První případ pro nejvyšší evropskou žalobkyni Köveisovou: vyšetřování výstavby bulharských silnic

Laura Codruta Kövesiová z Rumunska Foto: Wikipedia

Ve své funkci je od října loňského roku. Svůj úřad teprve buduje, ale o agendu zřejmě nemusí mít obavy. Řeč je o historicky první nejvyšší evropské žalobkyni Lauře Codrutě Kövesiové.

Bulharská europoslankyně Jelena Jončeva je zřejmě první, kdo se obrátí na novopečenou šéfku evropských žalobců, Rumunku Codrutu Kövesiovou. Má prý už plné zuby toho, jak se v Bulharsku zachází s evropskými penězi při výstavbě tamních silnic a dálnic. Podle Jončevy se z každého v Bulharsku prostavěného eura ztratí v kapsách korupčníků čtyřicet až padesát centů.

„Problém je v tom, že Brusel kontroluje dokumenty, ale ne samotné silnice. Je třeba, aby se na skutečné kontroly vydal někdo z úřadu nejvyšší evropské žalobkyně. Skutečný stav postavených silnic musí být porovnán s jejich plány,“ uvedla Jončeva pro rumunský portál G4media.ro.
Podle ní sice Bulharsko všechny podmínky Evropské unie pro čerpání peněz formálně splňuje, realita je ale úplně jiná. Například se některé silnice musí opravovat už necelý rok po jejich dokončení.

Ta, která se ničeho nebojí

Codruta Kövesiová má tedy o agendu postaráno, aniž by její úřad ještě prakticky existoval. Začít má naplno fungovat do konce letošního listopadu a v současné době probíhá nábor jeho pracovníků včetně českého kandidáta na funkce řadového evropského žalobce. Tím by měl být někdo z trojice Petr Klement (český zástupce při úřadu OLAF), Petra Vítková (KSZ v Praze), Tomáš Skála (KSZ v Ústí nad Labem), jak Česká justice informovala  loni v dubnu. Zástupce každé členské země EU musí vybrat Rada Evropské unie.

Šestačtyřicetiletá Kövesiová má za sebou ve službách justice velmi dlouhou a bohatou kariéru. Jako státní zástupkyně začala pracovat už v roce 1995 na státním zastupitelství ve městě Sibiu, které leží v centrálním Rumunsku. V květnu 1999 pak byla jmenována šéfkou sibiuské buňky Ředitelství pro vyšetřování organizovaného zločinu a terorismu. Po sedmi letech se stala nejvyšší rumunskou státní zástupkyní.

Ale ani to nebyl zdaleka vrchol její domácí profesní dráhy. V květnu 2013 stanula v čele Národního protikorupčního ředitelství. Během velmi krátké doby získala Kövesiová velký respekt, protože se při svém protikorupčním tažení nebála sáhnout do nejvyšších míst justičního systému i politiky.
Už v roce 2014 stíhal její úřad několik desítek rumunských starostů, pětici členů parlamentu, dva bývalé ministry a v neposlední řadě i bývalého premiéra.

Před soudem skončily také stovky soudců a státních zástupců. Nešlo však o žádnou střelbu naslepo. Podle listu The Guardian bylo devadesát procent z nich shledáno vinnými. O rok později Národní protikorupční ředitelství vyšetřovalo dalších dvanáct poslanců včetně ministrů, z nichž jeden ze svého ministerského postu zamířil rovnou do vazby. Zatčen byl také starosta Bukurešti.

Kövesi zřejmě bude řešit stavbu bulharských dálnic Reprofoto: youtube

„Před rokem 2005 nebyla rumunská justice nezávislá. To je důvod, proč neexistovala dostatečná ochota otevřít vyšetřování kauz, které zasahovaly do nejvyšších pater státních úřadů a politiky,“ uvedla před čtyřmi lety Kövesiová pro The Guardian. Národní protikorupční ředitelství se pod jejím vedením těšilo důvěře až šedesáti procent obyvatelstva, zatímco parlamentu věřil jen každý devátý Rumun.

Rumunské vládě navzdory

Jenže ne každému se úspěchy Kövesiové zamlouvaly. Začátkem roku 2018 tehdejší ministr spravedlnosti Tudorel Toader navrhl její odvolání z funkce. Kövesiovou mimo jiné obviňoval z příliš autoritářského a svévolného chování, zasahování do vyšetřování státních zástupců nebo podepisování nelegálních dohod s rumunskými tajnými službami.
Rumunský prezident Klaus Iohannis nejprve návrhu nechtěl vyhovět, jenže na základě rozhodnutí Ústavního soudu to nakonec učinit musel. Prezident totiž u návrhu na odvolání může posuzovat pouze jeho zákonnost, nikoli důvody, které k návrhu vedly.

A to byl zřejmě hlavní důvod, proč jmenování Kövesiové do čela Úřadu veřejného evropského žalobce proběhlo proti vůli rumunské vlády. Nicméně Kövesiová se mohla opřít o širokou podporu důležitých osob v Evropské unii. „Paní Kövesiová je perfektní volba,“ řekl portálu Politico.eu Juan Fernando López Aguilar, předseda Výboru pro občanské svobody Evropského parlamentu. „Má výborné profesní kompetence, bude jednou z nejmocnějších žen na vedoucích postech v Evropské unii,“ dodal.

Před Laurou Codrutou Kövesiovou tak stojí další profesní výzva. Má už jen necelý rok na to, aby svůj úřad, v jehož kompetenci bude zejména vyšetřování kauz týkajících se finančních zájmů Evropské unie, vybudovala. Vzhledem k jejím zkušenostem by to pro ni neměl být problém.
Kromě zajímavé práce může nabídnout i zajímavé peníze. Podle dosud zveřejněných výzev k přihlášení se do výběrových řízení se například zaměstnanci na pozici vyšetřovatelů mohou těšit na nejméně 5,5 tisíce eur měsíčně. Sama Kövesiová, která je zařazena do platové třídy AD15 si jen v základu přijde na 16 787 eur, tedy asi 425 tisíc korun měsíčně. Takové peníze by vicemistryně Evropy v basketbalu do šestnácti let házením na koš vydělávala jen stěží.

Petr Musil