Státní zástupci píší usnesení o zahájení trestního stíhání za policii, reorganizace byla podle NSZ ukvapená

Policisté trénují střelbu Ilustrační foto: PČR

Do dříve nepředstavitelného postavení se dostávají někteří státní zástupci: Stále častěji píší usnesení o zahájení trestního stíhání za policii nebo spolu s policií. Tím, že usnesení píší, nemohou plnit své zákonné oprávnění vykonávat dozor nad zákonností trestního stíhání včetně rozhodování o stížnosti proti tomuto usnesení. Tyto stížnosti pak musí rozhodovat Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), vyplývá z Výroční zprávy o činnosti NSZ za rok 2017.

Zprávu Nejvyšší státní zastupitelství ze zákona předkládá vládě. Podle obsahu zprávy se popisovaný problém se sepisováním usnesení o zahájení trestního stíhání osob týká zejména Vrchního státního zastupitelství v Praze a v Olomouci respektive státních zástupců z jejich odborů závažné hospodářské a finanční kriminality. „Ve věcech mimořádné důkazní a právní složitosti a náročnosti, které jsou vyřizovány státními zástupci odborů závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze i VSZ v Olomouci, je stále více věcí, v nichž se státní zástupce podílí na koncipování usnesení o zahájení trestního stíhání. Dochází tak k přenášení rozhodovací činnosti o stížnostech na státní zástupce odboru závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ, což tento odbor značně zatěžuje,“ popisuje čerstvá Zpráva.

Jak vyplynulo z připomínkového řízení k návrhu zákona o zřízení Úřadu veřejného evropského žalobce, Nejvyšší státní zastupitelství aktuálně navrhuje instituci stížnosti proti zahájení trestního stíhání zrušit „pro její formálnost“ i z důvodu změny trestního řádu: „Trestní stíhání již nebude zahajováno usnesením o zahájení trestního stíhání se stížností, nýbrž formou sdělení obvinění na počátku výslechu. Sdělení bude zaznamenáno do protokolu o výslechu. Tato úprava je ve shodě s ostatními evropskými státy, jak vyplývá z informací shromážděných při pracích na rekodifikaci,“ uvádí NSZ v připomínkách, o kterých Česká justice informovala.

Zmatečné popisy skutku, neobjasnění, nekvalifikace

Podle čerstvé Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2017 je neschopnost policistů sepsat z čeho a proč je osoba obviněna, podle jakého zákona a s jakou způsobenou škodou mimořádná a zarážející: „Ohledně kvality vydávaných usnesení o zahájení trestního stíhání se vyskytují nedostatky týkající se zejména řádné objektivizace a vyčíslení škody, neadekvátní právní kvalifikace protiprávního jednání, zmatečného popisu skutku, jeho nedostatečného objasnění, absence popisu všech obligatorních znaků trestného činu, nesprávného posuzování pokračujících trestných činů. Postup podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu je státními zástupci aplikován zpravidla právě v případech nezákonných usnesení o zahájení trestního stíhání,“ uvádí NSZ.

Státní zástupci pak nezákonná usnesení ruší na základě stížností, ale také bez stížnosti v rámci výkonu dozoru: „Z přehledů v tabulkové části vyplývá zatíženost státních zástupců i státních zastupitelství v souvislosti s četností rozhodnutí o stížnostech, včetně rozhodnutí o stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Rozhodnutí, jimiž se takové usnesení ruší, jsou vydávána z podnětu podané stížnosti i v rámci výkonu dozoru podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu. Rozsah této agendy je opravdu značný, jak vyplyne i ze srovnání jednotlivých let. Je zde obsažen i přehled věcí vrácených k doplnění policejnímu orgánu podle § 174 odst. 2 písm. d) trestního řádu (podíl těchto případů je poměrně nízký),“ stojí pak ve Zprávě.

Policie neumí samostatně prověřovat ani vyšetřovat

Pouze Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích oproti tomu pro Zprávu NSZ dodalo poznatky, podle kterých se “nedostatky v usneseních o zahájení trestního stíhání objevují stále řidčeji“. Postupem doby došlo ke sjednocování formy usnesení o zahájení trestního stíhání, a to i na základě závěrů součinnostních porad státního zastupitelství a Policie ČR“, uvádí KSZ v Českých Budějovicích.

