Novela zákona o advokacii, která přináší legislativní úpravu pro poskytování bezplatné právní pomoci, byl správný krok k lépe dostupné profesionální právní pomoci. V rozhovoru pro Českou justici to tvrdí další kandidát do představenstva ČAK Štěpán Holub. Za základní problém tuzemské advokacie považuje, že z malé party navzájem známých advokátů se stala velká anonymní stavovská organizace. A Komora se s tím nenaučila žít.
Angažujete se v mezinárodní organizaci mladých advokátů AIJA. Jak se daří mladým českým advokátům prosazovat v mezinárodním měřítku?
Mladí advokáti jsou na tom určitě lépe, než jejich starší kolegové. Umí lépe anglicky a jsou o něco více otevřeni světu. I tak je v porovnání s ostatními zeměmi Čechů na mezinárodních setkáních stále velmi málo. O to větší výhoda je to pro ty, kteří do světa vyrazí.
Dělá pro mladé advokáty něco konkrétního i Česká advokátní komora?
Upřímně mě nic moc nenapadá. Snad jen, že naopak některá znevýhodnění mladších kolegů se nakonec naštěstí nepodařilo uvést v život, ale na to jste se neptal. Komoře by určité omlazení prospělo.
Průměrný věk advokáta je někde kolem 43 let. V současnosti je drtivá většina členů kontrolní rady, kárné komise i představenstva z té starší věkové skupiny. Pokud se člověk podívá na kandidáty pro letošní volby, nedojde k žádné velké změně. Kandidátů z mladší poloviny je opět poskrovnu. Tomu pak odpovídá, kterým směrem advokátní komora hledí a asi také v příštím volebním období hledět bude.
Co se povedlo končícímu představenstvu, a co by mělo vyřešit nové vedení?
Mezi úspěchy, které jsou vidět na první pohled, je určitě rekonstrukce Kaňkova paláce, jehož přízemí se konečně podařilo vrátit do důstojného stavu. Méně vidět, ale o to důležitější, je velký úklid IT. Díky změnám, které zavedlo končící představenstvo, by mělo být možné do budoucna využívat více on-line nástrojů, zavedly se lepší standardy práce s dokumenty, systém Komory by měl být bezpečnější a modernější. Zatím to vypadá, že přechod na nový systém Komora bez problémů přežila a že advokáti se mohou těšit na nová zlepšení.
Co vnímáte jako aktuální největší problém české advokacie?
Myslím, že základní problém je – pokud to přeženu, že z malé party navzájem známých advokátů se stala velká anonymní stavovská organizace. A Komora se s tím nenaučila žít. Na chodu komory se podílí pořád stejní lidé dokola. A já si nemyslím, že je to tím, že by advokáti neměli o komoru zájem. Zejména mladí advokáti mají často pocit, že komora není pro ně, ale oni jsou tu pro komoru, jen aby si v ní předplatili drahý časopis. Pak je pro ně těžké se touto organizací osobně identifikovat. Komora musí začít nabízet advokátům reálné benefity, které advokáti využijí v každodenním profesním životě.
Advokáti bývají často vnímáni jako jakýsi šíbři, kteří buď obhajují zločince, nebo z klientů tahají peníze, a stejně jim nepomohou. Má Komora šanci s tím něco dělat?
Vtipů o právnících přivázaných na dně moře a podobně je po světě celá řada a těžko se jich ta profese úplně zbaví. Na druhou stranu je fakt, že jméno advokacie v ČR by mohlo být i lepší. Řešením je najít mechanismy, a nutno říci někdy i odvahu, ke zbavení se kolegů, kteří dobré jméno advokacie ničí. Takže ano, komora šanci má, ale musí za ni mluvit více činy…
Jak se ČAK daří uspokojovat zájmy velkých advokátních kanceláří a zájmy jednotlivých, především mimopražských advokátů?
Osobně už nevnímám boj velkých kanceláří proti lučním advokátům, jak se někdy říká, za aktuální téma. Myslím, že světy advokacií dle tohoto dělení už docela prorostly.
Naše malá kancelář je schopna poskytovat právní služby pro velké obchodní transakce pro zahraniční klienty nebo naopak Čechům najít vhodné zahraniční kolegy advokáty. A stačí nám k tomu internet, znalost jazyků a pár kontaktů po světě. Dnes existuje řada samostatných specializovaných advokátů, kteří za svoji hodinu práce účtují výrazně více, než řada velkých kanceláří. Osobně vnímám jako palčivější téma otevřenost advokacie vůči mladé generaci advokátů a advokátek.
Daří se v dostatečné míře získávat pro práci v Komoře i advokáty, kteří přímo nepůsobí ve vedení, například k činnosti v odborných sekcích?
Některé sekce fungují výborně, jiné hůře. Je ale skutečností, že řada advokátů ani netuší, co sekce dělají, natož aby měli o práci zájem. Takže je to jak kde. Opět je ale problém v komunikaci, kdy ČAK vhodné kolegy neumí oslovit ani zaujmout.
Kromě advokacie se věnujete i mediaci jako zapsaný mediátor. Co takový způsob řešení sporu znamená, a jak je v současnosti rozšířen?
Ano, vedle advokacie dělám i obchodní mediaci. Je fakt, že o mediaci se toho stále ještě ani mezi advokáty moc neví nebo s ní nemají moc zkušeností. A přitom je to velmi užitečný nástroj, kterým je možno spory rychle a efektivně vyřešit. Pro advokáty, které zastupují znesvářené strany, je rychlé a efektivní řešení sporu současně příležitost k získání dlouhodobě spokojených klientů.
V roce 2009 jste, vůbec jako první, získal ocenění Právník roku v kategorii Pro bono. Nedávno byl přijat zákon o bezplatné právní pomoci. Jak jej hodnotíte?
Před několika dny vyšla ve Sbírce zákonů novela zákona o advokacii, která zavedla podrobná pravidla pro poskytování bezplatné právní pomoci. Podařilo se zavést řadu mechanismů, které doposud chyběly, jako třeba seznam, do kterého se zájemci o poskytování pomoci nemajetným zapíší, a Komora pak vybírá advokáty z tohoto seznamu. Speciální pravidla jsou zavedena pro zajištěné cizince, kteří mají situaci při hledání advokáta složitější. Byla zavedena pravidla proti zneužívání bezplatné právní pomoci. Jak to bude fungovat, ukáže čas, ale myslím, že to byl správný krok k lépe dostupné profesionální právní pomoci.
Máte nějaký svůj konkrétní podnět pro činnost nového představenstva?
Je jich více. Komora by třeba mohla advokátům opatřit přístup do nejrůznějších právnických informačních databází – českých i zahraničních. Bylo by dobré snížit náklad Bulletinu advokacie a zájemcům ho posílat jen v PDF. Za ušetřené peníze by knihovna mohla kupovat zejména zahraniční právnickou literaturu, která není v ČR běžně dostupná. Místo komentáře k občanskému soudnímu řádu, který má každý ve své knihovně. Také myslím, že by bylo dobré soustředit se na navázání kontaktů s komorami v okolních zemích a inspirovat se u nich.
Dušan Šrámek
