Bilance ministerstva spravedlnosti: Tři výměny ministra a nedokončené zákony

Marie Benešová přichází na Ministerstvo spravedlnosti Foto: MSP

Ministerstvo spravedlnosti poslalo za první rok fungování koaliční vlády ANO a ČSSD do připomínkového řízení několik zákonů, které kabinet slibuje v programovém prohlášení – například zákon o hromadných žalobách, o regulaci lobbingu, o ochraně oznamovatelů či novelu zákona o státním zastupitelství. Kritici mu vytýkají tři výměny na postu ministra či nedostatečné kroky v problematice exekucí. V souvislosti s oblastí spravedlnosti poukazují také na to, že vláda má trestně stíhaného premiéra.

Po odchodu Roberta Pelikána ministerstvo krátce vedla Taťána Malá (oba ANO), následně se funkce ujal úředník Jan Kněžínek a po něm Marie Benešová (oba za ANO). Šéf opoziční ODS Petr Fiala uvedl, že obviněný premiér Andrej Babiš (ANO) podlomil výměnou Kněžínka za Benešovou důvěru v nezávislou justici a v právní stát.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný míní, že opakované změny ministrů poznamenaly působení ministerstva. „Proto se mnoho záměrů nepodařilo dotáhnout do konce. Navíc každý z ministrů měl vcelku odlišné cíle a odlišné bylo i vedení resortu,“ napsal.

Časté výměny ministrů se na práci úřadu podepsaly i podle místopředsedy STAN Jana Farského. „Za ten rok dokázalo ministerstvo prosadit z větších zákonů jen novelu insolvenčního zákona, která ale bohužel zůstala na půl cesty. Blízko je ukončení projednání zákona o znalcích, ostatní zákony jsou pouze v počátcích,“ zrekapituloval.

Nejnověji ministerstvo odeslalo do připomínek očekávanou novelu zákona o státním zastupitelství, která ruší odvolatelnost nejvyššího státního zástupce vládou bez udání důvodu. Opozice však Benešovou kritizuje mj. za to, že se změnami se počítá až od roku 2022.

V programovém prohlášení je i dokončení prací na novém trestním řádu a novém civilním řádu soudním. S předložením kodexů nicméně ministerstvo počítá až v dalším volebním období. Do té doby chce trestní řád prodiskutovat s odbornou veřejností a jeho prvotní verzi dodělat na sklonku roku 2020. Pracovní skupina k civilnímu řádu nyní řeší připomínky, které došly k návrhu jeho tezí.

U návrhu zákona o hromadných žalobách ministerstvo aktuálně vypořádává připomínky a uvedlo, že je „připraveno hledat kompromisy“. Koncept má řadu kritiků, například podnikatelé se bojí jeho zneužití ke konkurenčnímu boji.

Zákon o regulaci lobbingu i zákon o ochraně whistleblowerů narazily v Legislativní radě vlády (LRV). První muselo ministerstvo přepracovat a v dubnu ho vládě předložilo znovu, u druhého LRV přerušila projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice.

Právník z české pobočky Transparency International Petr Leyer se domnívá, že u protikorupčních témat velký posun nenastal. „Podle školního známkování bych dal asi 4-,“ napsal ČTK. Příprava zákonů o lobbingu a whistleblowingu je podle něj velice pomalá a k návrhům lze mít řadu výhrad. Upozornil, že lobbing má být regulován pouze v legislativním procesu, nikoliv v jiných rozhodovacích procesech. Ochrana oznamovatelů pak nezahrnuje stážisty či dobrovolníky.

Ohledně exekucí vláda slíbila, že zváží vhodnost alternativ k zavedení principu jeden dlužník – jeden exekutor. S principem počítá novela exekučního a občanského soudního řádu, kterou ministerstvu vrátila LRV. Úřad ji nyní po přepracování předložil znovu k projednání, od změny si slibuje především snížení nákladů exekuce.

Podle Farského ministerstvo v otázce exekucí „zcela selhalo“. „V České republice máme cca 200.000 nezákonných exekucí, které jsou pořád vymáhány. Ministerstvo o nich ví, premiér se dokonce po tlaku přihlásil k tomu, že je bude řešit, ale zatím žádné reálné kroky pro pomoc těmto lidem neudělali. Několik set tisíc lidí je tak postiženo vymáháním nezákonných exekucí. To by v právním státě nemělo být možné,“ konstatoval.

V justici Kněžínek loni vyjednal navýšení platů nesoudcovského personálu. Podle právníka Leyera to byl nevyhnutelný krok, protože hrozila paralýza činnosti soudů a státních zastupitelství. „Navyšování platů musí pokračovat, abychom někdy dospěli k tomu, že osoby v důležitých pozicích, které se podílejí na výkonu spravedlnosti, budou náležitě zaplaceny a nebudou odcházet,“ upozornil.

Co se týče vládou slibovaného pokračování elektronizace justice, hlavní zakázka na elektronický spis a elektronický rejstřík byla zrušena a ministerstvo počítá s novým vyhlášením na přelomu letošního a příštího roku. Justice se týká i aktuálně připomínkovaná novela zákona o soudech a soudcích, která chce od roku 2021 podrobněji upravit výběr soudců a předsedů soudů.

(čtk)