Předsedové krajských soudů obdrželi od z Nejvyššího soudu výzvu, aby „své“ soudce upozornili, že část z nich neodevzdala majetková přiznání podle zákona o střetu zájmů. Pokud tak neučiní, hrozí jim kárné řízení. „Výzvu jsem obdržel a soudcům našeho soudu ji bez dalšího komentáře přeposlal,“ potvrdil informace České justice předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Majetková přiznání mají soudci, ale i státní zástupci nebo komunální politici povinnost podávat od září loňského roku. V zákonu o střetu zájmů dostali výjimku proti například politikům a jejich přiznání jsou neveřejná. Dokumenty spravuje Nejvyšší soud. Nyní jde konkrétně o to, že soudci měli do 30. června dodat další průběžnou zprávu k majetkovým přiznáním. Část z nich to ale neudělala. „Povinnost učinit toto oznámení mají soudci, kteří na podzim roku 2017 učinili mimořádné oznámení podle Čl. II bodu 3 přechodného ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. a kteří v roce 2018 funkci vykonávají a ti, u kterých v průběhu roku 2018 došlo k ukončení výkonu funkce, tj. ti,kteří byli k 1. lednu 2018 ve výkonu funkce soudce. Aktuálně jsou všechna oznámení, která byla podána Nejvyššímu soudu, zaevidována. Nejvyšší soud v této chvíli eviduje vysoký počet nepodaných oznámení podle Čl. II bodu 4 přechodného ustanovení zákona č. 14/2017 Sb,“ píše v dopise předsedům krajských soudů vedoucí oddělení střetu zájmů Nejvyššího soudu Ivana Zámečníková s tím, že v případě nedodání potřebných dokumentů hrozí soudcům kárný postih.
„Jde o průběžné oznámení. Drtivá většina soudců se podle mého nesprávně domnívala, že tím, že nemají co přiznávat, tak toto oznámení již dodat nemusí,“ řekl České justici předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek. Zástupci Nejvyššího soudu se k celé záležitosti nyní nechtějí vyjadřovat. „Údaje nyní stále zpracováváme a proto celou věc nebudeme blíže komentovat,“ uvedl pouze mluvčí Petr Tomíček. Původní vstupní oznámení přitom podali všichni soudci, byť někteří se zpožděním.
Přidejte si Českou justici do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
Oznámení se zasílají Nejvyššímu soudu pouze v písemné podobě na formuláři, jehož strukturu a formát stanovilo Ministerstvo spravedlnosti. Soudci si tuto výjimku vyjednali, politici nebo státní zástupci oznámení podávají v elektronické podobě.
Nejvyšší soud oznámení uchová až po dobu pěti let ode dne skončení výkonu funkce soudce. Oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců jsou neveřejná, nelze se proto domáhat informací z nich ani pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
(epa)
