Advokát Černý zpochybňuje argumentaci Ministerstva zdravotnictví kvůli opatření proti Covid-19

Tuzemské soudy řeší žaloby kvůli opatřením Foto: pixabay

Ministerstvo zdravotnictví ve sporu s advokátem Adamem Černým uvádí, že o Covidu-19 nemá znalosti, a proto postupuje cestou pokusů, které proto nemůže ve vydaných opatřeních úplně odůvodnit. Současně přiznává, že je v zoufalé situaci: Kroky proti koronaviru činí pod časovým tlakem, přičemž před vydáním opatření není možné shromáždit objektivizované podklady. Bez znalosti a řádných podkladů došlo k plošnému omezení obyvatel, kontruje advokát. K jeho námitce, že úřad nepublikuje opatření omezující ústavní práva občanů ani ve Sbírce zákonů, zdravotnictví vzkazuje: „Vygooglete“ si je na webu.

Vyplývá to z přípisu ministerstva Městskému soudu v Praze v rámci advokátem podané žaloby na plošný zákaz pohybu bez zakrytých ústa a nosu s výjimkami (K sp.zn. 18 A 58/2020). Plošný zákaz vydalo ministerstvo zdravotnictví 17. září 2020, den poté podal advokát Adam Černý návrh na jeho zrušení, jak Česká justice informovala.

Podle vyjádření ministerstva k návrhu Adama Černého, je požadavek na nikoli jen obecné odůvodnění ministerských opatření nerealizovatelný: „Odpůrce současně opětovně zdůrazňuje, že případný požadavek na odůvodnění napadených aktů v širším rozsahu je s ohledem na dynamičnost vývoje pandemie COVID-19 a poznatků o ní, jakož i množství kroků, které je v této souvislosti třeba přijímat, nerealizovatelný. Případné striktnější požadavky na odůvodňování přijímaných opatření za dané situace by prakticky znemožňovaly činění nezbytných kroků směřujících ke zpomalení postupu pandemie na území ČR pro samé odůvodňování jednotlivých opatření. Totéž lze říci i o případném rozsáhlém popisování v každém jednotlivém opatření, jak se v jednotlivých dnech vyvíjí extrémně dynamická situace spojená s COVID-19 a související nové odborné poznatky,“ vysvětluje Městskému soudu v Praze ministerstvo zdravotnictví.

Plošná omezení ústavních práv bez jistoty, bez znalosti

„V nynější krizové situaci, a zejména v jejích okamžicích, které předcházely vydání napadených aktů, je totiž nezbytné pod časovým tlakem a bez úplné znalosti všech detailů (zejména bez konkrétní znalosti o přesném stavu rozšíření viru v populaci, bez znalosti konkrétní patogenity jednotlivých druhů koronaviru SARS-CoV-2, bez znalosti konkrétních mechanismů přenosu viru a jeho slabin) činit kroky vedoucí ke zpomalení šíření viru SARS-CoV-2 v populaci a záchraně životů osob v ČR,“ uvádí doslova ve vyjádření ministerstvo zdravotnictví.

Podle ministerstva zdravotnictví nelze před vydáním opatření ani shromáždit relevantní podklady: „Před vydáním jednotlivých opatření naopak není možné na rozdíl od standardního správního řízení shromáždit úplné a zcela objektivizované podklady (a to rovněž proto, že se poznatky o viru SARS-CoV-2 dynamicky vyvíjejí). Míra nejistoty a vyšší míra rizika související s epidemií COVID-19 je způsobena i tím, že se vir postupně vyvíjí a mutuje, což mění jeho vlastnosti. Genetická informace koronavirů je totiž ve srovnání s jinými viry poměrně proměnlivá, což je jedním z důvodů selekcí různých variant viru. Zároveň se dynamicky mění rovněž poznatky o koronaviru SARS-CoV-2 a jeho vlastnostech,“ uvádí ve vyjádření k žalobě advokáta Černého ministerstvo zdravotnictví.

Advokát: Neznalost rozhodných skutečností není zákonem aprobovaná

Advokát Adam Černý na to reaguje v replice lapidárně: „Uvedeným konstatováním žalovaný v podstatě připouští, že při přijetí napadeného opatření omezujícího pohyb a pobyt osob sám neměl jasno v tom, jestli je takovéto opatření v rozsahu, ve kterém bylo přijaté nevyhnutelné, účelné a přiměřené k cíli, který jím má být dosažen. Bez znalosti těchto základních předpokladů pro zásah do základních práv přijal plošné opatření omezující obyvatelstvo.“

„Žalovaný svůj laxní přístup k odůvodnění napadeného opatření a svou neznalost skutečností rozhodných pro jeho přijetí považuje za zákonem aprobovaný s poukazem na zákonnou úpravu postupu přijetí opatření bez řízení o návrhu na opatření obecné povahy. Skutečnost, že zákon umožňuje přijetí takovéhoto opatření bez předchozího řízení, však neznamená, že žalovaný by byl oprávněn jej přijat bez znalosti a posouzení rozhodných skutečností odůvodňujících jeho přijetí. Takováto interpretace absence řízení o návrhu na opatření povahy je nepřijatelná,“ uvádí ve vyjádření advokát Adam Černý.

