ÚS se postavil za právní stát, řekl bývalý člen soudu Balík

Balík působí na katedře právních dějin plzeňské fakulty od roku 1996 Reprofoto: ČT

Ústavní soud (ÚS) se dnešním nálezem postavil za tradiční zásady demokratického právního státu, řekl novinářům advokát Stanislav Balík. Do Brna přijel jako právní zástupce jedné ze skupin senátorů, vyslechl si tak nález, kterým soud zrušil daň uvalenou na finanční náhrady v církevních restitucích. Ještě jako ústavní soudce byl Balík zpravodajem nálezu, jímž soud v roce 2013 potvrdil platnost majetkového vyrovnání s církvemi, tedy právní normy, na jejímž základě se v současnosti finanční náhrady vyplácejí.

Balík ocenil, že se většina jeho nástupců u ÚS postavila za principy právní jistoty a legitimního očekávání, za demokracii a právní stát.

„Kdyby to ÚS zamítl, příště by mohl být na paškále někdo jiný, mohli by se znelíbit jednou skauti, podruhé amatérští hudebníci, potřetí fotbalisté a mohlo by se tímto způsobem ‚danit‘ cokoliv, kde by se nechtělo, aby se to provozovalo,“ řekl Balík. Sám zdůraznil uvozovky u slova „danit“.

Ústavní soudci totiž podle Balíka prohlédli „věrolomnost“ navrhovatelů zákona o zdanění finančních náhrad. Na jednu stranu sice mluvili o dani, sami ale v důvodové zprávě napsali, že je to jediný způsob, jak dosáhnout snížení příspěvku církvím.

Podle Balíka se ukázalo, že ÚS je skutečně ochráncem ústavnosti, nikoliv nějakou třetí komorou parlamentu. „Bylo argumentováno ústavněprávně, nikoliv politicky, ta věc byla protiústavní bez ohledu na to, jakých aktérů se to týkalo, a v tom ÚS ukázal, že se dokáže držet té role a z té role nikterak nevybočuje,“ řekl Balík.

ÚS podle advokáta vyslal signál, že si uvědomuje podstatnou roli církví ve společnosti. Je prý třeba si uvědomit, kde všude církve pomáhají státu.

„Je absurdní, že jsou tu tací, kteří církev nenávidí, a potom se nechávají oddávat v kostele, chodí na zádušní mše a jsou léčeni zdravotními sestrami, které jsou řeholnice. To přece je schizofrenní situace,“ uvedl Balík.

Zdanění finančních náhrad z církevních restitucí prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu, novela měla vstoupit v účinnost 1. ledna 2020.

(čtk)