Středa, 8. prosince, 2021

Končící vláda projednala 326 předpisů bez připomínkového řízení. Nejvíce jich navrhli Babiš a Marksová

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Celkem 326 právních předpisů s výjimkou z připomínkového řízení navrhly v tomto volebním období jednotlivé vládní resorty. Shodně celkem 52 zákonů, nařízení a vyhlášek předložili vládě k projednání bez řádného připomínkového řízení ministr financí Andrej Babiš (ANO11)  a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Do ohlášení podání demise celkem vláda předložila 422 právních předpisů.

Členové vlády měli podle plánu legislativních prací vlády  předložit vládě v období od 12. března 2014 do konce března 2017 celkem 496 návrhů právních předpisů, z toho 422 úkolů bylo splněno.

Ke 31. březnu 2017 předložila vláda poslanecké sněmovně celkem 375 vládních návrhů zákonů, z nichž bylo 253 zákonů schváleno a publikováno ve Sbírce, uvádí se v souhrnu Úřadu vlády, který má Česká justice k dispozici.

Bez veřejné konzultace, bez řádných připomínek

V pomyslném žebříčku těch, kteří navrhovali zákony, nařízení vlády a vyhlášky s vyloučením veřejné konzultace a řádného připomínkového řízení, následují Babiše a Marksovou ministři Milan Chovanec (ČSSD) za vnitro a sociálnědemokratičtí ministři zdravotnictví (ČSSD) s 50 respektive 40 předpisy bez řádného připomínkového řízení.

Vyplývá to z tabulky udělených výjimek jednotlivým ministerstvům z řádného připomínkového řízení za volební období 2014 – 2017, kterou má Česká justice rovněž k dispozici. Znamená to, že u nezanedbatelného počtu zákonů, nařízení a vyhlášek se vůbec nekonala veřejná konzultace, k návrhům se nemohla vyjádřit oficiální připomínková místa ani profesní organizace, na které návrhy dopadají.

Tabulka s názvem  „Přehled počtu udělených výjimek z požadavku provedení řádného připomínkového řízení k návrhu právního předpisu v letech 2014 – 2017“ rozděluje jednotlivé právní předpisy podle jejich síly na věcné záměry, zákony, nařízení a vyhlášky a dále uvádí, zda šlo o úplnou výjimku z připomínkového řízení nebo pouze o jeho zkrácení.

Babiš vede v počtu zákonů bez řádného řízení

K bezkonkurenčnímu množství prominutí  nebo zkrácení připomínkového řízení u právní normy s nejvyšší sílou – tedy zákona – došlo u Babišova ministerstva financí. Celkem 12 zákonů a jedna vyhláška z ministerstva financí bylo navrženo zcela bez připomínkového řízení. V režimu zkráceného připomínkového řízení bylo 31 zákonů, jedno nařízení vlády a 6 vyhlášek z ministerstva financí.

Na Marksové ministerstvu práce a sociálních věcí bylo v režimu zkráceného řízení 22 návrhů zákona, 4 návrhy zákona byly zcela bez připomínkového řízení. Ministerstvo práce a sociálních věci to ovšem dohání počtem nařízení vlády ve zkráceném řízení, kterých bylo celkem 15.

Na Chovancově vnitru prošlo zcela bez připomínkového řízení celkem 13 nařízení vlády a 5 návrhů zákona. Dalších 15 nařízení vlády, 5 zákonů a 10 vyhlášek bylo ve zkráceném režimu.

U ministerstva zdravotnictví je těžiště výjimek ve zkráceném připomínkovém řízení, kde se nacházelo 14 zákonů, 4 nařízení vlády a 13 vyhlášek. Úplně bez připomínkového řízení bylo v resortu, který vedli ministři  Svatopluk Němeček a  od 1. prosince 2016 Miloslav Ludvík (oba ČSSD) 5 zákonů, jedno nařízení vlády a tři vyhlášky.

U 326 předpisů nastal výjimečný stav?

Za standardní situace činí lhůta pro sdělení připomínek ze strany připomínkových míst 20 pracovních dnů ode dne vložení návrhu zákona do elektronické knihovny, pokud orgán, který návrh zákona k připomínkám předkládá, nestanoví lhůtu delší. Kratší lhůtu může tento orgán stanovit pouze v případě, že byla udělena výjimka předsedy Legislativní rady podle čl. 76 odst. 1. Legislativních pravidel vlády.

Předseda legislativní rady může udělením výjimky připomínkové řízení zcela prominout nebo ho časově či místně omezit. Činí tak vždy výjimečně a na návrh člena vlády nebo vedoucího ústředního orgánu státní správy: „Předseda Legislativní rady může na návrh člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy výjimečně pro jednotlivé případy změnit lhůty stanovené těmito legislativními pravidly nebo omezit okruh připomínkových míst anebo stanovit, že se připomínkové řízení neprovede; k návrhu člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy se přiloží zpravidla návrh právního předpisu nebo platné znění s vyznačením navrhovaných změn, jde-li o návrh novely právního předpisu. Návrh právního předpisu se i v případě, že se připomínkové řízení neprovede, zasílá v elektronické podobě ke stanovisku odboru kompatibility a na vědomí odboru vládní legislativy,“ uvádí se v předmětném článku.

Na postu předsedy Legislativní rady vlády se v tomto volebním období vystřídali ministři Jiří Dienstbier a od 1. prosince 2016 Jan Chvojka (oba ČSSD).

Výjimkou jsou právní nouze, válka a ohrožení

O zkrácení legislativního procesu a upravení připomínkového řízení dle své úvahy žádá příslušný ministr, je-li ve státě vyhlášen stav ohrožení nebo válečný stav nebo je-li vyhlášen stav legislativní nouze podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu. V takovém případě zaujímá k předloženému návrhu zákona automaticky stanovisko předseda Legislativní rady vlády, vyplývá u Legislativních pravidel vlády.

Obdobně se podle Legislativních pravidel vlády postupuje, pokud neodkladné přijetí zákona vyžaduje rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o akcích k zajištění mezinárodního míru.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY