODS přitom upozorňují především na příliš široké pravomoci vlády a riziko, že regulace poškodí menší prodejce.

„25 plných nádrží měsíčně může natankovat senátor, aniž by je musel dokládat bločky. Na jeho politické příslušnosti nezáleží. Na čem ale ohromně záleží je, jestli nezapomněl na lidi, kteří tankují za své,“ napsala Schillerová na sociální síti Facebook.

Svou kritiku zveřejnila v době senátních voleb, které se konají v pátek a sobotu. Stížnost označila za lobbistickou předvolební akci. Senátorům vytkla, že zapomínají na občany i na firmy, jejichž náklady na dopravu se promítají do cen zboží a služeb.

„Bohužel je tady parta, která na všechny kromě sebe zapomněla,“ napsala ministryně. Podle ní by bez vládního zastropování marží cena nafty už dávno překročila 50 korun za litr.

Senátoři napadli pravomoci vlády

Jak již Česká justice informovala, skupina senátorů, v níž je kromě Tomáše Goláně také například Miloš Vystrčil, Miroslava Němcová nebo Tomáš Töpfer, navrhla Ústavnímu soudu zrušení zákona, který vládě umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím nařízení. Senátoři nezpochybňují možnost zasáhnout do cen za mimořádných okolností, vadí jim ale rozsah pravomocí, které kabinet získal, a nedostatečné pojistky proti nepřiměřeným dopadům regulace na podnikatele.

„Napadená právní úprava umožňuje zásah opakovaně obnovovat, aniž by stanovila například přísnější podmínky, postupné zkracování možné regulace, celkovou pevnou časovou hranici nebo vyžadovala přezkum ze strany jiného orgánu,“ napsali senátoři.

Podle návrhu může jednotně stanovený strop dostat některé menší prodejce do situace, kdy budou pohonné hmoty prodávat dlouhodobě se ztrátou. Velké společnosti podle senátorů mohou regulaci snášet lépe díky vyššímu obratu, efektivnější logistice a silnější vyjednávací pozici.

Senátoři zároveň upozorňují na nedostatečnou soudní ochranu. Cenovou regulaci zavedenou vládním nařízením totiž nelze přímo napadnout u správního soudu.

Asociálním odkaz končících senátorů?

Schillerová ve své kritice senátorů zdůraznila, že signatáři jsou z řad opozice – většina za ODS k tomu několik příslušníků TOP 09 a lidovců. „Datum podpisu každého z nich je 30. 9. Pikantní na tom je, že jen pár dní poté zanikl paní Němcové a několika dalším mandát. To znamená, že teď už senátoři nejsou, ale stihli po sobě zanechat tenhle asociální odkaz,“ uvedla ministryně financí.

Zvlášť se zaměřila na Miroslavu Němcovou, která po skončení mandátu odchází z politiky. Vyčetla jí její předchozí působení ve vládě ODS a připomněla rozhodnutí předchozího kabinetu v oblasti cen energií, daní a zaměstnaneckých benefitů. Podpis pod ústavní stížností podle Schillerové představuje další krok proti zájmům běžných občanů.

Do sporu zatáhla i senátní volby

Schillerová se ve svém příspěvku zaměřila také na senátora Tomáše Třetinu, který svůj mandát obhajuje ve volbách. Ve Znojemsku proti němu kandiduje Jiří Kyněra, kterého ministryně podpořila jako známého plaveckého trenéra.

Třetina podle ní může vedle senátorského platu pobírat také příspěvek na náklady spojené s výkonem funkce, který Schillerová spojila s výdaji na pohonné hmoty. „Bojovníkovi za výjimečné zisky pumpařů může být fakt jedno, jestli nafta stojí 65 korun za litr,“ napsala.

Ministryně tím spojila právní spor o meze státní regulace s předvolebním soupeřením. Z podání ústavní stížnosti však samo o sobě nevyplývá, že by její signatáři podporovali neomezené zvyšování marží čerpacích stanic. Jejich argumentace míří na zákonné podmínky a dopady zásahu státu do cenotvorby.

Vláda hájí zastropování marží

Schillerová naopak označila vládní opatření za ochranu české ekonomiky před dalším růstem cen. Podle ní je strop marže nastaven na 2,50 koruny za litr a má se pohybovat přibližně na úrovni marží před zavedením regulace. Ministryně zároveň připomněla snížení daní u pohonných hmot.

„Udržujeme rovnováhu. Sledujeme cenu ropy na trzích, analyzujeme denní kotace, naši analytici provádí složité výpočty a teprve potom vyhlašujeme, kolik přesně bude cenový strop pro daný týden,“ uvedla.

Podle ministryně by prudké zdražení benzinu a nafty mělo závažné inflační dopady, protože vyšší náklady na dopravu by se postupně promítly do cen dalších výrobků a služeb. Věří proto, že Ústavní soud rozhodne ve prospěch vládního opatření.

Rozhodnutí soudu však nebude pouze otázkou toho, zda je regulace cen v době mimořádného růstu nákladů ekonomicky žádoucí. Podstatné pro jeho výsledný verdikt bude především to, zda zákon dostatečně vymezuje pravomoci vlády a chrání práva podnikatelů, na které regulace dopadá.

O návrhu má rozhodnout plénum Ústavního soudu, soudcem zpravodajem je Jiří Přibáň. Senátoři požádali o přednostní projednání.