Ministerstvo obrany minulý týden zahájilo jednání s potenciálními uchazeči o dodávku 210 bojových vozidel pěchoty pro českou armádu. Hodnota kontraktu je cca 52 miliard korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) řekl, že chce, aby se do subdodávek a návazných prací zapojily firmy českého obranného průmyslu nejméně ze 40%. Preferuje však státní Vojenský opravárenský podnik, který dle hlasů kritiků není konkurenceschopný. Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu zřídila Sekci lokalizace průmyslové spolupráce, která sdružuje firmy, které by mohly být do subdodávek zapojeny. Průmyslníci chtějí ohlídat, aby české firmy byly skutečně do největší armádní zakázky v historii zapojeny.
Všichni čtyři uchazeči o zakázku na nová bojová vozidla pěchoty, které chce ministerstvo oslovit, organizují průmyslové dny a cesty pro české firmy a uzavírají memoranda o spolupráci. Účelem je ukázat ochotu k přenosu zakázek do českého průmyslu, jedná se ale o právně nezávazné dokumenty bez termínů, konkrétní spolupráce a cenových nabídek.
Například Zástupci Dynamics European Land Systems (GD) v loni v létě cestovali po několika českých krajích, aby se setkali s představiteli různých českých státních i soukromých průmyslových podniků a jednali s nimi o možné budoucí spolupráci. Jejich obrněnec ASCOD 2 už totiž na rozdíl od konkurentů součástky vyrobené českým průmyslem obsahuje. Jedná se například o moderní přední i zadní světla, která vyvinula a vyrobila společnost Ray Service ze Starého Města u Uherského Hradiště. Při své letní tzv. industrial tour, manažeři GD navštívili tři české průmyslové regiony (Pardubický kraj, Moravskoslezský kraj a Zlínský kraj), kde jednali se stávajícími dodavateli a zároveň se jejich prostřednictvím seznamovali s novými potenciálními partnery, a hledali další možnosti, jak český průmysl využít.
Poradce společnosti Rheinmetall – bývalý náměstek ministra obrany Michael Hrbata uvedl, že firma chce, aby jejich Lynx pro českou armádu byl co nejvíce český. „Vyjednáváme s řadou firem, které by s námi mohly spolupracovat. Jmenovat mohu například VOP CZ, Česká zbrojovka, Interlink, skupina CSG, Meopta a další,“ řekl Ekonomickému deníku Hrbata.
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ale upozorňuje na to, že všechna tato vyjednávání a podepisování memorand jsou právně nezávazná. Podle Pavla Trubačíka, předsedy Sekce lokalizace průmyslové spolupráce AOBP, přitom zahraničním firmám nic nebrání uzavřít s českými dodavateli smlouvy o smlouvě budoucí, které již obsahují tvrdý závazek ke spolupráci.
Do Sekce lokalizace průmyslové spolupráce AOBP již vstoupili například zástupci firem CSG, Meopta, VR Group a Ray Service. „Cílem práce naší sekce je, aby se nezávazná memoranda o spolupráci proměnila v reálné kontrakty pro české subdodavatele. V případě rekordní zakázky na BVP nám doposud není znám žádný kontrakt s českým průmyslem. V případě rekordní zakázky na BVP by se přitom mohlo jednat o přímé kontrakty pro český průmysl s vítězným dodavatelem v objemu několika miliard korun. Ministerstvo obrany zatím řešilo hlavně zapojení svého státního podniku VOP CZ, ale z pohledu naší sekce je nutno věnovat pozornost celému českému obrannému průmyslu a jeho schopnostem se do výroby BVP zapojit,“ uvedl Trubačík
Odborné odhady říkají, že hodnota zakázek pro české firmy by se mohla pohybovat okolo 20 miliard korun. V této souvislosti AOBP upozorňuje, že některé zahraniční firmy nepřesně komunikují o průmyslové spolupráci jako o procentech výroby, které do českého průmyslu přenesou. Realitou je, že stoprocentní přenos výroby BVP není možný, protože český průmysl nevyrobí speciální ocel pro korbu, podvozek vozidla, motor s převodovkou či kanón pro zbraňovou stanici.
„Pro český průmysl reálně je prostor kromě finální montáže a svařování koreb na dodávku některých subsystémů, např. optických přístrojů, hasicího systému, kabeláže, speciálních sedaček či řadu strojírenských součástí,“ řekl k tendru Jiří Hynek.
Vedení ministerstva a armády stále prosazuje spolupráci přes státní Vojenský opravárenský podnik, i přes dřívější kritiku
Podle vyjádření ministerstva obrany z minulého týdne bude integrátorem zapojení českého obranného průmyslu do výroby vozidel a zároveň gestorem jejich logistické podpory po celou dobu používání armádou bude státní podnik VOP CZ. „Česká republika a armáda tak získají potřebnou soběstačnost při logistické podpoře vozidel a tím i záruku jejich vysoké bojeschopnosti,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
Přitom právě tento postup kritizovala meziresortní skupina právních expertů. Podrobně jsme o tom psali v textu Podpora českého zbrojního průmyslu ze strany státu? Zatím jen proklamace.
„V dnešní době nemůžete nařídit dodavateli, kde má svůj nový stroj servisovat. Kdyby nakrásně postavil celou továrnu včetně servisu v Česku, tak by podmínku obrany nesplnil,“ řekl k tomu už loni jeden z lidí pohybujících se ve zbrojním průmyslu. „Dostali jsme takovou informaci, že propojit samotný nákup s kontraktem na údržbu a opravy nelze,” vysvětlil jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany. „Pro nás je to přitom jedna z priorit, abychom měli zaručený provoz a neopakovala se situace, která nastala u pandurů,” přiblížil pro server euro.cz důstojník z generálního štábu.
Zatímco loni jsme psali o tom, že armádní plánovači chtějí, aby zapojení domácího strojírenského průmyslu bylo alespoň 20%. Minulý týden už mluvili nejvyšší představitelé ministerstva a armády o minimálně 40%. „V prvním kole vyzveme firmy k účasti na výběrovém řízení. V druhém kole obdržíme předběžné nabídky a poté vyhodnocení finálních nabídek. Každá ze společností bude povinna poskytnout zadavateli vzorek, tedy v tomto případě jednotlivý typ, se kterým se hlásí do tendru. Odborný tým poté posoudí, zda splňují všechny zadané parametry,“ dodal pověřený náměstek ministra obrany. Smlouva bude poté podepsána mezi stranami Ministerstvo obrany a dodavatel a dodavatel a státní podnik VOP CZ, čímž se zajistí požadovaný minimálně 40% podíl domácího obranného průmyslu, transparentnost celé zakázky a zároveň i servis,“ uvedlo ministerstvo obrany ve zmiňované tiskové zprávě.
Kritici tohoto postupu přitom upozorňují na to, že Státní strojírenský podnik je přitom ve ztrátě (rok 2017– 60 milionů korun) a navíc plní minimum zbrojních zakázek a většinu jeho tržeb tvoří ztrátový civilní program. Podle odborníků z branže je firma nekonkurenceschopná, protože za hodinovou práci dělníka požaduje absurdní sazby. Ministerstvo by se proto nemělo vázat jen na tento státní podnik, ale využít kapacit, které domácí zbrojní průmysl nabízí.
Jiří Reichl, Ekonomický deník
