Inspekce obvinila šéfa bývalého Grossova policejního týmu. Vyšetřoval kšeftování s byty v Brně

Příslušník GIBS Ilustrační foto: GIBS

Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila vyšetřovatele brněnské kriminální policie Vladimíra Machalu. Machala vedl před 15 lety tajný tým protikorupční policie s krycím názvem Mlýn, který vyšetřoval velmi citlivé kauzy. Existence tajného týmu se po jeho prozrazení ukázala jako značně problematická. Do médií prosákly poznatky o tom, že se informace z vyšetřování dostávaly k tehdejšímu ministrovi vnitra a posléze premiérovi Stanislavu Grossovi. Machala je aktuálně obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby kvůli případu kšeftování s obecními byty, který vyšetřoval.

Generální inspekce bezpečnostních sborů sdělila v půlce února nadporučíkovi brněnské kriminální policie Vladimíru Machalovi obvinění z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Machala do sdělení obvinění vyšetřoval kšeftování s obecními byty v Brně.

Nadporučík hospodářské kriminálky Vladimír Machala vyšetřoval od léta 2018 podvody s obecními byty v Brně. Policie kvůli nim obvinila bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Hubálka detektivové brněnské kriminálky zadrželi 18. června 2018.

Podle policie se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle prozatímních odhadů detektivů může vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.

Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize.

„Přišlo se na to tak, že město přidělilo byt, ale když tam noví nájemci přišli, už tam někdo bydlel,“ sdělil Ekonomickému deníku zdroj obeznámený s průběhem vyšetřování. Na Hubálka byla na začátku vyšetřování uvalena vazba, z ní byl později propuštěn, u soudu mu hrozí až desetiletý trest za mřížemi. „Ve vazbě se rozmluvil a do případu kšeftování s byty začal zatahovat i některé významné brněnské politiky,“ podotkl zdroj Ekonomického deníku.

Ekonomický deník se s Vladimírem Machalou spojil, aby se k případu vyjádřil, ale do telefonu nebyl ochotný mluvit. Žádost o jinou formu kontaktu Machala nevyslyšel.

Kamarád na „domovce“

Machala je obviněn z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Toho se měl dopustit, že o průběhu vyšetřování informoval dlouholetého kamaráda a rodinného přítele Pavla Kosmáka. Kosmák pracuje na jako šéf technického oddělení správy nemovitostí na radnici Brno-střed. Machala měl mít podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) informace o tom, že by mohl mít Kosmák zapojen do Hubálkových transakcí s obecními byty. Machala měl Kosmáka o průběhu vyšetřování informovat podle GIBS osobně, telefonem a prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp. Machala měl Kosmákovi předat informace o domovních prohlídkách i prohlídkách nebytových prostor. Machala měl dokonce Kosmáka pozvat jako takzvanou nezúčastněnou osobu na domovní prohlídku u Hubálka.

Na vysvětlenou, procesní předpisy vyžadují, aby při provádění některých úkonů státní mocí (například policií), kterými je zasahováno do osobnostních svobod, byla přítomna tzv. nezúčastněná osoba. V aplikační praxi se zejména orgány policie pro potřebu provádění úkonu, který je spojen s obligatorní přítomností nezúčastněné osoby, obracejí na obce, které vyšlou ke splnění uvedené povinnosti nejčastěji zaměstnance obecního úřadu.

Machala měl Kosmákovi umožnit, aby byl aktivním účastníkem domovní prohlídky v bytě Hubálka jeho manželky v Brně Bohunicích. Kosmák prý měl detektivovi posloužit jako konzultant v případu, kdy mu měl pomoci verifikovat, zda jsou zajištěné dokumenty při domovní prohlídce pravé, a jestli patří do agendy bytového odboru nebo správy nemovitostí městské části Brno-střed.

Radnice Brno-střed. Ilustrační foto: brno-stred.cz/

Machala měl prostřednictvím aplikace WhatsApp Kosmákovi také po výslechu Hubálka v létě 2018 sdělit, že proti němu vypovídal, a promluvil i o kauze Stoka, do které jsou zapleteni brněnští politici převážně kolem hnutí ANO. Dále jej měl Machala informovat o tom, že soud Hubálkovi zrušil jeden z vazebních důvodů. Vloni v únoru pak měl Machala Kosmákovi sdělit, že Hubálek o něm vypověděl, že měl dát Kosmákovi úplatek 10 tisíc korun za poskytnutí dokumentace k bytům, přepisovaným na nové nájemníky a za poskytnutí klíčů od volných bytů a garáží.

Vyšetřovatel šéfa Novy a velitel tajného týmu

Vladimír Machala vedl před patnácti lety utajovaný tým protikorupční policie s krycím názvem Mlýn. Existence tajného týmu se po jeho vyzrazení ukázala jako značně problematická. Tým vyšetřoval manipulace s prověrkami Národního bezpečnostního úřadu nebo aféru ve vojenské rozvědce.

Tým Mlýn také vyšetřoval kauzu někdejšího vojenského zpravodajského důstojníka Romana Lienera, který byl pod krytím vysazen v Bělorusku. Lienerův případ zpočátku vypadal jako jeden z největších špionážních skandálů v českých dějinách. Detektivové ho na základě informací z armádní tajné služby podezřívali z toho, že vyzrazoval tajné informace agentům bývalého východního bloku. Podle původních informací vojenské tajné služby a policejních vyšetřovatelů měl svojí nezákonnou činností armádu připravit také o téměř dva miliony korun. Od soudu nakonec odešel s podmínkou za podvod a zpronevěru 189 tisíc korun a opuštění armádní posádky v Moskvě. Liener od počátku vyšetřování tvrdil, že peníze předal běloruskému informátorovi tajné služby. S dovoláním k Nejvyššímu a stížností k Ústavnímu soudu neuspěl a obrátil se proto na štrasburský soud pro lidská práva.

Do médií v roce 2005 prosákly poznatky o tom, že se informace z vyšetřování týmu Mlýn dostávaly k tehdejšímu ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi (ČSSD). Pozdější premiér Gross si proto za zřízení týmu vysloužil řadu negativních ohlasů. Tým se v únoru 2005 přejmenoval z Mlýna na Vltavu a jeho činnost byla postupně utlumena.

Vladimír Machala v září roce 2005 od protikorupční policie odešel a nastoupil jako policejní analytik v Brně. Svůj odchod z elitní policejní složky odůvodnil rodinnými důvody. „Je to pravda. To není určitě žádný pokles, to zaprvé, a zadruhé, to je z rodinných důvodů. Protože se mi narodilo dítě a potřebuji být s rodinou v Brně, to je velmi jednoduché, potvrdil před patnácti lety autorovi článku.

Vladimír Machala také v roce 2001 vedl vyšetřování někdejšího generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Toho Machala podezříval z pokusu o poškozování věřitele, z kterého byl Železný později obžalován. Od soudu ale odešel nevinen. Pražský vrchní soud Železného zprostil obžaloby z pokusu o poškození věřitele – společnosti CME (Central European Media Enterprises) na jaře roku 2011. V odvolacím jednání dospěl k jinému závěru než rok před tím v říjnu pražský městský soud, který Železnému vyměřil tříletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu čtyř let a peněžitý trest tři milióny korun.

Jan Hrbáček

Text je převzat z portálu Ekonomický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Česká justice.