Zdravotnictví: Opatření úřad zašle úřadu, ten ho na 15 dní vyvěsí

Zcela odmítavě se ministerstvo zdravotnictví staví k té části žaloby advokáta, ve které upozorňuje, že ministerstvo zdravotnictví opatření obsahující plošná omezení pohybu a práva na soukromí nepublikuje ani ve Sbírce zákonů ani nevyvěšuje na úředních deskách obcí, ačkoli informování občanů o platném právu je základem právního státu: „Zákon nestanovuje odpůrci povinnost mimořádná opatření publikovat ve Sbírce zákonů, názor navrhovatele, že by tomu tak mělo být, je pro posouzení zákonnosti postupu odpůrce irelevantní. Mimo to je odpůrce toho názoru, že mimořádná opatření není nutná nijak složitě dohledávat, neboť zadá-li se do vyhledávače ,mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví´ hned na prvních místech bude hledající odkázán na stránky ministerstva, kde jsou mimořádná opatření zveřejňována. Kromě toho běžný občan zcela jistě nebude dohledávat aktuální platná opatření ve sbírce zákonů, ale právě pomocí internetového vyhledávače,“ odpovídá advokátovi ministerstvo zdravotnictví.

Advokát Černý uspěl s kasační stížností Foto: pixabay

Poté ministerstvo popisuje byrokratický postup, kterým se informace mají přes hygienické stanice dostat k lidem: „Co se týče povinnosti odpůrce zveřejňovat mimořádná opatření na úředních deskách obecních úřadů, uvádí odpůrce, že zákon o ochraně veřejného zdraví obsahuje v § 94a speciální úpravu, kde je stanoveno, že jde-li o opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví, zašle je Ministerstvo zdravotnictví též krajským hygienickým stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Z uvedeného tak vyplývá, že odpůrcem vydávaná mimořádná opatření se zveřejňují toliko na jeho úřední desce a dále má odpůrce povinnost tato opatření zaslat krajským hygienickým stanicím, které pak mají povinnost vyvěsit je na svých úředních deskách. Povinnost zveřejňovat mimořádná opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví na úředních deskách jednotlivých obcí zde však stanovena není,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví.

Ignorance k základním principům právního státu

S tím ovšem advokát Adam Černý nesouhlasí a upozorňuje, že stejně jako v období jarního nouzového stavu, také v září zdravotnictví vyhlašovalo opatření na pouhý jeden den, přičemž na webu vyvěšený akt omezující ústavní práva hned následující den zmizel: „Žalovaný k námitce absence řádné publikace plošných celostátně závazných opatření obecné povahy poukazuje na skutečnost, že jeho opatření jsou jednoduše dohledatelná internetovým vyhledávačem (bod 7 vyjádření), což ale nepovažuji za adekvátní způsob publikace opatření, určujícího plošného omezení základního práva. Nadto lze v obecné rovině rozporovat i samotný způsob zveřejňování opatření, když např. opatření žalobce ze dne 16. září 2020, č. j. MZDR 15757/2020-34/MIN/KAN bylo na úřední desce ministerstva zveřejněno toliko jeden den a od 17. září se tam již nenachází (důkaz: výpis mimořádných opatření na úřední desce žalovaného z rozhodného období),“ uvádí v replice advokát.

„Z toho plyne, že žalovaný není schopný řádně dodržet zákonný postup zveřejnění vydávaných opatření obecné povahy ani na své úřední desce a jeho argumentace o použití internetového vyhledávače pro obeznámení se s právním aktem omezujícím práva všech osob v České republice je projevem ignorance k respektování základných principů demokratického právního státu, ke kterým nepochybně patří i možnost adekvátním, zákonem předvídaným způsobem se obeznámit s normami regulujícími chování jednotlivců,“ uzavírá repliku k tomuto bodu právník Adam Černý.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekExekutorská komora ČR spustila nový Portál dražeb, sníží náklady povinným
Další článekNSS odmítl obnovu řízení v případu restituce majetku Czerninů na Karlovarsku
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.