Plénum Ústavního soudu Foto: Ústavní soud

Ústavní soud zítra po téměř čtyřech letech odpoví na stížnost senátorů na zákon o významné tržní síle

Zítra ráno vyhlásí Plénum Ústavního soudu nález k ústavní stížnosti, která u nejvyšší soudní instance „leží“ už téměř čtyři roky. Skupina senátorů v čele s tehdejší senátorkou za ODS Veronikou Vrecionovou ve stížnosti namítala, že je nevyvážený zejména směrem k obchodníkům. Rozhodnutí přichází v době, kdy i přes nesouhlas profesních komor ministerstvo zemědělství předkládá další novelu tohoto zákona do vlády.

Po téměř čtyřech letech se skupina senátorů zítra ráno dozví, jak se členové Ústavního soudu dívají na jejich stížnost na novelu zákona o významné tržní síle z roku 2016. Sedmnáct členů horní komory Parlamentu ji podalo v polovině září 2016. Jeden ze stěžovatelů, senátor Jaroslav Kubera, mezitím zemřel. Senátoři, které vedla tehdejší senátorka za ODS Veronika Vrecionová (ODS), dnes poslankyně Evropského parlamentu, ve stížnosti namítali, že je nevyvážený zejména směrem k obchodníkům. Označili jej za „ultimativní zásah do smluvní svobody“, který postihuje především dodavatele. Čtyřletá lhůta od příjmu stížnosti po její projednání je u Ústavního soudu velice výjimečnou. Průměrná rozhodovací doba je totiž 11 měsíců

Senátoři za hlavní nedostatky označili především:

  • nekoncepčnosti a nejasnosti některých ustanovení
  • vymezení samotného pojmu významné tržní síly, které dává možnost minimálně dvojího výkladu, což může narušit předvídatelnost jednání správního orgánu. Dále nejasné vymezení subjektu, který může významnou tržní silou disponovat, a vůči komu se posuzuje
  • nejasná formulace povinností v zákoně, což vyvolává množství domněnek a otázek. Vytváří se tak stav právní i praktické nejistoty ohledně rozsahu přikázaného, povoleného, resp. zakázaného jednání
  • šest příloh zákona, kde je uvedeno zhruba osmdesát skutkových podstat, což způsobuje nepřehlednost a špatnou orientaci v zákoně
  • nejasnost, zda lze ukládat některé formy sankcí a nepřesnost týkající se možnosti mimosankčního řešení případů

ÚS rozhoduje v době návrhu další novely

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu přichází v době, kdy ministerstvo zemědělství posílá do vlády další novelu zákona o významné tržní síle v návaznosti na loňské přijetí směrnice Evropské unie o nekalých obchodních praktikách. Přípravu textu novely doprovázely ostré diskuse a ministerstvo průmyslu a obchodu i profesní organizace doslova zasypaly úředníky ministerstva zemědělství zásadními připomínkami s tím, že novela jde proti samotné podstatě směrnice, kterou měla transponovat. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza tehdy návrh novely označil v rozhovoru pro Ekonomický deník za „paskvil“.

Novela „bez připomínek“ výhrady profesních komor zůstávají

Po řadě jednání na úrovni úřednické i politické včetně ministrů zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) byl návrh novely přepracován a ke schválení vládě ji nyní ministerstvo podle svých slov předkládá bez rozporu. Novela skutečně doznala řady změn včetně ustanovení, na něž se snesla největší kritika, jako byla například základní definice odběratele, který má významnou tržní sílu, nebo některé náležitosti smlouvy, včetně ujednání o uspořádání „nákupní akce“. Oproti původnímu návrhu ministerstvo také zrušilo zákaz množstevních slev, umožnilo sjednat platby za reklamu nebo doplnilo možnost mimosoudního řešení sporů. Výhrady některých profesních a obchodních organizací však zůstávají, což je zmíněno i v předkládací zprávě k novele.

Samo ministerstvo přiznává, že nereflektovalo reciproční zapracování možnosti zneužití tržní síly i ze strany dodavatele vůči odběrateli. Jinými slovy, aby návrh jednoduše v obchodním vztahu ochránil vždy tu slabší stranu bez ohledu na to, o koho se zrovna jedná. „Návrh působí dojmem, že změny pouze vycházejí vstříc některým podnikatelským skupinám namísto toho, aby usilovaly o vyvážené uspořádání vztahů mezi subjekty,“ napsala například ve svých připomínkách Hospodářská komora. Podobně se vyjádřilo i ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Podle ministerstva však s oboustranností nepočítá ani zmíněná směrnice. „Jednalo by se o vážný zásah do stávající koncepce zákona o významné tržní síle s těžko předvídatelnými důsledky,“ uvádí ministerstvo v překládací zprávě k novele.

Nemile překvapen je i Tomáš Prouza. „Tím, že ministerstvo na poslední chvíli ustoupilo od oboustrannosti pravidel, zavřelo oči před každodenní realitou, kdy velcí výrobci potravin zneužívají své silné pozice vůči menším prodejcům potravin,“ sdělil Ekonomickému deníku. „O to více oceňuji ministra Havlíčka, že v takto principiální věci neustupuje,“ dodal.

Novela zákona zatím na své projednání vládou stále čeká a bude tak jistě zajímavé sledovat, zda a jak se do ní promítne zítřejší nález Ústavního soudu.

Jiří Reichl, Helena Sedláčková

Text je převzat z portálu Ekonomický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Česká justice.