Neschopnost správně zahájit trestní stíhání není jediná popsaná nedostatečnost policejního orgánu. Policie nezvládá vyšetřování ani proces, což je dlouhodobá věc: „ Nižší státní zastupitelství vznášejí opětovné výhrady ohledně odborné úrovně policejních orgánů, zejména nedostatku schopností samostatné činnosti jak ve fázi prověřování, tak i vyšetřování, včetně materiálního a právního posuzování relevantních skutečností. U policejních orgánů se objevují i potíže při správnosti zvoleného procesního postupu, a to jak při odkládání věcí, tak při zahajování trestního stíhání. Též se poukazuje na negativní dopad fluktuace policejních orgánů, nenaplněnost jejich tabulkových stavů, ale též nedostatek zkušenosti, což se zákonitě projevuje i v kvalitě jejich práce. Vzájemná spolupráce s policejními orgány je však hodnocena celkově jako dobrá, vyzdvihována je snaha o zlepšování profesní úrovně i dosažených výsledků.“

VSZ v Praze výrazně pracuje za policii

Neschopnost správně zahájit trestní stíhání se podle Zprávy týká i z policejní reorganizace vzniklé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Pomáhat plnit úkoly policistů NCOZ musí státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze:  „Pokud jde o poznatky k činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu a jejích organizačních složek, VSZ v Praze zdůrazňuje, že vzhledem k nezbytnosti výrazného podílu na zpracování usnesení o zahájení trestního stíhání, dochází k přenášení rozhodovací činnosti o stížnostech na odbor závažné hospodářské a finanční kriminality NSZ. Činnost Národní centrály proti organizovanému zločinu (dále jen „NCOZ“) vyžaduje ze strany státního zástupce vyšší aktivitu, některé procesy ze strany NCOZ oproti předpokladům a zkušenostem v jiných případech neprobíhají zcela automaticky,“ napsalo dále NSZ.

Od VSZ v Olomouci Nejvyšší státní zastupitelství převzalo k policii kritický text, o kterém Česká justice už informovala v souvislosti se samostatnou Zprávou vrchního státního zástupce Ivo Ištvana.

NSZ: Reorganizace byla nepřipravená

Stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství k NCOZ však jde ještě dál a míří na policejního prezidenta a politiky. Reorganizace policie nebyla podle NSZ připravena a bez všech pochyb byla ukvapená: „NSZ má za to, že je velmi obtížné posoudit a zejména náležitě vyhodnotit poznatky, které byly k činnosti NCOZ získány a jež vyznívají, jak je zjevné ze shora uvedeného, poněkud rozporně. Není pochyb o tom, že reorganizace byla provedena ukvapeně a že nebyla odpovídajícím způsobem připravena. Lze pozitivně hodnotit úroveň spolupráce mezi NCOZ a státními zastupitelstvími. Zejména krajská státní zastupitelství nevznášejí tak zásadní výhrady jako VSZ v Praze a VSZ v Olomouci, kde je to dáno ale i tím, že zde jsou zpracovávány ty nejzávažnější věci. Kladně je možno hodnotit to, že byly v plném rozsahu implementovány připomínky státního zastupitelství uplatněné v rámci přípravy předmětné reorganizace (informování státních zastupitelství o všech důležitých otázkách, přidělení věcí, určení Národního kontaktního bodu pro terorismus, ponechání „živých věcí“ jejich zpracovatelům, zabránění únikům informací, vytváření vyšetřovacích týmů atd.). NCOZ však bude muset stabilizovat personální situaci, věnovat se pouze nejzávažnějším věcem a tím získat volné kapacity na práci týmů. Rovněž se ukazuje, že NCOZ je s ohledem na počet zaměstnanců veliký organismus, který má navíc nejen centrálu, ale i expozitury v krajích,“ zhodnocuje fungování NCOZ Nejvyšší státní zastupitelství ve své Zprávě o činnosti za rok 2017.

Irena Válová