Státní zastupitelství půjde po předsudečné nenávisti, žádá možnost nasadit odposlechy bez soudu

Po lidech šířících na internetu předsudečnou nenávist půjdou spolu s policisty intenzivně státní zástupci. Čistý extremismus sice klesá, ale nahrazují ho urážky a nenávist na internetu. Nejčastějšími trestnými činy jsou hajlování, prezentace závadového tetování nebo právě výroky na internetu. Terorismus v ČR mírně roste a státní zastupitelství naléhavě potřebuje změnit zákon tak, aby v případě hrozby teroristickým útokem nebo během něho mohlo nasadit domovní prohlídky a odposlechy ihned se souhlasem státního zástupce bez soudu.

Vyplývá to z čerstvé Výroční zprávy o činnosti státního zastupitelství. Česká justice o obsahu zprávy opakovaně informovala. Zavedení výrazu předsudečná nenávist a dokumenty ministerstva vnitra o jejím potírání schválila už letos v dubnu vláda, jak Česká justice rovněž informovala.

Předsudečné nenávisti se podle definice ministerstva vnitra může dopustit každý, jak rovněž už dříve informovala Česká justice. Osoby, které se tohoto činu dopouštějí, „neusilují o okamžité zničení demokratického systému, ale postupně ho oslabují“, nerespektují koncept základních lidských práv, podněcují k nenávistným aktivitám další osoby, šíří strach ve společnosti, štěpí společnost, vyvolávají v ní antagonismy, zlehčují osudy obětí totalitních režimů a obětí nenávistně motivované trestné činnosti. Při komunikaci s veřejností využívají dezinformace a konspirační teorie a stávají se nástrojem vlivového působení zemí a skupin, která nerespektují principy pluralitní demokracie.

Extremismus klesá, urážky a nenávist rostou

Podle poslední Výroční zprávy o činnosti státního zastupitelství počet trestných činů spáchaných z „rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek“ roste. „Z údajů policejní statistiky plyne, že v roce 2018 bylo Policií ČR zjištěno 179 trestných činů s extremistickým podtextem. V meziročním srovnání došlo k nárůstu zjištěných extremistických činů o 26. Z výše uvedených trestných činů bylo objasněno 59,8 % tj. 107 (v roce 2017 to bylo 66,7 %, tedy 102 trestných činů),“ stojí ve Zprávě.

Zatímco extremismus v ČR klesá, urážky a nenávistné výroky na internetu narůstají, vyplývá ze Zprávy: „Nejčastějšími trestnými činy v oblasti extremismu jsou případy tzv. hajlování, prezentace ,závadových´ symbolů na oblečení či jejich nasprejování na budovy, resp. veřejná prezentace závadových tetování, nenávistné výroky publikované na internetu, rasově motivované urážky apod. Lze pozorovat pokles ,čisté´ propagace extremistických hnutí směřujících k potlačení práva a svobod člověka, který je však vyvážen nárůstem nenávistných výroků na internetu, a to zvláště na sociálních sítích,“ uvádí se k číslům ve Zprávě doslova.

Nenávist míří na ty, kdo souhlasí s přijímáním uprchlíků

Podle Zprávy se nenávistné projevy, které byly dříve zaměřeny zejména vůči Romům, částečně přesunuly vůči muslimům a imigrantům a „směřovaly i vůči osobám, které se k přijímání a pomoci uprchlíkům stavějí vstřícně“. „Rovněž se mírně zvyšuje počet fyzických útoků vůči osobám s odlišnou barvou pleti a muslimům, prozatím však naštěstí bez fatálního následku,“ uvádí Zpráva k číslům  a dodává příklady. „Ve věci OSZ v Příbrami bylo vedeno trestní stíhání proti obviněnému P. M. proto, že prostřednictvím internetu a na svém facebookovém profilu hrubě urážel, komentoval, sdílel internetové příspěvky a články, nahrával a šířil obrazový materiál v úmyslu hanobit a urážet romské a židovské etnikum, černošskou rasu, a vzbudit nenávist k těmto skupinám osob, přičemž veřejně schvaloval nacistické a komunistické genocidium a zločiny proti lidskosti,“ popisuje Nejvyšší státní zastupitelství ve Zprávě jednání člověka, který za to „dostal“ roční trest s podmínkou na tři roky.

