Lidé se zdravotním postižením jsou terčem násilí, které má podobné parametry jako násilí kvůli barvě pleti, náboženství či sexuální orientaci Ilustrační foto: Pxhere

Vláda zapomněla na výjimku pro handikepované, při nákupech musí mít košík

Vláda by při přijímání omezujících opatření měla více brát v úvahu specifické situace, zvažovat dopady omezení na různé skupiny osob a dopředu stanovit nezbytné výjimky. Podle ombudsmana Stanislava Křečka je závažným opomenutím, že v případě maloobchodního prodeje sice vláda stanovila výjimku pro osoby s kočárkem, které nesmí být nuceny používat nákupní vozík, ale podobnou výjimku nemají lidé s postižením používající kompenzační pomůcky.

Ombudsman se v této věci obrací na vládu, ale především apeluje na obchodníky, aby k lidem s postižením přistupovali vstřícně a nebránili jim ve vstupu do provozovny, pokud nemohou kvůli svému postižení používat nákupní vozík nebo košík. Uvedl to dnes v tiskové zprávě.

Podle Českého statistického úřadu žije v České republice více než 1 milion lidí s postižením. Mnozí z nich používají kompenzační pomůcky a ani při nejlepší vůli nemohou v prodejně používat nákupní vozík nebo košík. Ustanovení vlády však tyto lidi se specifickými pomůckami k pohybu opomenulo a jedinou konkrétní výjimku stanovilo pouze pro osoby, které vezou kočárek s dítětem. Pouze po nich provozovatelé nesmí vyžadovat, aby k nákupu používali nákupní vozík. Podle ombudsmana by podobnou výjimku měli mít i lidé, kterým jejich postižením nákup s nákupním vozíkem či košíkem znemožňuje nebo nadměrně ztěžuje. „Chápu, že formulovat omezení není snadné a nějaký detail přitom může „utéct“. Lidé s postižením ale nejsou skupina, na kterou se dá zapomenout. Jestliže se do obchodu nedostane člověk s berlemi, na vozíku nebo třeba nevidomý člověk, protože z objektivních důvodů nemohou používat nákupní vozík nebo nést košík, dalo by se to považovat za diskriminaci i ukázku toho, jak se někdy z předpisů vytrácí člověk,“ konstatuje ombudsman Stanislav Křeček

Vláda obchodům nařizuje, aby zajistily maximální počet zákazníků v provozovně. Nezapočítávají se pouze děti a doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením. Usnesení sice neuvádí, jakým způsobem mají obchody počet zákazníků regulovat, ale velká část obchodů to dělá pomocí napočítaných košíků a nákupních vozíků. Návodná je v tomto směru právě výjimka pro osoby s kočárkem, které nemají být nuceny používat košík.

Od 3. prosince, kdy usnesení vešlo v účinnost, už ombudsman zaznamenal několik stížností lidí s postižením, kterým byl zamezen přístup do obchodu, protože nemohli použít nákupní košík. Nevidomá zákaznice například uváděla, že ji v doprovodu dcery nechtěli pustit do obchodu, pokud si obě nevezmou nákupní košík. Dcera si nakonec musela do nákupního vozíku vložit ještě druhý košík. Jiný zákazník uvedl, že vzhledem ke svému postižením musí k pohybu používat francouzské hole. Opakovaně ho nechtěli pustit do obchodu bez nákupního vozíku. Aby ho mohl tlačit, musel by berle odložit, což nemůže.

Ombudsman upozorňuje, že zamezením vstupu do obchodu osobě s postižením se obchodník může dopouštět diskriminace. Na obchodníky ombudsman apeluje, aby používali zdravý rozum, přistupovali k lidem s postižením vstřícně a netrvali na vstupu s košíkem či nákupním vozíkem u osob, které používají kompenzační pomůcky a zjevně podmínku splnit nedokážou. Současně se ombudsman rozhodl upozornit vládu, aby urychleně zvážila, jak pravidla upravit s přihlédnutím k potřebám a možnostem lidí se specifickými pomůckami k pohybu.

(red)