Začínají pilotní projekty na podporu “uhelných”, chudých, ale i ambiciózních regionů

Evropská komise nabízí peníze krajům, které chudnou po utlumení uhelných dolů, anebo nezvládají globalizaci, ale mají dosud plně nevyužitý potenciál. Zatím rozjela první, pilotní projekty. Podle následných zkušeností chce financovat početnější, dlouhodobé programy, aby pomohla zaostávajícím regionům k “inteligentní specializaci” a konkurenceschopnosti.

Státy Evropské unie postupně naplňují ambice, které před lety společně formulovaly prostřednictvím závazných právních předpisů: O desítky procent snižují spotřebu energie a emise oxidu uhličitého, zatímco zvyšují podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny nebo tepla. Evropský parlament a Rada EU (zde konkrétně ministři průmyslu) nyní dojednávají nové směrnice, které vytyčují ještě vyšší cíle pro rok 2030.

Europoslanec Jaromír Kohlíček (GUE/NGL, KSČM), který bydlí v severočeských Teplicích a dříve byl manažerem v hutním průmyslu, dnes předpovídá, že brzy nadejde zásadní zlom ve výzkumu obnovitelných zdrojů: “Díky novým technologiím může skokově, až na dvojnásobek stoupnout množství energie, vyráběné fotovoltaikou. A pokud Evropská unie dosáhne svých cílů, očekávejme taky rychlou expanzi vodíkového hospodářství.”

Europoslankyně Michaela Šojdrová (EPP, KDU-ČSL) sice podpořila zprávu o pokroku v “obnovitelné energetice”, kde Česká republika figuruje mezi premianty, kteří “se značným předstihem” plní svoje závazky. Lidovecká politička však taky zmiňuje negativa: “Česká republika se potýká s důsledky nedostatků německé přenosové sítě, která nedokáže pojmout výkyvy energie z obnovitelných zdrojů. Důležité jsou taky dopady na zemědělství, přičemž výroba biopaliv nesmí jít proti výrobě potravin.”

Transformace “uhelných regionů” Kvůli přechodu na obnovitelné zdroje energie však mohou zaostávat lokality, jejichž ekonomika byla dříve založená na fosilních palivech. Evropská komise proto spustila “platformu pro uhelné regiony”, aby chudnoucím oblastem pomohla: “k sociální spravedlnosti, strukturální transformaci, novým dovednostem a financím”. Pro pilotní projekty byla vybrána trojice regionů: slovenský Trenčín, polské Slezsko a řecká Západní Makedonie. V ideálním případě, na základě nabytých zkušeností potom bude následovat řada dlouhodobějších programů, které teoreticky mohou pomoci taky Ústeckému, Moravskoslezskému nebo Karlovarskému kraji. Odpovědní komisaři však zatím hovoří spíše obecně: o investicích, nových technologiích a pracovních místech, spolupráci na všech úrovních (evropské, vnitrostátní, regionální…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

O tématu jsme již psali:

Obce a města nejvíce trápí stav silnic, velká města brownfieldy, malá nedostatek práce 5.12.2017

Další program pro obce s chátrajícími budovami vyhlašuje MMR 8.11.2017

Samosprávy mohou čerpat miliardové dotace na využití brownfieldů 28.9.2017

Za první polovinu roku stát zaplatil za likvidaci ekologických zátěží  388 milionů korun 6.9.2017

Podporujme mladé vědce v Moravskoslezském kraji 21.6.2017

Šance pro severní Čechy a Moravu: 9 miliard Kč na solidaritu 15.6.2017