Zpracovatelé Výroční zprávy pak lidem vzkazují, že se velmi mýlí, když si myslí, že za výroky na internetu nemohou být trestně stíháni se všemi důsledky: „Je nutno změnit laickou představu, že výroky uveřejněné na internetu nemohou být trestněprávně postižitelné. Již nyní lze přitom zaznamenat nárůst počtu stíhaných resp. odsouzených osob za nenávistné trestné činy. V tomto směru je rovněž důležitá spolupráce s představiteli Ministerstva vnitra, Policie ČR a neziskovým sektorem, která již byla navázána,“ uvádí se v aktuální  Výroční zprávě doslova.

Prohlídky, sledování, odposlechy ihned, souhlas soudu až poté

K terorismu pak státní zastupitelství loni získalo zásadní poznatek, totiž že je třeba změnit legislativu ve prospěch akceschopnosti státních zástupců: „Po vyhodnocení průběhu cvičení byla potvrzena naléhavá potřeba vypořádat se s existujícími nedostatky právní úpravy. Zejména je nutné, aby nasazení vybraných procesních úkonů (domovní prohlídka, odposlech a záznam telekomunikačního provozu, sledování osob a věcí) v případě bezprostředně hrozícího, probíhajícího či dokonaného teroristického útoku bylo policejnímu orgánu umožněno provést ihned po souhlasu státního zástupce s tím, že získané důkazy by byly použitelné, pouze pokud by tento postup byl následně schválen soudem,“ uvádí se ve Zprávě doslova. Poznatek vyplynul ze společného cvičení NSZ, obou vrchních státních zastupitelství, NCOZ a BIS na přelomu října a listopadu.

Podle Zprávy se „mírně se zvyšuje počet trestných činů teroristického charakteru, ovšem ve většině případů se jedná o podporu a propagaci terorismu (§ 312e tr. zákoníku) a vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f tr. zákoníku). Ke konci roku byly podány obžaloby ve dvou věcech teroristického útoku (§ 311 tr. zákoníku). „První se týká slovenského občana žijícího v Praze, který konvertoval k radikální verzi islámu, začal shromažďovat výbušniny a připravoval teroristický útok. Druhý je případ českého penzisty, který vykolejil vlak a předstíral, že se jedná o útok islamistů, čímž chtěl zvýšit odpor veřejnosti k uprchlíkům a muslimům,“ uvádí se doslova ve Zprávě.

Státní zástupci se budou muset školit v předsudečné nenávisti

Že vedení státního zastupitelství bere šíření předsudečné nenávisti i mírný nárůst teroristických činů v ČR vážně, lze vyvodit  i z přílohy – Zprávy o činnosti národního korespondenta pro boj proti terorismu a trestným činům spáchaným z nenávisti za rok 2018. Zprávu předkládá státní zástupce odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství a současný prezident Unie státních zástupců Jan Lata.

Podle zprávy  Jana Laty je radikalizaci, šíření předsudečné nenávisti na internetu i terorismu v ČR věnována maximální pozornost: Projektů s těmito tématy se loni účastnili mimo jiné i komisařka Věra Jourová, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a jeho náměstci Igor Stříž a Pavel Pukavec. Společných porad se státními zástupci se pravidelně  účastní zástupci NCOZ i BIS. Letos se podle zprávy uskuteční série školení státních zástupců k předsudečné nenávisti ve spolupráci s nadnárodní organizací Office for Democratic Institutions and Human Rights.

Irena Válová