Kněžínek vnímá jako prioritu vícečetné exekuce a hromadné žaloby

Ministr ve své pracovně Foto: Jiří Reichl

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) řadí mezi své aktuální priority prosazení novely exekučního řádu k vícečetným exekucím a nového zákona o hromadných žalobách. Chce také řešit přeplněnost věznic, zejména novelou trestního zákoníku k širšímu využití peněžitých trestů.

Uvedl to v rámci hodnocení své dosavadní práce, které ministerstvo poskytlo ČTK. Zhodnocení si od všech ministrů za hnutí ANO vyžádal premiér Andrej Babiš.

Kněžínek, který je v úřadu od července 2018, zmínil mezi letošními legislativními prioritami i připravované novely zákona o soudech a soudcích a zákona o státním zastupitelství. Podle svého dřívějšího vyjádření je chce předložit v pololetí. Jmenoval také dokončovaný návrh zákona o ochraně tzv. whistleblowerů a návrh zákona o lobbování. Připomněl i to, že ve Sněmovně je novela rozšiřující působnost Nejvyššího kontrolního úřadu.

Přeplněnost věznic hodlá ministr řešit nejen zmíněnou novelou trestního zákoníku, ale také rozšiřováním kapacit vězeňských zařízení. „Bude se nutné věnovat i dalšímu posilování zaměstnanosti vězňů, která výrazně posiluje jejich pozdější resocializaci a významně se podílí splácení škod, které tyto osoby svou trestnou činností způsobily,“ uvedlo ministerstvo.

Kněžínek se zároveň pochválil za zlepšení komunikace napříč justicí. „Pravidelně se scházím se soudci a dalšími představiteli justice a právnických profesí a naslouchám jejich podnětům, které se následně snažím řešit a případně uvést do praxe,“ napsal.

V rekapitulaci dosavadní práce Kněžínek označil za velký úspěch navýšení platů justičního personálu, na jehož platy šlo letos podle ministerstva o zhruba 14 procent více peněz než loni.

Ministr vyzdvihl také prosazení „oddlužovací“ novely insolvenčního zákona, která ovšem na ministerstvu vznikla za jeho předchůdce Roberta Pelikána (ANO), stejně jako zmíněný zákon o znalcích, který je ve Sněmovně před třetím čtením.

Pelikán dotáhl do konce také pořízení elektronického monitorovacího systému pro domácí vězně, jehož zářijové zavedení do praxe Kněžínek rovněž zdůraznil. „Za mého působení byl spuštěn elektronický monitorovací systém pro domácí vězení, o což se moji předchůdci pokoušeli téměř deset let. Možnost využití tohoto typu trestu si soudci již začínají osvojovat, do konce ledna 2019 prošlo elektronickým monitoringem již 133 osob,“ uvedl.

(čtk)