Soudní poplatky nevzrostou, poslanci návrh odmítli kvůli koronaviru

Předloha ležela v dolní komoře skoro rok, vláda ji schválila ještě před covidovou krizí Repro: PSP

Soudní poplatky nyní nevzrostou. Sněmovna zamítla už v dnešním úvodním kole vládní novelu, jež měla lidi mimo jiné odradit od podávání žalob bez šancí na úspěch. Zamítnutí prosadily opoziční kluby TOP 09, KDU-ČSL a SPD i hlasy poslanců koaličních ANO a ČSSD. Poslanci argumentovali nynější koronavirovou krizí. Sněmovna naopak dala zelenou tomu, aby justiční poplatky vymáhala Celní správa.

Ministerstvo spravedlnosti uvádělo, že vyšší poplatky měly také motivovat strany sporu k tomu, aby jej vyřešily mimosoudně. Současně měly alespoň částečně pokrýt náklady státu na stále dražší chod justice. Novela měla podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) také zjednodušit osvobození od poplatků, aby chudší lidé měli přístup k soudu nadále zajištěn. Verdikt ale nechala kvůli epidemii koronaviru na poslancích. „Poslední komplexní novelizace byla z roku 2011, která však nabyla účinnosti před devíti lety, a náklady na provoz soudnictví v České republice se mnohonásobně zvýšily. Ekonomická situace se také podstatně změnila, kdyby tedy do toho teď nepřišla ta krize, to musíte tady posoudit, a došlo k výraznému navýšení nákladů na provoz justice o jednu třetinu. Zákon představuje komplexní návrh na zvýšení soudních poplatků, první tohoto druhu od roku 2011. Ke zvýšení se nenavrhují všechny soudní poplatky, pouze ty vybrané. Poplatky, u kterých chybí regulační funkce, se ponechávají nezměněny. Mezi takové patří například zápis do veřejného rejstříku,“ obhajovala návrh šéfka resortu.

Předloha ležela v dolní komoře skoro rok, vláda ji schválila ještě před covidovou krizí. Podle Dominika Feriho (TOP 09) by nyní bylo zvýšení poplatků nevhodné a necitlivé, spíše by měly podle něho poklesnout. Podle Lubomíra Španěla (SPD) by novela dramaticky zvýšila soudní výlohy obyvatel.

Sněmovna ji zamítla hlasy 62 z 93 přítomných poslanců. Z klubů jako celek zamítnutí nepodpořili jen opoziční Piráti.

Na dvojnásobek ze současné tisícikoruny měly vzrůst poplatky za zahájení sporu, ve kterém jde o méně než 20.000 korun. U sporů s předmětem do 40 milionů korun mělo k pěti procentům ze sporné částky přibýt další 2000 korun. Na dvojnásobek, tedy na 4000 korun, se by novela zvýšila poplatek za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů. Poplatek u zjištění nebo popření rodičovství měl vzrůst na 3000 korun.

Zdražení se mělo týkat například také návrhů uplatněných elektronickými platebními rozkazy nebo na zahájení sporů, ve kterých nejsou předmětem peníze, a návrhů na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Vzrůst měly rovněž poplatky ve správním soudnictví, například za podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Současná výše plateb se měla zachovat třeba za zápis do veřejného rejstříku.

Celníci místo exekutorů

Neuhrazené justiční pohledávky nově zřejmě budou místo soudů či exekutorů vymáhat celní úřady. Změnu přináší vládní novela trestního řádu. Před dalším schvalováním se předlohou bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor. Změna by se týkala nezaplacených peněžitých trestů, pořádkových pokut, soudních poplatků či nákladů trestního řízení. Podle ministryně spravedlnosti jsou celníci při vymáhání peněz úspěšnější než zaměstnanci soudů.

Podíl neuhrazených justičních pohledávek každoročně narůstá a pohybuje se v řádu miliard korun. Nejhorší je podle ministerstva situace v trestním soudnictví, které se na objemu neuhrazených pohledávek podílí z 85 procent. Dalších 12 procent tvoří soudní poplatky a náklady civilních řízení.

Nyní pohledávky vymáhá všech 86 okresních a osm krajských soudů. Větší část z nich má smlouvu se soudním exekutorem, zbytek se peněz domáhá prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Ministerstvu spravedlnosti vadila i tato nejednotnost postupu.

S novelou souhlasily Celní správa i ministerstvo financí na rozdíl od Exekutorské komory. Podle ní bude předání kompetence celní správě znamenat nižší vymahatelnost pohledávek. Soudní exekutoři jsou podle komory ve vymáhání pohledávek efektivnější a mají větší znalost prostředí. Rostoucí počet neuhrazených justičních pohledávek podle komory neznamená, že nebyly efektivně vymáhány, pouze značí, že přírůstek je vyšší než úbytek. Benešová k námitkám uvedla, že novela se komoře nelíbí kvůli tomu, protože exekutoři přijdou o část svého byznysu.

Soudním exekutorům náleží u vymáhání pohledávek vynaložené náklady a odměna vypočtená podle exekučního tarifu. Hradí je dlužník, který vedení exekuce zavinil. V případě exekuce vedené celní správou ponese náklady exekuce stát a daňoví poplatníci.

Ministerstvo si od změny slibuje i to, že soudy budou častěji ukládat peněžité tresty, protože jim odpadne administrativní zátěž spojená s jejich vymáháním. Úřad navrhuje, aby stát vzhledem k novým povinnostem posílil personální obsazení celní správy o 120 zaměstnanců. Náklady na ně vyčíslil na 74 milionů korun ročně.

(čtk, epa)