Soudce onemocněl, líčení kvůli Slovanské epopeji se odkládá

Slovanská epopej Foto: Wikipedia

Vedení Prahy sestaví komisi pro umístění Slovanské epopeje Alfonse Muchy v Praze. Místo vybere na základě analýzy, kterou pro město vytvořil Institut plánování a rozvoje (IPR). Obvodní soud pro Prahu 1 zároveň podle informací České justice odročil hlavní líčení ve sporu o Muchovo dílo.

S obrazy disponuje hlavní město Praha. Malířův vnuk John Mucha v žalobě tvrdí, že se město vlastníkem obrazů nikdy nestalo, protože nesplnilo autorovu podmínku vybudovat pro plátna samostatné výstavní prostory. Soud na minulém jednání Praze uložil, aby dokázala, že dílo čítající 20 velkých pláten tzv. vydržela. Obrazy jsou nyní v depozitáři Galerie hlavního města (GHM).

Praha stále nerozhodla, kde vybuduje vlastní sál pro umístění obrazů, zvažuje více možností. Za nejperspektivnější považuje Institut plánování a rozvoje (IPR) Pankrácké náměstí, objekt paláce Savarin v Praze 1 nebo ledárny v Braníku. U všech míst by se ale město muselo potýkat s problémy. Vedení Prahy nyní sestaví komisi, která má místo vybrat.
Členy týmu budou kromě politiků pražské koalice zástupci opozice, městských částí, odborníci či dědicové. Novinářům to dnes řekla pražská radní Hana Třeštíková (Praha Sobě) a Jaromír Hainc z IPR.

Cyklus tvoří 20 velkých pláten, která Mucha od roku 1910 maloval 18 let a věnoval je Praze s podmínkou, že město vybuduje pro plátna samostatné výstavní prostory. To se ale nikdy nestalo.

„Nyní sestavíme expertní skupinu, která bude pracovat se studií IPR a bude se snažit najít politickou i odbornou shodu. Potřebujeme najít místo, které je výhodné z hlediska financí i časového harmonogramu. V minulosti se návrhy objevovaly, ale vždy byly přehodnoceny a město udělalo krok zpět, tomu se chceme vyhnout,“ řekla Třeštíková.

Komisi povede koordinátor a bude mít výběr místa na starosti. Kromě finančního a časového hlediska budou návrhy umístění posouzeny také z pohledu rozvoje města nebo turismu, který chce vedení Prahy rozprostřít z centra do dalších městských částí. Konečné místo vybere rada města a schválí zastupitelé. Kdy se tak stane, není jasné.

Vybrané místo bude muset splňovat řadu parametrů. Mezi nimi například doporučenou 12metrovou vzdálenost pro sledování pláten či minimální výšku prostor, která je deset metrů. Součástí budovy musí být rovněž prostory pro pořádání dalších kulturních akcí.

Ze zvažovaných lokalit má Pankrácké náměstí výhodu snadné dostupnosti, leží mimo nejužší historické centrum a stavba by pomohla urbanisticky formovat náměstí, které tvoří především velký kruhový objezd. „Připravuje se studie zástavby. Je možné využít synergii s Kongresovým centrem Praha. Tady by se ale jednalo o dlouhodobou záležitost,“ řekl Hainc.

Využití Savarinu nebo ledáren naráží na problém, že objekty nepatří městu, ale soukromým vlastníkům. Majitelé prostory Praze sami nabídli. V případě Savarinu by bylo umístění proti záměru města rozprostřít turismus mimo centrum. „Tato lokalita je v centru, ale není úplně živá. Sice po ulici chodí hodně lidí, ale okolní domy jsou bez náplně a kulturním institucím se tam daří čím dál méně,“ řekla Třeštíková.

Kromě tří možností je mezi preferovanou sedmičkou také areál bývalé Pragovky, nádraží Vyšehrad nebo pozemek u stanice metra C Háje. Ve hře je rovněž v minulosti zvažovaná varianta vrchu Vítkova.

Zastupitelstvo loni schválilo pětiletou zápůjčku Moravskému Krumlovu, kde byly kdysi obrazy vystaveny. „Podle mých informací se dokončují práce. Během října by se měl zahájit zkušební provoz a pokud vše proběhne v pořádku, tak by se měla do konce roku přestěhovat,“ řekla Třeštíková.

Prvních 11 pláten epopeje bylo v roce 1919 vystaveno v pražském Klementinu a v letech 1920 až 1921 sklízela epopej úspěchy v New Yorku a Chicagu. Celá epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci v Praze a obrazy přešly pod správu GHMP. V roce 1933 byla plátna uložena do depozitáře. V roce 1963 byla opět vystavena na zámku v Moravském Krumlově. V roce 2011 obrazy tehdejší vedení Prahy odvezlo.

(epa, čtk)