Ministerstvo ve zprávě uvádí, že resort využívá produkty společnosti Microsoft historicky Foto: archiv

Ministerstvo muselo zrušit zadávací řízení na insolvenční rejstřík eISIR, vyvolalo stovky otázek a chaos

Ministerstvo spravedlnosti zrušilo zadávací řízení na vývoj a implementaci nového insolvenčního rejstříku eISIR. Důvodem je nesprávně zvolený typ řízení ministerstvem jako zadavatelem a nezvládnutá zadávací dokumentace. Stovky otázek, které ministerstvu k zadání došly, vyvolaly prodlužování lhůty pro podání  a následně vyústily v rozpory v odpovědích, nepřehlednost a chaos, oznámilo ministerstvo ve středu 10. dubna 2019.

O přípravě nového insolvenčního rejstříku eISIR a jeho nezbytnosti Česká justice opakovaně informuje. Nový rejstřík eISIR je součástí projektu justice 2020 a Česká republika na něj získala 177 milionů korun od Evropské unie. Spoluúčast českého státu činí 42 milionů korun. Rejstřík měl být hotov do konce roku 2019.

Ve středu 10. dubna 2019 však zadavatel vydal oznámení, že zadávací řízení 8. dubna 2019 zrušil. Součástí oznámení je obsáhlé odůvodnění: „Zadavatel od zahájení zadávacího řízení obdržel do dnešního dne 33 žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace se zhruba 200 dotazy směřujícími k vysvětlení jednotlivých částí zadávací dokumentace včetně smlouvy a dvoje námitky proti zadávacím podmínkám s požadavkem na zrušení zadávacího řízení. Z vysokého množství dotazů jednoznačně vyplývá, že dodavatelé spatřují značnou nejasnost zadávacích podmínek zejména v nastavení funkčních požadavků, specifikaci systému i v některých ustanoveních smluv (např. součinnost objednatele, licence, vztah obou smluv v souvislosti s požadavkem na pojištění a bankovní záruky). Směřování podaných dotazů donutilo zadavatele zamyslet se nad tím, zda byly podmínky zadávacího řízení vydefinovány jasně, srozumitelně a v podrobnostech nezbytných pro podání nabídky do otevřeného řízení,“ uvádí se v odůvodnění kroku ministerstva.

„Zadavatel k tomuto také uvádí, že množství dotazů a jejich pracné zodpovídání, které mělo mnohdy za následek prodloužení lhůty pro podání nabídek, zároveň činí zadávací podmínky nepřehledné a pro všechny těžko uchopitelné, a to i s ohledem na možné rozpory v rámci jednotlivých vysvětlení zadávací dokumentace,“ píše dále ministerstvo ke svému zadávacímu řízení s tím, že jako problematický se například ukázal zamýšlený licenční model.

Zadavatel: Chybná byla volba řízení i zadávacích podmínek

Podle dokumentu nebyly také v zadávací dokumentaci popsány dostatečně požadavky na bezpečnostní řešení. Ministerstvo rovněž podle svých slov dospělo k závěru, že celé zadávací řízení bylo nesprávně založeno. „V průběhu zadávacího řízení se z pohledu zadavatele ukázalo, že povaha a složitost Veřejné zakázky či požadované právní a finanční podmínky jsou natolik komplikované, že Veřejnou zakázku nelze zadat bez předchozího jednání. S ohledem na výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že by v tomto konkrétním případě bylo vhodnější zvolit takový druh zadávacího  řízení, který umožňuje o nabídkách jednat,“ uvádí se v odůvodnění.

„Pochybení zadavatele tedy na základě výše uvedeného spočívá v tom, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 a § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ, když stanovil zadávací podmínky, které nejsou stanoveny tak, aby v dostatečné míře v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele umožnily podat dodavatelům nabídky, které jednak odpovídají požadavkům zadavatele a jednak umožňují podat vzájemně porovnatelné nabídky, a to mj. i v souvislosti s použitím otevřeného zadávacího řízení. V této souvislosti se tak jeví jako chybná i samotná volba druhu zadávacího řízení,“ uvádí doslova ministerstvo spravedlnosti jako zadavatel.

Proto ministerstvu spravedlnosti nebývá, než zadávací řízení zrušit, vyplývá z dokumentu: „V současné fázi zadávacího řízení nemůže zadavatel přijmout jiné nezbytné a přiměřené opaření k nápravě výše uvedeného pochybení a ze zpětného pohledu nevhodně zvoleného druhu zadávacího řízení, než zrušení stávajícího zadávacího řízení v souladu s ustanovením § 49 odst. 1 ZZVZ, upravit zadávací podmínky, kde bude moci plně reflektovat všechny obdržené dotazy s ohledem na upravené své vlastní požadavky týkající se předmětu Veřejné zakázky a následně zahájit nové zadávací řízení v takovém druhu zadávacího řízení, u kterého je možné jednat s jeho účastníky,“ uzavírá ministerstvo spravedlnosti dokument.

Irena Válová