Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

Polská vláda prosadila v parlamentu zákon, který snížil do té doby jednotný důchodový věk soudců ze 67 let u mužů o dva a u žen o sedm roků Foto: flickr.com

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

„Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci,“ uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak „nelze odročit něco, co už skončilo“.

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že „nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu“.

Zpochybnění nezávislosti rady totiž zároveň zpochybňuje i nové disciplinární kolegium nejvyššího soudu, jehož členy jmenoval prezident na návrh rady. Tento nový kárný orgán má rozhodovat o penzionování soudců, a to i z nejvyššího soudu.

Minulý měsíc ale Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že polský nejvyšší soud musí ověřit nezávislost svého nového kárného orgánu. Podle unijního soudu nezávislost členů disciplinárního kolegia není zpochybněna tím, že je jmenuje prezident. Tuto nezávislost je však třeba prověřit s ohledem na fakt, že hlavě státu navrhuje soudce kárného orgánu soudcovská rada. Tu vybírá parlament, kvůli čemuž je podle kritiků rada závislá na vůli polské vlády disponující většinou poslanců.

Polský nejvyšší soud by při zkoumání nezávislosti kolegia měl podle unijního soudu vzít v potaz okolnosti, „za kterých byli členové nové Národní rady soudnictví určeni“ a jak „plní svou úlohu chránit nezávislost soudů a soudců“.

Kvůli zákonům o nejvyšším soudu a soudcovské radě vede s Polskem téměř dva roky řízení Evropská komise, podle níž nové právní úpravy ohrožují nezávislost justice a vládu práva v zemi. Procedura může teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Polsku v Radě EU, avšak kvůli nutnému jednomyslnému souhlasu ostatních států a přislíbené maďarské podpoře polského postoje je tento závěr nepravděpodobný.

Nejvyšší soud nadále vede Malgorzata Gersdorfová, která byla jmenována ještě před příchodem PiS k moci. Pod tlakem EU ustoupila polská vláda od pokusů donutit soudkyni k odchodu do penze. PiS se nicméně podařilo do čela ústavního soudu, který rozhoduje o platnosti zákonů, prosadit soudkyni, o které předseda PiS hovoří jako o „blízké přítelkyni“, poznamenal Reuters.

(čtk)