Městský soud v Praze řeší desítku žalob na mimořádná opatření

Andrej Babiš a Jan Hamáček v období nouzového stavu Foto: Úřad vlády

Pražský městský soud přijal do dnešního rána 11 žalob, které navrhují zrušení některého z opatření vydaných v souvislosti s nouzovým stavem. Jednu odmítl, ostatní doposud nevyřídil. Uvedla to mluvčí soudu Markéta Puci. Většina žalob směřuje primárně proti rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o zákazu volného pohybu osob a zákazu prodeje zboží a služeb. Další dvě žaloby míří přímo na vládu.

Soud může takzvané opatření obecné povahy zrušit jako nezákonné na návrh kohokoliv, kdo tvrdí, že byl opatřením zkrácen na svých právech. Vzhledem k tomu, že vláda i ministerstva sídlí v hlavním městě, je k projednání všech správních žalob směřujících proti jejich rozhodnutím příslušný právě Městský soud v Praze.

Většinu aktuálních návrhů podali jednotliví občané, v jednom případě se na soud obrátily dvě firmy. Mezi návrhy jsou dvě již dříve medializované žaloby na vládu. První, která usiluje o zrušení samotného nouzového stavu a souvisejících opatření, vznesli brněnští právníci Vendula a David Zahumeští. Druhou podal přeshraniční pracovník, jenž se domáhá zrušení omezení pro tzv. pendlery zaměstnané v Německu a Rakousku.

Jeden z dalších podaných návrhů, který míří proti opatřením ministerstva zdravotnictví, dnes ČTK poskytl advokát Jakub Kadlec z kanceláře Vilímková Dudák & Partners. Podle dvojice navrhovatelů byly razantní kroky spočívající v zákazu pohybu osob a zákazu maloobchodu uvedeny do praxe, ačkoli ministerská opatření nesplňují ani zcela základní formální požadavky, které na ně kladou platné právní předpisy, a navíc nebyla vůbec zdůvodněna.

První z navrhovatelů podniká v pohostinství, takže nyní nemůže provozovat svou činnost pod hrozbou citelné sankce. Do jeho provozovny se nemohou dostat zákazníci, na kterých je existenčně závislý. Druhý žalobce poskytuje ubytovací služby, což je nyní rovněž zakázáno. V textu opatření podle žalobců zcela chybí popis úvah, které by alespoň minimálně odůvodnily přijaté zákazy a omezení.

„Není vůbec zřejmé, proč se zákaz maloobchodního prodeje vztahuje například na železářství a prodej elektroniky, ale nikoli již na květinářství a prodej zahrádkářských potřeb. Stejně tak není zřejmé, proč se tyto zákazy vztahují na provozovatele stravovacích služeb, ale nikoli na závodní stravování. Není zřejmé, proč je umožněn pobyt v přírodě a parcích, když na některých cyklostezkách je naprosto běžný, ne-li větší provoz a zároveň je zakázán provoz venkovních sportovišť,“ konstatuje žaloba. Podotýká, že všechny uvedené podnikatelské i nepodnikatelské činnosti jsou přitom obsahově téměř totožné.

Žaloba zdůrazňuje, že ani za současné situace způsobené pandemií nelze ignorovat nezbytné právní požadavky. Ministerstvo přitom podle navrhovatelů do textů opatření „pouze otrocky kopíruje nespecifickou a ničím nepodloženou informaci o nepříznivém vývoji epidemiologické situace“.

Další z žalob, která se týkala opatření ministerstva zdravotnictví z 18. března o zákazu návštěv v nemocnicích, pražský městksý soud odmítl. Návrh podali partneři, kteří očekávali koncem března narození potomka a otec chtěl být u porodu v hořovické nemocnici. Soud vyšel z toho, že ministerstvo napadené opatření samo zrušilo dalším opatřením vydaným 27. března.

„Aby mohl soud návrhu vyhovět a napadené opatření obecné povahy zrušit, musí toto opatření obecné povahy existovat nejen v době podání návrhu, ale též v době rozhodování soudu ve věci samé. Rozhodovat o zrušení již zrušeného opatření nedává smysl,“ konstatoval soudce v usnesení, které má ČTK k dispozici. Následné žádosti páru u rozšíření původního návrhu nevyhověl, podle něj si žadatelé případně musejí podat nový samostatný návrh, který bude cílit na nové ministerské opatření.

(čtk)