Státní zástupce Jirát: Rozhodnutí vrchního soudu v kauze Rath bylo nezákonné

Exhejtman David Rath Foto: Facebook

Státní zástupce Petr Jirát by nic neměnil na obžalobě v korupční kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (ČSSD). Některé důkazy podle něj naopak obžalobu zesílily. Jirát ve své závěrečné řeči řekl, že ve středních Čechách vznikl systém ovlivňování veřejných zakázek, který řídila obžalovaná Kateřina Kottová a její manžel Petr. Rath o všem věděl a dostával od nich informace.

Jirát dnes v kauze, kde viní Ratha a dalších deset lidí z manipulace se zakázkami na opravy různých budov nebo modernizace nemocnic ve Středočeském kraji, přednáší závěrečnou řeč potřetí. Soud v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům a věc vrátil k novému projednání. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz.

Jirát dnes uvedl, že rozhodnutí vrchního soudu bylo „naprosto jednoznačně nezákonné“. Zdůraznil, že ani vrchní soud neměl pochybnosti o vině obžalovaných a s námitkami proti použití odposlechům se justice vypořádala i v minulosti. „Obžalovaní mají pořád stejné postavení. Nic se nezlepšilo, nic se nezhoršilo. Tečka, konec,“ prohlásil Jirát.

Čtěte také: Soudce Zelenka: Nesmíme hledět na to, zda jde o Ratha nebo Pepu z Uhříněvsi. S každým musíme zacházet stejně

V další části závěrečné řeči pak začal rozebírat systém ovlivňování krajských zakázek a jednotlivé tendry. Při policejním vyšetřování a následném dokazování před soudem pode Jiráta jednoznačně vyplynulo, že Rath, Kottovi a Lucia Novanska, jejíž firma podle spisu organizovala některé zmanipulované zakázky, nastavili systém na ovlivňování tendrů.

Systém podle Jiráta fungoval tak, že Kottovi přizpůsobovali veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“. Za pomoc při tendru pak brali úplatky, o které se obžalovaní dělili. Peníze na úplatky podle Jiráta pocházely z toho, že závěrečné ceny za jednotlivé zakázky byly uměle navýšeny.

Obžaloba se týká například rekonstrukce zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici, nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory nebo kolínské, mladoboleslavské či kladenské nemocnice.

Kromě Ratha, Kottových a Novanské v kauze figuruje dalších sedm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které byly do tendrů zapojeny. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.

(čtk)