Soudců se zmrazení platů politiků nedotkne, požívají zvýšené ochrany své nezávislosti

Poslancům nebo senátorům platy zřejmě v budoucnu neporostou tak, jak podle současného znění zákona měly. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který změní úpravu platů ústavních činitelů, se však nedotkne soudců. Těm zůstane od příštího roku trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

Pro výpočet platů politiků platí platová základna, která letos dosáhla 2,5násobku platu v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, tedy 70 195 korun. Příští rok to měl být 2,75násobek. To se ale zřejmě nestane a platy politiků se zmrazí.

Důvodem předložení návrhu novely zákona č. 236/1995 Sb., která má zbrzdit růst platů politiků, je podle důvodové zprávy snaha o zmírnění značného nárůstu výše platových základen představitelů státní moci, který je zapříčiněn na jedné straně růstem průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře a na straně druhé postupným zvyšováním násobku výše této veličiny používaného za účelem stanovení platové základny představitelů státní moci. „Postupné zvyšování násobku pro výpočet platové základny v posledních letech spolu s růstem výše průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře zapříčinily dramatický nárůst výše platové základny představitelů státní moci, a to zejména v porovnání s ostatními skupinami osob odměňovanými z veřejných rozpočtů,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Změna násobku pro výpočet platové základny se týká výhradně představitelů státní moci a nikoliv představitelů moci soudní, kteří podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí i v oblasti odměňování požívají zvýšené ochrany své nezávislosti. „Je tedy plně respektována i judikatura Ústavního soudu, která se uvedené problematiky dotýká (zejm. nález Ústavního soudu, vyhlášený pod č. 181/2012 Sb. a nález Ústavního soudu, vyhlášený pod č. 161/2014 Sb.),“ uvádí se v materiálu pro vládu.

Jak se změní paragraf 3 zákona č. 236/1995 Sb.?

Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek 2,5násobek a pro soudce 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.

K menší změně zákona tedy dojde i u platů soudců. Ministerstvo práce navrhuje upřesnit, že se pro účely výpočtu platových základen má jednat o údaj o průměrné nominální měsíční mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře, nikoliv o průměrné nominální měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře.
Změna má za cíl uvést právní úpravu do souladu s výkladem Nejvyššího soudu, který ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1440/2014 shledal, že dotčeným údajem se má pro účel stanovení platových základen rozumět průměrná nominální měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře. Ústavní soud později část průlomového verdiktu Nejvyššího soudu, který otevřel soudcům cestu ke zpětnému dorovnání příjmů, zrušil.

Způsob výpočtu výše platů pro politiky, soudce a státní zástupce byl až do letošního ledna v nejistotě. Český statistický úřad pod vedením zesnulé Ivy Ritschelové totiž dál odmítal počítat mzdy v nepodnikatelské sféře. Vláda se ale v lednu usnesla, že ustanoví pracovní skupinu, která metodiku pro statistiky určí.

Ministerstvo práce kroky činí na žádost premiéra v demisi Andreje Babiše, který již 9. ledna v pořadu Aréna Jaromíra Soukupa na Tv Barrandov řekl, že po ministrovi spravedlnosti Robertovi Pelikánovi požaduje, aby oddělil výpočet platové základny politiků a soudů a státních zástupců. Zda resort spravedlnosti chystá další legislativní změny nechali jeho zástupci bez odpovědi.

(epa)