Padl zákaz politických shromáždění, prvomájové protesty se mohou konat v rozestupech a rouškách

Vnitro se vyjádřilo ke konání veřejných shromáždění Foto: pixabay

Tradiční prvomájové protivládní demonstrace se mohou uskutečnit. Zákaz shromažďování byl jednak zrušen pro nezákonnost soudem a za druhé ho zrušila dalším opatřením sama vláda. Protestující však musí dodržet podmínky, za kterých se lze shromažďovat na veřejnosti: Pohybovat se ve skupinách nejvíce po deseti a zachovávat vzdálenost dva metry od jednotlivých skupin. Povinná rouška není zakrytí obličeje, nebrání identifikaci. Vyplývá to z aktuální informace ministerstva vnitra ke způsobu výkonu shromažďovacího práva občanů.

Podle stanoviska ministerstva vnitra je nepřípustné, aby byl zakázán výkon shromažďovacího práva občanů v době, kdy vláda povolila občanům hromadné nakupování v hobby centrech, pobyt skupin lidí na parkovištích před supermarkety, návštěvy úřadů a účast na bohoslužbách v patnácti členné skupině.  „Právo pokojně se shromažďovat je jedním ze základních lidských práv zakotvených v Listině základních práv a svobod (čl. 19), zároveň je tímto právem realizována svoboda projevu podle čl. 17 LZPS, jakékoli zásahy do těchto práv jsou možné pouze na základě zákonem predikovaných důvodů a v nezbytně nutné míře,“ uvádí svoji analýzu odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.

Vnitro dále popisuje, jak byl výkon tohoto práva vládou nejprve pozastaven a poté soudním rozhodnutím znovu zaveden a následně vládou usnesením z 23. dubna 2020 povolen za dodržení podmínek opatření.

Ještě v pondělí  27. dubna byla všechna nahlášená veřejná shromáždění na webu Magistrátu hl. m. Prahy škrtnuta až do září 2020, den poté seznam zcela zmizel.

Počet účastníků shromáždění po deseti není omezen

Podle ministerstva vnitra určením nezákonnosti vládního opatření zákaz shromažďování padl. Nový zákaz shromažďování vláda nevydala. Nové vládní opatření obsahuje jen podmínky, za kterých se lidé mohou shromažďovat na veřejnosti. „Usnesení vlády ze dne 23. dubna 2020 č. 452 o přijetí krizového opatření k omezení práva pokojně se shromažďovat a práva na svobodu pohybu a pobytu („krizové opatření vlády“) již žádný zákaz volného pohybu a pobytu na veřejně dostupných místech neobsahuje, stejně tak krizové opatření vlády výslovně nezakazuje konání veřejných shromáždění podle shromažďovacího zákona,“ uvádí se v informaci ministerstva vnitra.

„Krizové opatření vlády nařizuje pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu deseti osob, avšak toto omezení neznamená, že by na jednom veřejně dostupném místě (náměstí, park, ulice…) muselo být pouze 10 lidí současně, z dikce krizového opatření vlády je zřejmé, že předpokládá současný pobyt vícero lidí na jednom veřejně dostupném místě, přičemž i jednotlivé skupiny musí dodržovat vzájemný odstup 2 metry,“ uvádí se doslova v informaci bezpečnostního odboru.

Podle informace ministerstva vnitra je za současné právní úpravy a účinnosti krizového opatření vlády „tedy možné konat veřejná shromáždění podle shromažďovacího zákona bez toho, aniž by byl jakkoli omezován počet účastníků takového shromáždění, ovšem za dodržení dalších podmínek“. Na náměstí tedy může vyrazit množství skupin po deseti v rozestupech dva metry.

Rouška nebrání identifikaci, nezakrývá celý obličej

O jaké další podmínky jde? „Účastníci shromáždění jsou tedy povinni dodržovat stanovené maximální počty 10 osob v rámci jedné skupiny, rozestup 2m mezi těmito skupinami a další podmínky přijaté za účelem zvýšení ochrany zdraví a prevence před šířením infekční nemoci, zejména zákaz pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének,“ uvádí vnitro. „Uvedené podmínky platí jak pro stacionární shromáždění, tak pro pochody a průvody,“ dodává bezpečnostní odbor.

Vnitro rovněž poskytuje výklad k otázce nařízeného zahalení úst a nosu rouškou, které koliduje se zákazem zahalování obličeje podle shromažďovacího zákona, neboť zahalení protestujících ztěžuje jejich identifikaci.  „Od 1. 1. 2009 nesmějí mít účastníci shromáždění po celou dobu jeho trvání obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. Porušení této povinnosti je přestupkem na úseku práva shromažďovacího, za jehož spáchání  je možné uložit pokutu až do výše 15.000,- Kč. Skutečnost, že účastníci shromáždění mají obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, může být též důvodem k rozpuštění shromáždění,“ stojí na webu Magistrátu.

Podle ministerstva vnitra ale ani roušky nebrání protestům, protože nezahalují celý obličej, jak uvádí zákon: „Použití ochranných prostředků dýchacích cest není v rozporu s § 7 odst. 4 shromažďovacího zákona, na základě něhož nesmějí mít účastníci obličej  zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, protože se jedná o zvláštní povinnost všech osob pobývajících na veřejně dostupných místech, stanovenou mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 9. dubna 2020,“ uvádí vnitro.

Ohlašování a další povinnosti stále platí

Současný stav a povolení omezeného shromažďování nikterak nezbavují povinností svolatele demonstrací ani je nevyviňují, jak vyplývá z informace bezpečnostního odboru ministerstva vnitra, který doporučuje, aby příslušné úřady, kam budou svolatelé demonstrace ohlašovat, svolatele na nové skutečnosti upozornily: „Lze doporučit, aby v souladu s principem dobré správy Úřad svolavatele na tyto skutečnosti předem upozornil,“ stojí v informaci vnitra.

Informace ministerstva vnitra v plném znění je zde.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekNS nařídil projednat žalobu Kalouska na Babiše: Občané mají právo očekávat snahu politiků vystupovat na úrovni
Další článekSoudce Výborný odmítá podjatost při rozhodování o opatřeních proti koronaviru: Senát rozhodoval na základě svého nejlepšího svědomí
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.