Mladí lidé dostanou na radnicích větší slovo. Senátní výbor podpořil nápad, aby mohli šestnáctiletí legálně mluvit do toho, za co jejich obec utrácí, posílat radnici své nápady nebo vystoupit přímo na zasedání zastupitelstva. Podle senátora Václava Lásky je důležité, aby se mladí o své okolí zajímali a věděli, že jejich hlas má váhu už teď, a ne až po maturitě.
Návrh novely zákona o obcích umožňuje na zastupitelstvech vystupovat lidem už od 16 let. Dosud je to možné od 18 let. „Zároveň dává povinnost komunálním politikům odpovědět na dotazy nebo podněty, které budou mladí lidé mít,“ uvedl Láska.
Možnost většího zapojení
Láska označil návrh za příspěvek k tomu, jak více zapojit mladé lidi do diskuse o věcech veřejných a do politiky. „Přijde mi přirozené, dát jim možnost ptát se a dostávat na své otázky v místě, kde žijí, odpovědi,“ poznamenal. Podle Lásky také návrh vytváří prostor pro mladé, kteří mají zájem.
Zpravodajem materiálu byl Martin Krsek (SEN 21). Uvedl, že jde o dobrý tah, jak vtahovat mladé lidi do veřejného dění. „Není to jen o vychovávání budoucích generací aktivních občanů,“ poznamenal.
Podle návrhu by se lidé po dovršení 16 let mohli vyjadřovat také k rozpočtům obcí a předkládat své návrhy. Senátoři ho ve středu 20. května jednomyslně podpořili.
Snížit se může i volební věk
Další z cest, jak více zapojit mladé lidi do dění kolem sebe a do veřejných věcí by mohlo být podle senátora Lásky také snížení věku, kdy mohou lidé volit, a to na 16 let. „Nepodporoval bych to udělat hned ve všech volbách, ale pojďme to zkusit v komunálních volbách, kde budou mladí lidé nejvíce rozhodovat o tom, co denně vidí kolem sebe a čemu rozumí,“ poznamenal Láska.
Budou podle něj zároveň rozhodovat také o lidech, které například osobně znají ze svého města nebo obce. „Za mě je to ten nejlepší krok, jak si otestovat, jestli je to správná cesta,“ uvedl.
V Rakousku se od 16 volí
Věková hranice 16 let vychází podle důvodové zprávy materiálu i ze zkušeností Rakouska. Země umožňuje šestnáctiletým volit už od roku 2007. „Tento krok měl mj. pozitivní efekt na volební účast, která je v dlouhodobém horizontu u osob ve věku 16 a 17 let vyšší než u osob ve věku 18 až 20 let,“ píše se v návrhu.
Nízkou volební účast přitom důvodová zpráva zmiňuje jako jeden z problémů. V České republice podle zprávy činila například v roce 2018 účast ve volbách do zastupitelstev obcí 47,34 procenta. V roce 2014 byla účast na tomto typu voleb ještě menší, šlo o 44,42 procenta oprávněných voličů. „Ve volbách do Evropského parlamentu konaných v roce 2024 dosáhla volební účast pouhých 36,45 procenta, v roce 2019 byla účast na těchto volbách dokonce pouhých 28,72 procenta,“ zmiňuje.
Podle předkladatelů je proto žádoucí, aby docházelo k podpoře zájmu mladých lidí nejen v otázce účasti na volbách, ale zejména aby byl podporován jejich zájem o aktivní participaci na veřejné správě.
