Neděle, 24. října, 2021

Úřednická vláda? Kabinet v čele s Babišem by mohl vést zemi dlouho i v demisi

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

 Vláda v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem, pokud by byla jmenována, by čistě teoreticky mohla vládnout dlouhou dobu navzdory tomu, že by nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Zemi by vedla v demisi. Ani marné vyčerpání všech tří pokusů o sestavení kabinetu s důvěrou poslanců totiž nutně nemusí vést k rozpuštění dolní komory a tím k předčasným volbám. Prezident po třetím neúspěšném pokusu Sněmovnu podle ústavy rozpustit může, ale nemusí. Kabinet v demisi by tedy mohl vydržet i celé volební období.

Babiš hodlá podle serveru iDnes.cz vládnout s menšinovou vládou sestavenou z ministrů za ANO a z nestranických odborníků. Jak to bude s její sněmovní důvěrou, zatím neví.

První a druhý pokus jmenovat premiéra, jenž vládu skládá, má hlava státu. Před Milošem Zemanem je po nynějších volbách první z nich. Už ohlásil, že Babiše pověří příští úterý jednáním o sestavení nové vlády, což je zvyklost, nikoli ústavní krok. Ústava hovoří jen o jmenování premiéra a jmenování ostatních členů kabinetu. Vláda pak musí do měsíce předstoupit před Sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry.

Pokud by ji kabinet nezískal, podá demisi a postup se podle ústavy opakuje. Prezident žádnou lhůtu nemá, může jmenovat totožného premiéra i další členy kabinetu. Pokud ani druhý kabinet nezíská důvěru, rovněž podá demisi a vládne dál. Další postup závisí na předsedovi nové Sněmovny, v jehož rukou je pokus třetí.

Do čela dolní komory by mohli poslanci zvolit na ustavující schůzi zatím favorizovaného Radka Vondráčka za ANO. Jeho protikandidátem bude předseda ODS Petr Fiala. I šéf dolní komory může navrhnout prezidentovi ke jmenování stejného premiéra a případně i ostatní členy kabinetu. Do jejího čela by tedy mohl opět nominovat Babiše.

Pokud by ani tento kabinet nenašel v dolní komoře dostatečnou podporu, musel by podat demisi. V tomto případě už ústava zmiňuje rozpuštění Sněmovny prezidentem, což je krok k novým volbám. Uvádí ale, že hlava státu po třetím neúspěšném pokusu o vládu s důvěrou rozpustit dolní komoru „může“. Povinnost mu tedy neukládá. Sněmovnu prezident musí rozpustit pouze tehdy, když se o tom usnese ústavní většina poslanců, tedy nejméně 120 ze 200.

Prezident Miloš Zeman mluvil ve čtvrtek o předčasných volbách jako o absolutní pitomosti. „Mám právo (po třetím pokusu) rozpustit Sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že Sněmovna může fungovat dál a může dál fungovat i vláda v demisi,“ řekl v televizi Barrandov.

Do celého procesu ale mohou zasáhnout i lednové prezidentské volby. Vzejde z nich hlava státu, jíž začne pětileté funkční období v březnu. Zeman místo na Hradě obhajuje. Může však uspět některý z dalších kandidátů s odlišným pohledem na postup ohledně vlády a Sněmovny.

Důvěru v minulosti nezískala menšinová vláda Mirka Topolánka (ODS), která vládla čtyři měsíce mezi zářím 2006 a lednem 2007. Topolánek pak sestavil jiný kabinet, jenž ve Sněmovně důvěru získal. Déle než půl roku působil v demisi mezi červencem 2013 a lednem 2014 úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Tehdy se ale, měsíc po jmenování Rusnokovy vlády, Sněmovna usnesla na svém rozpuštění a v říjnu se uskutečnily předčasné volby.

(čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY