V Česku mohlo minulý týden poprvé volit 10 309 mentálně postižených osob s omezenou svéprávností. Tito občané měli dříve soudně omezený výkon volebního práva. To se změnilo od letošního roku novelou volebního zákona. Ten výslovně říká, že svéprávnost k právu volit nelze omezit. Prosadily ho společně ODS, STAN, Piráti, TOP 09, KDU-ČSL, ANO i SPD. Pochybnosti měl Senát.
Původní návrh novely volebního zákona předložilo vnitro pod vedením Víta Rakušana (STAN) v roce 2023. Už tento návrh vylučoval jakoukoli hranici právu volit osobám s omezenou svéprávností.
„Z konzultací Ministerstva vnitra s organizacemi podporujícími osoby se zdravotním postižením vzešel záměr zrušit překážku ve výkonu aktivního volebního práva spočívající v omezení svéprávnosti. Česká republika se tím zařadí mezi státy důsledně naplňující Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením,“ napsalo tehdy ministerstvo vnitra do důvodové zprávy.
Návrh vlády převzala i opozice
Jenže ministerský návrh také obsahoval zkrácení voleb na jeden den. To v poslanecké sněmovně neprošlo a návrh byl už v 1. čtení vzatý zpátky.
Novelu doslovného znění si poté osvojili poslanci Josef Cogan (STAN), Marek Benda (ODS), Radim Fiala (SPD), Jan Jakob (TOP 09), Jakub Michálek (Piráti), Jiří Navrátil (KDU-ČSL) a Radek Vondráček (ANO).
Prostřednictvím vládních a opozičních poslanců pak vládní návrh prošel. Týká se všech typů voleb od obecních přes parlamentní až k prezidentským. „Svéprávnost k výkonu práva volit nelze omezit,“ stojí přesně v § 3 zákona.
OSN zavazuje chránit volební právo postižených
V důvodové zprávě pak předkladatelé odkazovali k Úmluvě OSN o právech postižených. V České republice tato Úmluva platí od roku 2009.
Stát se v dokumentu zavázal zajistit všem postiženým „práva a možnosti volit a být volen“. Mimo jiné tím, že „chrání právo osob se zdravotním postižením hlasovat v tajném hlasování ve volbách a veřejných referendech bez zastrašování, kandidovat ve volbách, účinně zastávat úřad a vykonávat všechny veřejné funkce na všech úrovních řízení státu“.
Úmluva OSN ovšem nerozlišuje typ postižení. Na jednu roveň klade člověka na vozíku po nehodě s osobou s Alzheimerovou demencí.
Z volebního práva nevzejde postiženému újma
V důvodové zprávě ovšem vnitro napsalo: „Návrh zákona především chrání právo zdravotně postižených osob hlasovat ve volbách, a to se zvláštním zřetelem na postavení osob s duševním onemocněním nebo mentálním postižením. Zákon totiž zcela upouští od překážky výkonu aktivního volebního práva spočívající v omezení svéprávnosti. Výslovně stanovuje, že svéprávnost k výkonu práva volit nelze omezit.“
Ministerstvo vnitra rovněž vyšlo z omezení svéprávnosti podle občanského zákoníku. „Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření,“ citovalo ze zákona vnitro.
„Z uplatnění aktivního volebního práva nevzejde člověku ‚závažná újma‘, odhlédneme-li od úvah ryze politologických,“ poznamenalo k tomu vnitro pod vedením Víta Rakušana.
Senátní komise: Pak tedy mohou volit i děti
V lednu 2024 se k této konstrukci vyjádřila Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury vedená senátorem Zdeňkem Hrabou (za ODS a TOP09).
Komise „na okraj důvodové zprávy“ poznamenala, že je dokonale opodstatněné vycházet všemožně vstříc voličům s tělesným hendikepem. „Je však trochu sporné, pokud se tvrdí, že žádná forma hendikepu duševního či mentálního nemůže a nesmí představovat právní překážku výkonu aktivního volebního práva, protože výkonem volebního práva nemůže dotčená osoba způsobit sama sobě závažnou újmu.“
„Argumentačně se tím podrývá racionalita censu vylučujícího z volebního práva děti zejména proto, že nejsou zralé k tomu, aby pochopily, oč ve volbách jde, přičemž právě pochopení podstaty a důsledků výběru mezi alternativami je důležitým rysem svobodné volby,“ upozornila senátní komise. Horní komorou ale nakonec novela prošla.
Obecní úřady měly na seznamu 10 309 osob
Podle průzkumu provedeného ministerstvem vnitra u obecních úřadů se omezení práva volit týkalo v roce 2019 celkem 10 309 osob. Šlo o občany, u nichž soud rozhodnutím výslovně konstatoval nesvéprávnost k výkonu práva volit. Obecní úřad poté provedl odpovídající poznámku ve svém stálém seznamu voličů.
Podle důvodové zprávy se ale rozhodnutí o omezení práva volit ne vždy k evidenci na obec dostalo. Evidence nejsou systematické, informace bývají nahodilé, stěžuje si vnitro v důvodové zprávě.
Podle statistiky ministerstva spravedlnosti žilo v roce 2016 celkem 36 000 osob s obecně omezenou svéprávností. Nejvíce jich je na Ostravsku a v severních Čechách, v Praze potom soud omezil svéprávnost občanům v Praze 4.
Všichni dnes mohou volit bez překážky
Podle vnitra dříve vždy příslušné úřady trvaly na tom, aby výrok o omezení práva volit byl vždy samostatně zapsán. „Judikatura i praxe svorně lpějí na tom, že ke vzniku překážky aktivního volebního práva nepostačuje obecné omezení svéprávnosti, ale výrok v rozhodnutí soudu musí být vztažen právě a explicitně k volebnímu právu,“ poznamenalo k tomu vnitro v důvodové zprávě k novele zákona.
Všichni tito dříve ve volebním právu omezení občané tak dnes mohou díky stranám vlády i opozice bez překážky volit.
