Bradáčová: Provozní a lokalizační údaje by policie postrádala

Lenka Bradáčová na plénu Ústavního soudu Foto: ČJ

Kdyby policie ztratila možnost žádat od operátorů provozní a lokalizační údaje z telekomunikačního provozu, přišla by o jeden z důležitých důkazních prostředků, u některých trestných činů obtížně nahraditelný. Novinářům to dnes řekla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Zúčastnila se veřejného jednání Ústavního soudu, který se problematikou zabýval.

Ústavní soudci si pozvali zástupce telefonních operátorů, akademické obce, ministerstva vnitra, žalobců, obhájců i policie. Vyslechli jejich názory, vyhlášení nálezu odročili na neurčito.

Reportáž z pléna najdete zde.

Bradáčová zdůraznila, že zločin se vyvíjí, objevují se stále nové formy kriminality, často spojené s elektronickou komunikací. Provozní a lokalizační údaje umožňují policii například zjistit, zda spolu určití lidé komunikovali po telefonu, případně kde se pohybovali.

„Na počátku je to důkaz, který umožňuje policii, aby dohledala důkazy další, stěžejní,“ popsala Bradáčová u soudu, kde vypovídala jako takzvaná informovaná osoba. Operátoři nyní musejí údaje – bez obsahu zpráv a hovorů – uchovávat půl roku a na požádání je zpřístupňovat policii, orgánům činným v trestním řízení či tajným službám.

Také podle ředitele policejního Útvaru zvláštních činností Vladimíra Šibora získávají kriminalisté od operátorů významné indicie. Pokud by nemohli žádat o provozní a lokalizační údaje, bude nutné získávat důležité informace jinými, někdy invazivnějšími prostředky. Šibor připomněl, že v letech 2011 a 2012, po předchozím zrušujícím zásahu Ústavního soudu, narostl počet odposlechů. „Prostě se to záplatovalo, ta funkcionalita chyběla,“ uvedl Šibor.

Opětovné zrušení povinnosti uchovávat a poskytovat údaje navrhla Ústavnímu soudu skupina poslanců. Argumentují zejména ochranou soukromí a osobních údajů. „Údaje, které se shromažďují, jsou velmi citlivé,“ uvedl za poslance advokát Jan Vobořil. Plošné shromažďování považují poslanci za nepřípustné, půlroční dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Podle Vobořila navíc neexistují dostatečné záruky proti zneužití dat.

Při případném zkrácení šestiměsíční lhůty pro uchování dat by bylo podle Bradáčové vhodné doplnit právní úpravu jiným institutem, například „zmražováním dat“. Předběžné opatření by nařídilo operátorům, aby konkrétní data pro policii „zmrazili“ a uchovali. Bradáčová zdůraznila, že provozní a lokalizační údaje jsou důležité i pro partnery v zahraničí při vyšetřování drogové kriminality, obchodu s lidmi či zbraněmi, ale také terorismu.

(čtk, epa)