Bývalý první náměstek ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) Jiří Jirsa Foto: MZe

Bývalý Jurečkův náměstek Jirsa napadl systemizaci Babišovy vlády

Vysoce postavení státní úředníci Sobotkovy vlády, na něž dopadla plánovaná systemizace nového kabinetu, se snaží zpochybnit organizační změny Babišova kabinetu. Podle expertů na služební zákon ale nemají velké šance.

Bývalý první náměstek ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) Jiří Jirsa se nehodlá smířit s tím, jak byl zbaven své funkce. Podle zjištění Ekonomického deníku podal náměstkovi ministra vnitra pro státní službu Josefu Postráneckému „Podnět  k pozastavení účinnosti služebního předpisu č.10 státního tajemníka na ministerstvu zemědělství stanovující systemizaci k 1. 1. 2018“. Jirsa se domnívá, že byl tento předpis vydán v rozporu se zákonem.

Podle Zákona o státní službě je právě Josef Postránecký, který bývá označován za „superúředníka“ tím, kdo má dohlížet nad dodržováním služebního předpisu. Josef Postránecký Ekonomickému deníku potvrdil, že se tímto podnětem již zabývá. „Potvrzuji, že jsem předmětný podnět obdržel prostřednictvím veřejné datové schránky. Protože jsem jej doposud neobdržel způsobem, který stanoví správní řád, nebudu se k jeho obsahu vyjadřovat. Nicméně jsem si již vyžádal příslušný služební předpis státního tajemníka v ministerstvu zemědělství k jeho posouzení dle § 12 Zákona o státní službě. Termín, do kdy bude služební předpis posouzen, nelze v tuto chvíli odhadnout, ale mohlo by to být zvládnutelné v řádu 1-2 týdnů (záleží na rozsahu a kvalitě posuzovaného předpisu),“ uvedl Postránecký.

 

Odvolaný náměstek Jirsa navíc Postráneckého žádá, aby přezkoumal všechny předpisy státních tajemníků na všech ministerstvech, kde došlo k personálním změnám. To by samozřejmě zabralo daleko více času. „Jiné služební předpisy přezkoumáme (jako v minulosti) na základě konkrétních podání nebo vlastních indicií, že předpis může být v rozporu s právním nebo služebním předpisem vydaným  náměstkem pro státní službu,“dodal Postránecký.

Situace tak začíná připomínat případ odvolání některých náměstkyň a úřednic po příchodu ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Ten odvolal náměstkyně Lenku Ptáčkovou Melicharová a Lenku Taie Kolaříkovou. Podrobně o tom psal sesterský portál Zdravotnický deník v textu  Personální změny na MZ: Ludvík sníží počet náměstků. Radit mu bude bývalý ředitel Prymula. Loni v říjnu pak Kolaříková podala žalobu proti svému odvolání.

Podle experta na Služební zákon, bývalého soudce Ústavního soudu ČSFR a vysokoškolského pedagoga (Fakulta sociálně-ekonomická UJEP v Ústí nad Labem) Pavla Matese je rozsáhlá systemizace, kterou připravili týmy stávajících ministrů a premiéra dle litery zákona v pořádku.

„Lze sotva předpokládat, že by byla připravena ze dne na den a musela tedy být nepochybně delší čas připravována. Důvody, pro které dochází ke zrušení nebo přeměně systemizovaných míst jsou argumentovány zejména ohledy na koncepci a priority vlády. To jak bude vypadat struktura jednotlivých úřadů je konec konců na tom, kdo stojí v jeho čele a ten nese i politickou odpovědnost za to, jak bude úřad fungovat,“ uvedl k systemizaci Mates. Podle něj Služební zákon předpokládá, že systemizace má být vládou schvalována vždy na následující rok. „To je dodrženo a nedochází zde tedy k překotné změně v počtu náměstků, jak to prosadil bývalý ministr zdravotnictví. Otázkou je, zda příslušní ministři využijí v případech, kdy dochází k rušení sekcí tím, že se spojují s jinou sekcí, potenciálu stávajících náměstků tím, že budou jen převedeni na jiné tj. nové služební místo,“ dodal docent Mates.

Jiří Reichl, Ekonomický deník