Bradáčová, Ištvan i Pelikán byli zbaveni mlčenlivosti, poslanci je vyslechnou kvůli únikům ze spisů

Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan. Foto: archiv

Před sněmovní vyšetřovací komisi k únikům informací z vyšetřovacích spisů má zítra předstoupit olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan nebo premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Ivo Ištvan i Lenka Bradáčová byli zbaveni mlčenlivosti ve svých kauzách,“ sdělil České justici předseda komise Martin Plíšek (TOP 09). Naopak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ještě ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) mlčenlivosti zproštěn nebyl.

Ivo Ištvan bude moci před poslanci promluvit o kauzách Vidkun, o údajných únicích z vyšetřovacích spisů přes novináře Marka Přibila nebo o kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství Janou Nagyovou – Nečasovou. Lenka Bradáčová pak byla nejvyšším státním zástupcem zproštěna mlčenlivosti v kauzách Beretta nebo údajného zneužívání dotační politiky na ministerstvu školství. Ta na schůzi komise vystoupí přístí týden.

„Z pro mě nepochopitelných důvodů stále nebyl ministrem Pelikánem zproštěn mlčenlivosti nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman,“ řekl České justici předseda komise Martin Plíšek.

Premiéra Sobotky se chce komise ptát na to, jak jako premiér vnímá problém úniku informací z živých vyšetřovacích spisů, jaká opatření vláda proti těmto únikům udělala a případně, jaká opatření Sobotka doporučuje. Premiér mimo jiné koordinuje činnost tajných služeb, poslanci se ho proto chtějí ptát i na tuto činnost ve vztahu k zaměření komise

Hlavním důvodem pro zřízení vyšetřovací komise byly uniklé nahrávky Přibila, na kterých se s Babišem bavili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.

Komise má prověřit případné protiprávní jednání v souvislosti s možným neoprávněným získáváním spisů orgánů činných v trestním řízení. Má se zaměřit také na to, zda údaje z těchto spisů nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.

(epa, čtk)